Odpor

Naprosto klasický Zwick se všemi jeho typickými klady (režie - zejména akce, výborná kamera, silný soundtrack, velmi dobré výkony) i zápory (půlka dialogů, tradiční tři kolečka patosu). S občasným přimhouřením oka znovu proklatě dobré, ale je otázkou, jestli jsme se něčeho takového od Zwicka nedočkali na hodně dlouhou dobu naposled... Podle dalších hroznejch tržeb to příště totiž vidim spíš na nějakou interiérovou konverzačku. :-( (26.01.2009)

No jo, Zwick proste umi a stejne jako jeho predesly kousky, i tohle je paradni filmarina. Pribeh mi sice ze zacatku lehce pripominal Zelary, ale nastesti to pak slo jinym smerem. Takze se dva hlavni bratri rozdeli a zatimco Craig vede tabor vsech uprchliku, obstarava jidlo a snazi se prezit, Schreiber se pripoji k sovetum a rozhodne se nemcum nakopat prdel. A obe linie jsou zajimavy, v prvni neni nouze o spoustu patosu, ale to k tomu tak nak patri a i kdyz jen vetsinu casu sledujem unaveny zubozeny lidi schovavajici se v lese, presto film nenudi. Linie se Schreiberem je o poznani akcnejsi a taky se mu film venuje min. Coz ale nevadi. Co se tyce hercu, Craig se tady vytah a jediny co me rozptilovalo, byly jeho odstaty usi. Co se tyce Schreibera, ten hraje stejne nadprumerne, ale presto Craiga v spolecnejch scenach zastinuje, coz je ale dany hlavne jeho postavou, ktera nema problem vse resit nasilym. Celkove se jedna o spickove natoceny drama z druhy svetovy, s originalnim pohledem na dany tema a zajimavym pribehem podle skutecnejch udalosti, ze kteryho by slo sice nakou tu scenu vyhodit, ale presto tech 140 minut ani na chvily nenudi. (11.01.2009)

Zatímco polský Moše pro přechod přes Rákosové moře preferuje pasivní odpor založený na rozumu a srdci, jeho bratr Áron volí odpor aktivní a hnán pudy a touhou po pomstě koná zázraky svou rychlopalnou holí. Oba jsou vytrvale stavěni před otázku, jaká míra humanity se už stane kontraproduktivní, aby na závěr našli své místo a dramatický oblouk je očekávaně spojil. Zatímco Poslední samuraj jako takřka pohádkový mýtus umožnil vstřebat Edwardovy tvůrčí Zwicklosti a učinil z nich výhodu, Defiance je časem i místem až příliš na dosah ruky, aby se funkčně vydal režisérovou obvyklou cestou. Výsledkem je pak jakési neukotvené mezi, které při hledání autenticity nezachrání ani Howard se Sabretoothem a nula nula sedmičkou.. (17.07.2020)

Odpor je strašně těžký film na hodnocení. Protože vše tu "klape" tak, jak má, herci jsou prvotřídní (pro mě byl hlavní hvězdou Liev, i když ani Craig nebyl špatný, jak už jsem jednou řekl, když se nesnaží parodovat Bonda, tak umí i hrát) výprava je pěkná, stejně jako hudba či příběh, podle kterého byl tento film natočen. Ale teprve až na konci (a ne, nebylo to kvůli té bitvě, ale kvůli těm dovětkům, co se dělo s bratry dál) jsem měl ten správný pětihvězdičkový pocit. To je ale na film, který trvá něco málo přes dvě hodiny, přece jen trochu málo. Takže proto dávám "jen" čtyři hvězdy. P. S. Mia Wasikowska mě potěšila, už se těším na Alenku v říši divů. (06.08.2010)

Chvíli trvá, než si člověk zvykne na skutečnost, že Defiance skutečně není další čistokrevné dobrodružství jako Krvavý diamant, ale osobní drama s epickými momenty, v němž jde především o lásku, bratrství a budování komunity, v níž by žili lidé a ne zvířata lačnící po krvi. Zwick musí operovat s neuceleným scénářem (příběh nemá v podstatě ani začátek, ani konec, vystihuje jen fragment odboje), herci zase s polskými/ruskými dialogy a divák s vlastním očekáváním. Jakmile ale Howard vytáhne svoje smyčce, Schreiber vezme do ruky samopal a Craig konečně překročí hranici hodného velitele, berou všechny pochyby do zaječích a místo nich nastupuje pouze nadšení. Zwickovská akce tradičně vynikající, chemie mezi herci funguje, emoce prýští a závěrečná půlhodinová řežba (plus tucet dalších scén) bere dech. Zwick pořád umí. 9/10 (31.03.2009)