Reklama

Reklama

Ohňostroj marnosti

  • USA The Bonfire of the Vanities (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (98)

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Je to vlastne celkom nezáživný film z prostredia newyorskej burzy, ktorého úspešný maklér a jeho milenka sú účastníci nehody, pri ktorej sa smrteľne zraní človek, ktorý ich chcel pôvodne okradnúť. Zhoda náhod ale chce, že ho polícia vypátra a teraz už len závisí na tom, či milenku tresne prv než ona jeho. Tom Hanks a Melanie Griffith sú výborní, naozaj veľmi, ako aj Bruce Willis, ale to je bohužiaľ všetko, čo by človeka lákalo si to pustiť druhýkrát. Ja tu túžbu rozhodne nemám. Čo je škoda, pretože dvojicu Tom Hanks a Bruce Willis už len tak znovu neuvidíme. ()

sir-dave odpad!

všechny recenze uživatele

Míváte někdy ten pocit, že sledujete celý film a po skončení na něho do několika minut zapomenete? U Ohňostroje marnosti nastal můj případ... Hodnocení to tady nemá veliké, jenže od režiséra Mission: Impossible, Hanske, Willise, Freemana, Griffith jsem čekal podstatně více. Z utahaných 120 minut mě zaujalo pouze několik minut. Média jsou prevíti.. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ožil jsem, když jsem v televizi zaslechl ten poctivej dabing u Bruce Willise a u Toma Hankse. Bruce tu taky hned z kraje filmu měl hodně slušnou ožraleckou scénu, která mě dost zaujala. Zaujala mě natolik, že jsem u filmu zůstal. Jenže pak se tu ještě předvedl Tom se zásadní scénou v Bronxu a od té doby to byla strašná....ale úplně příšerná...nuda. Náběh měl film nadpozemskej, ale pak zkazil na co přišel. To jsem ještě neviděl... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Po tom, čo M. Griffith s T. Hanksom prejde čierneho kriminálnika autom, mi film pripadal zaujímavý, pretože som bol zvedavý, ako to skončí. Forma akou sa De Palma dopracoval k záveru, mi až tak nevoňala, postava Bruca Willisa bola takmer zbytočná a nebyť toľkých slávnych mien, možno by som sa na to vykašľal. B. De Palma to vie aj lepšie. 60%. ()

zdenny 

všechny recenze uživatele

Zde je třeba si uvědomit několik věcí: Za prvé, do vězení se může dostat kdokoliv za skoro cokoliv. Prostě špatná shoda okolností a ani se nenadějete. Někdy je opravdu nadlidský výkon v té změti paragrafů dokázat svou nevinu. Za druhé, a co je horší, že se do vězení můžete dostat ne jen hloupou shodou okolností. Dostanete se tam proto, že si to tak někdo prostě naplánoval. Jako v tomto filmu. Ono je pak hodně těžké z dobře promyšlené akce proti vaší osobě vybruslit. To potom člověk musí opravdu čekat na zázrak. V tomto filmu ano, ve skutečnosti se ten zázrak ale stát nemusí. Další věc, která stojí za uvážení - především v dnešní době, kdy se tu a tam dějí určité rasové nepokoje. Podle zástupců minoritních rasových či etnických skupin je to takhle - přesně nalajnované: Když něco udělá černoch, zavřete ho, když to samé udělá běloch, nějak se to vysvětlí. No, je zde i druhý výklad a to z druhé strany (nyní budu vycházet ze zkušeností v našich, českých podmínkách): Když něco udělá bílý cikánovi, je to rasismus, když to samé udělá cikán bílému, nějak se to vysvětlí, přinejhorším je to výtržnictví, kde ale musíme důkladně prozkoumat, zda bílý člověk cikána do tohoto trestného činu náhodou neuvrtal sám svým provokativním chováním. Mluvím zde o trestním právu, mohl bych mluvit o sociálních dávkách a dalších věcech, kde český rasismus funguje opravdu skvěle. Nechci podněcovat zlobu či nenávist. To v žádném případě. A jak vždy říkám - není na vině ani jedno etnikum, ani jedna kultura. Na vině je legislativa té či oné země, na vině je malá vymahatelnost práva (především naší země), a v neposlední řadě je na vině chuť a síla co se týče uplatňování spravedlnosti. Tedy příklad: pokud je legislativa taková, že mám deset dětí a mám nárok na výživné (střelím) 30 000 Kč, tak ať to dostane černý, stejně tak i bílý. Pokud chci nějaké dávky od státu, musí mé děti chodit poctivě do školy - černé i bílé. K této sociální otázce a dá se říct právně-sociálnímu fenoménu by se dalo napsat a říct dost. Mně se jednalo (v návaznosti na daný film) především o spravedlnost před soudem - tedy samozřejmě pro všechny stejnou. A toto vše krásně na konci shrnul černý soudce (prostě musel být černý), když řekl, že se jedná především o mravnost - a to je ta, kterou nás učila naše babička. Myslím si, že soudce byl černý proto, aby si lidé uvědomili, že v každé rase najdeme dobré a zlé lidi. Svým obrovským charismatem Morgan Freeman dokáže přesvědčit všechny. A jak říkal: devadesát procent z těch, co jsou obžalovaní před soudem, jsou černoši, portorikánci nebo mexikáni. A podle mého názoru to není proto, že by je společnost primárně chtěla vidět za katrem. Dle mého názoru to tak v jejich etnikách prostě je. Samozřejmě to vše souvisí s politikou té které země, jak již jsem uvedl výše. Film nám dále dává otázku, zda je dobré ztratit svou duši za světské výdobytky. Já osobně si myslím, že daleko je důležitější obyčejné lidské štěstí. Ale jak na konci praví Bruce Willis: já mám vše, ale ztratil jsem svou duši. Podívá se na všechny ty lidi, co mu takřka klečí u nohou a říká: ale to taky není špatné. K hereckým výkonům mohu uvést pouze tolik, že byly sympatické. Především Bruce Willis se mi jako výpitek velice líbil. Naivního milionáře dobře zahrál Tom Hanks. A i další jim zdatně sekundovali. Celé to je v jakémsi hávu devadesátých let, což mne nikdy nepřestane přitahovat, neboť tato doba je dobou mého sladkého mládí. () (méně) (více)

Galerie (46)

Zajímavosti (24)

  • Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil. (monolog)
  • Brian De Palma prechádzal počas výroby filmu chudnutím. Jeho strava pozostávala najmä z pukancov, cappuccina, polievky a minerálnej vody. Oholil si aj svoju povestnú bradu, čo je možné vidieť v úvodnej scéne, kde si strihol cameo ako ochrankár. (m.a.t.o.)

Reklama

Reklama