Marley a já

70%. Podla traileru som ocakaval blaznivu rodinnu komediu o psovi, ktory postavi zivot manzelov Groganovcov hore nohami, ale pritom tam bolo len par komickych a trosku i nudnych scen a ku koncu filmu by sa mohlo zdat, ze sa reziser pokusal tlacit na divakove city, cim ale nechcem povedat, ze by nestalo za to si tento film pozriet. Je to lahka rodinna komedia, od ktorej netreba vela ocakavat a mozno si tento film aj oblubite, ak doma chovate Labradora alebo nejakeho ineho psika :-) Mozno po dalsom pozreti prehodnotim svoje hodnotenie na 4 hviezdicky... 25.03.2009 _______ A presne tak sa aj stalo, film som si zreprizoval a navysil som hodnotenie i na stvrtu hviezdicku. Aj ked som toho psa neznasal za to, co vsetko znicil, na konci filmu snad musel Marleyho milovat kazdy milovnik psov :-) Mimochodom spoznali ste Kathleen Turner ako cvicitelku psov v galerii na druhej fotke odspodu, ktoru som iba nedavno videl v ciernej komedii VOJNA ROSEOVCOV (1989). Ja som ju nespoznal a musela ma na to upozornit Madison, aby som si ju vsimol, no totalne sa zmenila na nepoznanie. ________ Owen Wilson - (John Grogan) +++ Jennifer Aniston - (Jennifer Grogan) +++ Eric Dane - (Sebastian) +++ Kathleen Turner - (Pani Konrblutová) +++ Alan Arkin - (Arnie Klein) +++ Hudba: Theodore Shapiro +++ (Videl v kine 24.03.2009 a v reprize 21.07.2011) +++ (23.07.2011)

Bohužel nemohu hodnotit více hvězdičkami, protože ty závěrečné ataky na srdíčka diváků a nejen těch nejmenších mi přišly hrozně prvoplánované a trošku vyčůrané. Kdo má doma psa tak dobře ví, že pes jednou zestárne a nebude tady navěky. Uznávám že tvůrci tyhle stárnoucí melancholické scény natočili velice vkusně a moc hezky s patřičným hudebním doprovodem. Jinak film působí jako komedie možná jen ze začátku a to ještě velice lehce. Snad by se film termínem komedie nemusel ani označovat. Salva smíchu mě tedy rozhodně nepotkala. Owen Wilson předvádí tu svou klasiku a na Jennifer Aniston se krásně kouká. Trošku mi to připomínalo dějově jak jde čas ve filmu Click: Život na dálkové ovládání s tím rozdílem že tady nenechávali tvůrci herce zestárnout. A tak ve scéně kdy Jennifer vleze do bazénu skýtá se nám obrázek na mega krásku na které se nepodepsaly ani tři děti a čtyřicítka na krku :) 60% (05.08.2009)

Lassie, Goro, jděte se zahrabat, tady je příběh opravdového psího hrdiny. Tenhle film je velké vyznání lásky všem těm chlupáčům, které máme často chuť zkopat za to, že nám počůrali koberec/rozžvýkali botu/tyranizují kočku/sežrali večeři/pozvraceli se pod stůl, ale kterým stejně nakonec odpustíme. David Frankel očividně miluje psy a dokázal svůj film naladit přesně na tu emocionální frekvenci, kterou cítíme ke svým "Marleyům". Jeho film zasahuje tam, kde má, ke konci dokonce citově vydírá (úspěšně, kapesníčky s sebou), ale těžko se na něj zlobit, protože některé scény jsou tak odkoukané ze života, že vám ty slzy do očí vstoupí samy: osvobozující scéna na pláži, kde zazní Lucky Man od The Verve (ta scéna mi nejde z hlavy, je v ní něco hlubokého, smutného a říkajícího o životě), Marleyho večer těsně před porodem jeho paničky, Johnovo loučení na veterinální stanici. Je to sentimentální, vyděračské, ale taky pravdivé, hořkosmutné, optimistické. Velké překvapení, které nedoporučuju cynikům. (11.03.2009)

Milovníci psů asi musí křepčit, jelikož ten labrador, okolo kterýho se většina filmu točí, je fakt kouzelnej a některý scény s nim jsou úplně neskutečně nádherný. Navíc celkem potěší Owen Wilson, kterej se tady ukazuje ve svý hodně ojedinělý, jestli ne vůbec první, charakternější roli a zvládá to s přehledem a s humorem sobě vlastním. Ale jinak se jedná vlastně jen o takovej průběžně vyprávěnej příbeh jednoho páru, ve kterým se vlastně neděje nic světobornýho, žádný zvraty, žádný nečekaný zápletky, prostě jim tak nějak normálně plyne život, ale jak se řiká, v jednoduchosti je síla a tady to platí dvojnásob a působí to hodně příjemně a zábavně (21.03.2009)

Klasika z toho nekouká, ale pejskaři a citově labilní spoluobčané probrečí dobrý pakl kapesníků. I já uronil v citově vyděračském záběru slzičku (zabrat ty hluboké černé studánky byl fakt podraz), ale filmu by slušelo sestříhání o dobrých 20 minut, zmenšení počtu hluchých komediálních výstupů typu "pes běží, něco padá, běží Wilson a Aniston" a větší důraz na dramatickou rovinu. Témata manželské krize a dalších zákoutí normálního života mě bavily mnohem víc, než když se tvůrci snažili o další tuctovku s ťuťu čoklíkem na plakátu. (14.03.2009)