International

Někdy si při pročítání komentářů a diskuzí u filmových děl říkám, jak nás filmové fandy zkazila nepřeberná nabídka televizních programů a digitální éra, která umožňuje stahování a tím i zahlcení diváků a z toho vyplývající pocit přesycenosti. Nové filmy a seriály, které se nemůžou opřít o pocit nostalgie, takže ztrácí výhodu pořadů viděných kdysi v dětství, pak dostávají často jen průměrné hodnocení, i když jde o velmi slušnou práci. International není z těch přelomových snímků, které se budou objevovat a citovat v odborné publicistice, a přední kritici o nich nenapíšou objemné eseje. Představuje nicméně dobře zvládnutou žánrovku, kterou z mého pohledu do čtyřhvězdičkové kategorie katapultuje Owenovo charisma a jeho špičkové zapálené herectví. Pravda, scénář nepatří k těm objevným, ale neobsahuje na druhou stranu ani logické kotrmelce a díry. Kvalitní dialogy, slušná psychologie postav a jejich přesvědčivá motivace, napínavá divoká přestřelka v prostorách muzea, za kterou by se nemusel stydět ani špičkový akční film. Nemám zkrátka důvod jít pod 75 % celkového dojmu. (06.09.2014)

Tykwer se definitivně stává všeumělem, který dokáže neotřele natočit každý žánr, ale tentokrát mu z ruky zobat nemůžu. Průvodce po světě podvodů sice dělá s přehledem, ale zároveň pokaždé, kdy divák dožene scénáristu ve zvratech a podrazech, přidá další kličku a ukáže tak, že tentokrát opravdu zaostávajícím podávat pomocnou ruku nebude. Kladné dojmy tak získává hlavně Clive Owen znovu v roli neúnavného stopaře. V jeho podání je dokonale gradující přestřelka bez přehánění legendární scénou. (19.10.2009)

Jeho revírem je Evropa, jeho parťačka je dřevo a jeho tempo je uspávací. Jeho protivníky jsou bankéři-intrikáni. To je muž z Interpolu, Clive Owen, utíkající v režii Toma Tykwera nikoliv o život, ale před nůžkami studia. To nacpalo do "Michaela Claytona pro chudomyslné" akční scénu v Guggenheimově muzeu a do upoutávky rovnou vybuchující auto. V kině vybuchne tak maximálně vaše trpělivost. Pokud hodlá Tykwer rezignovat na scénář a místo hercům se věnovat kráse jednotlivých záběrů a budov, které z nich trčí, možná by měl z thrillerů přesedlat na reklamy. Docela by se nám ulevilo, už kvůli stonásobně menší stopáži. (08.03.2009)

"Skutečná cena konfliktu je dluh, který způsobí." Vždy mám radost, když mocným tohoto světa někdo šlápne na kuří oko. Proto mi připadá souboj jedince bez pravomocí s monstrózně zamotaným mezinárodním zločinem tutlaným světovými vládami za hodně nosné téma a jsem poněkud zklamán z jeho provedení. Místo dokonale promyšlené zápletky totiž budeme čekat na náhodu, uvěříme tomu, že důležité informace dostaneme až po proslovu (to se sice v dějinách filmu asi ještě nestalo, ale co kdyby náhodou), spolehneme se na lehce vystopovatelný defekt vraha a vsadíme vše na jistotu, že ortopedové si vedou informace o taxících. Je v tom zkrátka spousta nesmyslů, ale na druhou stranu je potřeba odhalovat ty, kteří vyvolávají války po celém světě a pak na nich bohatnou. Fandím každému, kdo to dělá a pokud by tyto zmetky v oblecích neměl kam dávat, tak mu nabízím svůj sklep, kde se mohou nerušeně střílet do palice. (15.04.2016)

Dokud jsem neuviděla na vlastní oči, tak bych neuvěřila tomu, že by Tom Tykwer byl schopen natočit průměrný film! Clive Owen mě tady nijak neuchvátil, Naomi Watts taky ne, zajímavou postavu vytvořil snad jen Armin Mueller - Stahl. Takže celkově jeden z těch mnoha filmů, kdy se v tu chvíli sice nenudíte, ale po třech dnech člověk už neví o čem že to vlastně bylo. Pro mě bylo z filmu asi nejvíc zajímavé, že jsem nahlédla do Guggenheimova muzea v New Yorku (i když ho tu "trošku" rozstříleli). (08.05.2009)