Ex Drummer

Na co já to poslední dobou koukám? Další explicitní náser. __ Až půjdete zase jednou na koncert a budete se .. potit rozkoší z idola, co tam poskakuje, vydloubněte si ty růžový oči. __ Inteligence je mocná. Mocná a přichází s ní povýšenost. Pocit nadhledu který izoluje. Soukromá laboratoř, pokusný krysy. Člověk se nesmí nechat stáhnout svou individualitou do separé místečka bytí. Je pak prázdný a krutý. __ Kde že je ten ideál lidskosti? Proboha mnězemě bylo při tom filmu hrozně ouzko. Protože jestli něco šlo na dřeň lidský přirozenosti, tak tento hnusfest. A jak jinak jí zobrazit, než přes primitivní a svou nebetyčnou idiocií přirozené zvířectvo či výkvět inteligence s lupou v ruce nad mraveništěm. Nevim, kdo by vyhrál bludišťáka za nejvíce hodného pohrdání. Dost mě děsí představa sebe sama, když vím jak málo stačí abych se rochnil v tom bahně animální show nebo se stal minimengelem .. A já na i vně myslel že si užiju ten učesanej sex, drogy a Rock'N'Roll. Pche. Třikrát ti děkuju, 666teen, za nevymazatelnej hnus z hlavy. Asi se před příštim koncertem, než vylezu na podium, pomažu výkaly. Jo, to bych měl. (16.02.2011)

Celých 60 minut jsem si řikal, že je to jasnej odpad! Mizerný herecký výkony (no...i když...o tom by se dalo polemizovat), děj prakticky žádnej, jen kupa naprosto MORBIDNÍCH a ujetejch scének různýho zaměření, spousta nadávek, urážek a všelijakých vulgarismů, to všechno bez jakýhokoliv smyslu a směřování, prostě úplně debilní slátanina... Ale pak (zhruba od toho ´´koncertu´´) to přeci jen bylo lepší a dostalo to alespoň nějakou hmatatelnou podobu a smysl. Konec je možná i parádní. A jsem rád, že to můj mozek vydržel. Ale ta hodina před tim je prostě jen vata, bohužel. Morbidní, úchylná, nesmyslná vata, prostě změť nicneříkajících po sobě jedoucích scének.. míň nebo víc ujetejch.. Nemam problém s jakoukoliv morbiditou, vulgarismy nebo i tim nejčernějším humorem, ale nesmí to bejt spojený s vyloženejma nesmyslama a ...prostě nudou... Když se nudíte, je to pro vás vždycky nesmyslný.. Nikdo se nechce nudit. (17.08.2012)

„Proč chceš tak moc hrát s tou podělanou kapelou?“ - „Fakt nevím. Myslím, že chci vystoupit ze svýho šťastnýho světa. Sestoupit do hlubin hlouposti, ohyzdnosti, tuposti, nevěry a falše. Přifařit se k životu ubožáků, ale bez toho, abych do toho světa patřil, a s vědomím, že se můžu vždycky vrátit do svýho vlastního světa.“ Snažil jsem se oblíbit si postavy a fandit jim, ale…snaha zrealizovat koncert by k tomu možná mohla vybízet, snad i ten jejich handicap, problém však je, že celkově film nabízí panoptikum vygumovaných, bizarních hovad (hlavní „hrdina“ je pro změnu arogantní, zlomyslný pozér), které byste si rozhodně nepřáli potkat (tedy pokud třeba tajně netoužíte nechat si provést kolonoskopii až příliš velkým údem, ehm). Jinak je film plný anarchie, špíny, krve, brutality, nechutností, nepříliš fungujícího černého humoru a věcí co nedávají smysl. Nadsázka může být fajn, pokud se to s ní nepřehání, ale tenhle film byl na mě asi až příliš „punk“. Jediné, co mě skutečně bavilo, byly ty občasné záchvěvy hudby. Hodnotím 2*. (17.07.2022)

Zajímavě pojatý zpátečnický začátek filmu z vtipně vloženýma titulkama. Pokud film zaujme na začátku, znamená to, že buď bude pokračovat ve stejném rytmu nebo půjde totálně do kopru. Tady naštěstí pokračuje ve stejném rytmu a po celou dobu nabývá na otáčkách. Poznáme hlavní aktéry, jejich úchylky a slasti a postižení a život a sny. Citát z filmu: Postižený nebo mongol, to je stejný... Perfektní humor, dobrý příběh ze kterého se pomalu stává brutální živí koncert všech aktérů. Bando kreténů, přestaňte házet kelímky !!! The Feminist... A ještě otázka pro vás : Kde jste byly, když byl Boudewijn zavražděn? (04.12.2009)

No? Tak to som zase natrafil na riadne bizarný film, to vám teda poviem. Táto šialená jazda, ktorá preniká do vnútra sociálnych vzťahov úplne najnižšej vrstvy a ľudskej spodiny Belgického predmestia, je tak iná, tak nenormálna, tak absurdná, že si tento čiernočierny humor buď zamilujete na prvý pohľad alebo ho navždy znenávidíte. Ja som človek za každú srandu, takže u mňa to získalo status KULT! Príbeh sa zaoberá jednou podivnou a vo svojom vnútri, psychicky ťažko chorou kapelu The Feminists. Kapela pozostávajúca z výlučne nejako postihnutých hudobníkov, hluchý gitarista, basák má znecitlivenú pravú ruku atď ale nemajú bubeníka. Príbeh sledujeme prostredníctvom skutkov a rozhovoru objaveného bubeníka, ktorý patril k špičke a momentálne napísal svoju biografiu. Rozhodne sa, že to s touto idiotskou kapelou, na jednu šou, skúsi aby nezabudol aké to je byť na spodku avšak si neuvedomí, že ten jeho pomyselný spodok je vlastne vrchol oproti tomu čo uvidí. Snímka srší plnými dúškami nápadov. Napríklad sa mi veľmi páčila myšlienka, že po každej smrti nejakého charakteru sme sa vrátili k mŕtvole ktorá povedala niečo o svojom živote, niečo tajné čo si držala po celý život pre seba. Na bubeníkove prekvapenie, vedia všetci hráči hrať dosť obstojne, takže konflikty nastanú inde než pri skúšaní. Preberá sa tu otázka násilia na ženách, homosexualita, politika, rasizmus a anómia zo spoločnosti ale všetko je to podané tak skvelým a originálnym, vizuálnym vyjadrením, že som s toho nemohol odtrhnúť oči. Perfektný kúsok ale troška náročný. Každý tam asi neuvidí obsah ktorý som sem pred pár riadkami trocha rozpísal. Neviem k čomu by som tento insane film mohol prirovnať. Nenapadá ma nič... Možno tak americký bizzare...... GUMMO. ten má podobnú formu. Ten keď som pozeral na intráku, tak mi môj spolubývajúci povedal, že nie som normálny a iba strácam svoj drahocenný čas sledovaním takýchto hovadín. Takže asi tak... Rovnako náročný kúsok (17.07.2015)