Bruno

Nehorázná prasárna. Cohen je naprostý šílenec, schopný ztrapnit a zesměšnit úplně každého, kdo se zrovna namane- a překvapivě mu to zatím prochází. Zatímco v Boratovi zabodoval uměním vyždímat z úplně dutého příběhu naprosté maximum a jeho oplzlý humor byl s výjimkou jedné scény dávkován ve správné, rozmanité a velmi úderné míře, zde je všechno hráno jen na jednu kartu. A to si buďte jisti, že to není žádné eso. Nevím, čeho tím chtěl Cohen dosáhnout, ale já jsem ve všech těch sprosťárnách, odporných oblečcích, vibrátorech a nekonečných narážkách na řitní otvor rozhodně zalíbení nenašel. Co se ale Brunovi upřít nedá, je obrovský elán, nápaditost a neústupnost, s jakou vletěl vstříc heterosexuálnímu světu a která protentokrát aspoň trochu zalepila ten promrhaný potenciál jednoho z nejnadanějších komiků současnosti:) Snad příště... (06.07.2012)

Nepamatuji se, že bych se v kině někdy tak hlasitě smál jako u tohoto snímku. Pokud nejste zatvrzelý odpůrce homosexuality a striktní katolík, tak to ani jinak nejde. Sacha Baron si tentokrát udělal prdel z opravdu každého. Církev, politici, herci a desítky dalších osob či organizací dostávají na frak od šíleného gay extroverta. Neskutečně vtipné situace se střídají jak na běžícím pásu, počínaje úvodem, pokusy ve filmové branži, cestách na Střední Východ, televizní show, swingers party a mnoha dalšími. I přesto všechno si najdou tvůrci i čas na dramatické scény, jenž mohou místy konkurovat Oscarovým veledílům a zároveň zůstávají stále stejně ujeté, jako celý film. Cohen tak završil svou trilogii "Ali G, Borat, Bruno" a proto nastává pouze otázka, zda-li se rozhodne odejít na maximálním vrcholu, nebo nás opět překvapí. Osobně doufám pro to druhé. Update: Po druhém shlédnutí nucen zhrouhnout o jednu hvězdičku. Tenhle film zkrátka má smysl sledovat pouze ve společnosti a to se to ještě musí ostatním líbit. (11.07.2009)

U mě výrazně lepší než Borat, kterého v podstatě nesnáším (a Ali Gi in da House taky). Bavil jsem se naprosto královsky. Možná proto, že výchozí postava je tenttokrát vyhnána do skutečného extrému a taky možná proto, že oproti Boratovi působí Brüno filmověji. Některý momenty jsou každopádně neskutečný... (22.09.2009)

Odvážná komedie, která na rozdíl od Borata tolik netěží z dojmu autenticity (filmovost scén je zřejmá), ale přitom je ještě útočnější, když krom tupých celebrit a narcisistických bijců za lepší svět cení obnažený pyj také na všechny heterosexuály. Brüno brutálními metodami učí toleranci a jelikož sám jakoukoli sebereflexi postrádá, nechává vymezení mantinelů na nás. Nepříliš tolerantně musím podotknout, že být jím „testován“ na živo, asi po pár minutách zbaběle prchnu. Jeho hlavním přínosem ovšem není banální poselství o tom, že nenormální nejsou homosexuálové, nýbrž lidé, kteří je nedokáži akceptovat, ale silné emoce, jenž svou otevřeností vyvolává. Díky různým filmovým databázím mohou veřejnost se svými dojmy obeznámit jak ti, kteří film „nestrávili“, tak ti, které k chlapáckému smíchu ponoukala zejména přehřátost hlavního hrdiny. Film provokuje k odhalování skrývaných slabin - bílý Barack Obama nakonec skutečně něčeho dosáhnul. 85% Zajímavé komentáře: Psema, JFL (16.08.2009)

Opakovaný vtip není vtipem, extrovertní gay není extrovertní kazašský reportér a sled skečů NENÍ film. Cohen jde ve šlépějích Borata, citelně přitvrzuje (až je trapnost vtipná) a stále ze sebe souká nějakou tu urážku, frk či "pohoršující výjev". Jenže mu stále citelně uniká "něco jako děj", který je v případě čtyřprocentního Rakušana snad ještě méně hmatatelný (a tím pádem ubíjející) než v případě Boratova putování za odpaněním Pamely. Zkušební projekce, talk show a "fuck off" Harrisona Forda jsou však nezapomenutelnými příspěvky do fondu kinematografie, obzvlášť ve světle toho, že zbytek vyprchává táááák rychle. (27.07.2009)