International

International je zvláštní případ neujasněného žánru, kdy v jednu chvíli sledujeme sofistikovaný špionážní thriller, který se následně řadou zjednodušujících kliček i změnou přístupu překlopí v přímočarou akci á la „jeden mimo zákon proti všem“. A kupodivu to v Tykwerovi režii filmu příliš neubírá (když si odmyslíme, že se na něj takřka ihned po skončení zapomene), film po celé dvě hodiny odsýpá a tu a tam je k vidění o něco napínavější moment a především úctyhodná přestřelka. Vinou zmíněného scénáře pochopitelně trpí herecké výkony, z nichž asi nejvíce utkví v paměti Armin Mueller-Stahl, Clive Owen působí vyjma zmíněné přestřelky spíše stoickým postojem. (02.06.2009)

Nejlepší politický thriller poslední dekády. Bez debat. ______ Napíšu k tomu ještě samostatný delší text, nicméně abych alespoň trochu ospravedlnil to svoje nadšení tady, tak stručně (spoilerům se asi nevyhnu): International je podle mě jedinečný v tom, jakým způsobem líčí sociopolitickou realitu po pádu Lehman Brothers, a to hned z několika důvodů. Bankéři tu jsou hlavní padouši, nad kterými nemá moc ani Interpol, který by je teoreticky měl stíhat a vyšetřovat - naopak, často takové vyšetřování znesnadňuje. Ukazuje se, že systém není samoregulační, že zkrátka není možné se spoléhat na jakékoli fungující instituce. Film velmi zajímavým způsobem mate použitím dvojohniskového narativu, protože na začátku by to i podle plakátu mohlo vypadat, že Clive Owen se během toho vyšetřování dá s Naomi Watts dohromady a bude to klasický konflikt práce vs. láska, ale k žádné romanci nikdy nedojde. Ty dvě linie (soukromá a pracovní) totiž obě zosobňuje postava agenta Salingera, který se potýká s černým putníkem z minulého případu, kdy už se tehdy pokoušel jednat na vlastní pěst a neuposlechnul příkazů shora. Tentokrát jde ještě dál a definitivně vystupuje mimo systém, aby svoji misi dotáhnul do úspěšného konce - a chvíli to skutečně trochu vypadá, že se tu dočkáme hollywoodsky naivního finále, kdy jedinec rozvrátí zkažený systém a dosáhne nápravy - ale právě na konci film zužitkovává ty dvě nestandardně vedené linie (osobní zájem x práce) k notně nejednoznačnému závěru. Salinger určitého úspěchu ve své misi dosahuje a možná, že je to pro něj v tu chvíli i osobní satisfakce, ale nic tím vlastně ve finále neřeší, ničemu nedokáže zabránit (viz montáž novinových článků v závěru). International je skvělý v tom, že oproti jiným podobným filmům (jako třeba Všichni prezidentovi muži) nevytváří růžovou vizi společnosti, kde jsou zlé korporace potrestány heroickými činy statečných a morálně čistých jedinců, ale je naopak dost alarmující zprávou o bezvýchodnosti současné situace. (09.01.2012)

Clive Owen má chudák prostě smůlu a tu svoji "bondovskou stránku" nám v dobrým filmu asi jen tak nepředvede. Tady je z něj totiž agent Interpolu, kterej se nejdřív aspoň hodinu ptá a až potom střílí. A to vážně není dobře, zvlášť když Tom Tykwer si vzal zrovna asi režijní dovolenou a natočil jenom uspávací dvouhodinovou nudu, ze který mi utkvěla v hlavě jenom dost dobrá přestřelka v muzeu. To je ale bohužel to je jediný a taky jediná akční scéna filmu. Clive Owen to svým charizmatem sám neutáhne zvláště, když ostatní hrajou pod psa a Naomi Watts je tady tak nějak navíc. Fakt zklamání. (31.05.2009)

Jsem rád, že jsem se ve zdejších komentářích dočetl tolik důležitých rad a doporučení, jak si tenhle film nejlépe užít.... Jsem rád, že jsem se k těm radám dostal až po zhlédnutí filmu... A jsem rád, že se mi International i navzdory tomu tak pekelně líbil. Tykwerův snímek jsem prostě vnímal jako klasický "špionážní" thriller, který jako by vznikl v tomuto žánru obzvlášť přejících šedesátých či sedmesátých letech. Na to, jakým směrem se pohybují postavy a jakým kamery, jsem se opravdu (alespoň vědomě) nesoustředil, a prostě jsem "jen" sledoval dobře vybrané lokace, napínavý vývoj příběhu, sympaticky ošuntělého Cliva Owena, sympaticky neošuntělou Naomi Watts a mistra Mueller-Stahla, tetelil jsem se blahem, že scénář není tak blbý (považte, ti dva se ne-po-lí-bí!), jako u většiny současných thrillerů.... A to mi vlastně stačilo. Že se v International hodně mluví, není vůbec na škodu, a jedna opravdu akční scéna (bombasitcká přestřelka v Guggenheimově muzeu, které bylo pro tuto sekvenci snad postaveno) také úplně stačí.__P.S. Zkusmo jsem přepnul na dabing a nestačil se divit. To už ten šišlající Zdeněk Mahdal dabuje i Cliva Owena? Ach jo, a pak se má o současném českém dabingu říkat něco dobrého. (28.06.2012)

Obstojná, hoci trochu ukecaná parano-špionárčina s jednou výbornou prestrelkou. Na hĺbanie v postavách sa tu moc nehrá, a o to viac poteší výhovornosť reči tela Cliva Owena. Holt typ agentskej postavy presne preňho. Naomina tvár má zmysel iba ten marketingový, na plagáte. Dej dosť prekombinovaný, ale zaujme, a za tónov tichej, pulzujúcej elektronickej hudby drží v napätí (držať palce sympatickému odvážlivcovi, ktorý sa postaví najmocnejším manipulátorom sveta, nás skrátka baví). Nechýba ani architektonicky úchvatný barák na útesoch, ako vystrihnutý z bondovky. Nový Bourne sa nekoná a Michael Clayton išiel viacej do hĺbky, ale s Pollackovou Tlmočníčkou si táto Tykwerova komerčná zákazka má čo povedať. (03.03.2009)