Ve stínu

Velmi solidní. Atmosféra je výborná, temná a depresivní, a zásluhou perfektních kulis a interiérů jsou napjatá 50. léta v každém záběru doslova hmatatelná. Příběh se sice odvíjí jako řada klasických kriminálek a vlastně nemůže ničím překvapit, ale filmařsky je všechno zvládnuto téměř bez chybičky- od kamery, zmíněné "deštivé" atmosféry, návaznosti všech zvratů až po výtečné herecké výkony. Ivan Trojan exceluje, potvrzuje pověst nejlepšího českého herce současnosti a na jeho procítěném výkonu stojí velká část snímku. Něco podobného se dá ale z pohledu německého diváka říci i o Sebastianu Kochovi, jehož major Zenke toho sice tolik nenamluví, ale charisma má na rozdávání. Pětihvězdičková lahůdka to není, na to je příběh pořád hodně okleštěný a málo emocionální, ale moje hrdost na českou filmovou tvorbu se po dlouhé době alespoň značně oprášila... 80% (21.12.2012)

"Hledám vraha. Je mi jedno, kdo to je." Ve stínu večerní projekce jsem viděl skvělej film s vynikající atmosférou, kterej ani propagandisticky nelhal o době minulý (jen zdvořile pomlčel o některejch nevhodnejch souvislostech), ale na tý kriminální linii to v něm trošku skřípalo. Určitě leccos zachránil ten nejsprávnější ze správnejch kapitán Hakl, kterej sice občas vyšetřoval na principu instinktivní náhody, ale to mohu velkoryse přehlédnout. Horší je to u mě s tím, že hrdinství obdivuju pouze v případě, že má nějakej smysl. Jinak si stojím za rčením, že hrdinů jsou plný hřbitovy a z tohoto místa může STB porazit pouze jedinec s mimořádně vyvinutým smyslem pro vstávání z hrobu. (10.03.2013)

Prehnané ambície stroskotali na jednoduchom scenári. A nepomohlo ani, že každú tú najmenšiu rolu hrá nejaký známy herec. Taclík ako drsný policajt je komický, dramatická linka je absolútne nezaujímavá (a je jej venovaného príliš veľa priestoru), ten malý nevie vôbec hrať, pátos, nuda, kŕč. Pol boda navyše za cameo Marthy Issovej. Tá jediná nebola v tieni. Edit: Deväť levov - neviem či sa mám smiať alebo plakať (minimálne lev za scenár je ako vtip). Každopádne, najlepšie triumf tohoto filmu vystihla Alena Prokopová: "jednooký králem mezi slepými.” (28.02.2013)

Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %. (21.10.2012)

Po Je třeba zabít Sekala nejpřeceňovanější český porevoluční film. _____ Scénář nedává absolutně žádný smysl - a) počítá s mnoha náhodami (čili to není ani dobrá detektivka), b) vymýšlí si velmi nepravděpodobnou konspirační teorii, která přitom nebyla nutná, vzhledem k tomu, že soudní procesy té doby byly stejně nahrané, a c) je od základu lživý v tom, že by takto vysoce postavený vyšetřovatel mohl nebýt v komunistické straně, a dokonce ještě tak zpozdile pochybovat o tom, že režim je zkorumpovaný. __________________ Film je příkladem laciného antikomunismu, který selhává právě jako historická reflexe. Ale jinak ano - řemeslně to je na výši. Z průměrného hodnocení na CSFD je zřejmé, jak zoufale zdejší publikum chce dobrý český film a je ochotno projektovat si nenaplněné kvality do čehokoli, co i jen trochu překračuje průměr. (21.11.2013)