96 hodin

Napůl old-fashioned, napůl v moderním evropském střihu plném úzkých uliček, kontaktních soubojů a kličkujících francouzských aut. S Britem v hlavní roli téměř dokonale funkční; a i když tam - zdá se - pořád jako by něco chybí, závěrečná balada na piáno podkreslující titulky vás přesvědčí, že to tam přece jen bylo, jen vám to došlo trochu později. Jinak scénář je samozřejmě demence roku :-). (07.09.2008)

Celkem velké překvapení, neznámý režisér, produkce Luca Bessona je poslední dobou spíše varováním než lákadlem, neoriginální téma a přesto: výsledkem je výborný akční film. Moc se mi líbila postava Liama Neesona, která celý film táhne dopředu. Právě jeho nesmírně efektivní chování bylo to, co mě fascinovalo. Člověk, který ví, že nemá čas a proto jde za cílem velmi úsporně, s ničím se nemaže, protože má prostě jen těch 96 hodin. Chová se vlastně stejně jako Jason Bourne - moje nejoblíbenější postava poslední doby. Akčních scény jsou mistrovské, zamrzí jen, že jsou vždy tak krátké, což bylo u Bourna taky a je to logické, když je je hrdina úsporný a efektivní, tak nemůže akce trvat dlouhé minuty. (11.11.2008)

V rámci nejčistších 'akčních filmů pohybu' dokonale efektivní pecka... podobná jako před lety Štvanec. Přebral se bournovský koncept kinetické akce a okamžitého rozhodování hrdiny-profesionála, vyprávění je rozloženo do celovečerní série honiček a potěšení se z kombinace pohybu postav v akci a pohybu informací přeneslo čistě na oživení žánrových konvencí v prvním zmíněném modu. Velmi opojné, velmi důsledné a velmi - fajn. (17.10.2008)

NOC PLNÁ FILMŮ. 96 HODIN je překvapením roku, jež je přesně takové jako jeho hlavní hrdina: starý profesionál navracející se do akce, který se s ničím nesere a vše je ryze efektivní; přitom se to nebere příliš vážně a černý humor funguje naprosto bezchybně. "Osmdesátkový" klasický žánrový francouzský thriller neupadávající nikdy do schématičnosti či přiklánějící se ke klišé, který je ozvláštněn současným šoufl stylem bourneovských podívaných. Chytré, důmyslné a brilantní. (25.10.2008)

Pomsta chutná sladce a lidé měli odjakživa rádi ten pocit zadostiučinění, který se dostavuje při výkonu exekuce. Soudce Lynch už se bohužel dlouho nepraktikuje, a tak obyvatelstvu chtivému nekompromisní podívané a rychlé odvetě nezbývá než nějaký ten film, kde hrdina bere spravedlnost do svých rukou. Typická pro tenhle druh produkce je série Charlese Bronsona Přání smrti. 96 hodin je přímočarý akční film, kde hlavní hrdina ve vysokém tempu postupně zmasakruje tři zločinecké gangy, aby svoji nezletilou dceru vyrval ze spárů zločinu. No není to hezký? Možná by i bylo, kdyby scénář nepředstavoval typickou seagalovku, od které se liší obsazením áčkového herce v hlavní roli. Bohužel platí, že herce takového kalibru, jako je Liam Neeson, je pro takový snímek škoda, protože tam nemá co hrát. Typově se do role bouchače nehodí a jeho charakterní herectví nemá téměř žádný prostor, protože dialogy jsou plytké a děj blboučký. V podobných akčních filmech roste napětí, pokud se hrdinovi postaví dostatečně charismatický a schopný protivník, jenže tady jsou padouši nesmírně snadno na odstřel. A i ten jediný, na kterého rozzlobený tatíneki v samém závěru narazí, je příliš rychle odkrouhnutý. Pak je tu ještě poselství určené pro americký trh, který je pro komerční úspěch filmu rozhodující. Milující američtí rodiče, kde svět hodnot ještě neokoral a nerozložil se tak, jako ve zpustlé dekadentní Evropě, jsou postaveni jako protipól cynického francouzského obchodníka s bílým masem, tlupy zločinných Albánců nebo poživačného arabského magnáta. Celkový dojem: 45 %. (20.08.2010)