Všechny polohy lásky

Španělské filmy mám, hlavně díky Medemovi moc rád a i tenhle "skoro čtyřkový" mě nezklamal. Milostný propletenec několika lidí, některých na svobodě, některých ve vězení má už od začátku svoje kouzlo, také díky Quimovi a Martě, kteří jsou oba dva velmi sympatičtí herci a my můžeme s jejich pomocí sledovat osudy několika hlavních hrdinů, řešících svoje všední i nevšední starosti, jako je např. vyřešení problémů s vlastní sexuální orientací. Příjemný film, který, až přes malinké klopýtnutí na konci, má divákovi rozhodně co nabídnout. (17.07.2014)

Španělé tady moc hezkou formou odvyprávěli životní příběhy různých lidí, ve kterých se promítá nejenom aktuální situace ve Španělsku, problémy s nezaměstnaností a tak dále. No a nejlepší na tom všem bylo, že každá z postav byla vysloveně zajímavá. Poctivě natočené drama s vtipnými, romantickými, ale i smutnými momenty. Prostě tak, jako ze života. (20.12.2015)

Ne, přes všechny superlativy, které se o tomto filmu dočítám, já jsem ho nezblajzl. Trošku mi připomíná Cimrmanovu operu Proso, kde údajně také bylo vše. Tady je to: láska v kriminále, bratrské vztahy, vězeňská šikana, vztahy otce a syna, homosexuálové, problémy chudých a bohatých... A všechno je to bizarní, nikdo není tak úplně normální a všechno se na jednom pětníku sešlo v jednu chvíli, což se odvypráví za hodinu a půl. Možná, že kdyby těch motivů bylo o polovinu méně, mohl to být zajímavý, hluboký film. Takhle je to trochu jako povrchní internetové zpravodajství o nějakých lidech. (04.10.2009)

Láska má mnoho podôb a dokonca niekedy príde aj vtedy, keď sa jej človek bráni. Srdcu nerozkážeš... Po obsahovej aj formálnej stránke vydarený projekt. Úvod bol síce mierne rozpačitý, ale veľmi rýchlo ma dej upútal. Priznám sa, bol som zvedavý ako sa nakoniec príbeh oboch bratov uzavrie, no... uzavrel sa k mojej spokojnosti. Nadpriemer. 75/100 (30.04.2018)

Po dvou letech od natočení ten film musel být mnohem aktuálnější. Upřímné a možná až moc skromné drama o těch, co hledají štěstí, a najdou ho tam, kde by vůbec nečekali, že bude, třeba v kriminále nebo v miniaturním kanclu vrátného. Úsměvná dějová linka Israela a jeho otce příběh odlehčuje, stejně jako ironie osudu Jorgeho bratra. Minimalistické, ale pořád s tím neodolatelným španělským espritem, který se blbě popisuje, který se musí vidět. (09.09.2013)