Labyrint lží

Tradične poňatý, viac než solídne nakrútený špionážny thriller, ktorému ale chýba exotika Spy Game, či hi-tech coolovosť Enemy of the State na to, aby sa stal hitom. Body of Lies zachádza priamo do epicentra aktuálnej témy islámského terorizmu a robí to v sprievode perfektnej akcie. Ale hoci strieda lokality ako na bežiacom plátne a dej napreduje slušnou rýchlosťou, stále máte pocit, že sa repetitívne vrtí na jednom mieste. Asi preto, že všetko mimo špionážne machinácie je v ňom tak nejako navyše a nedotiahnuté (snaha vykresliť rodinné zázemie postavy Russella Crowa, snaha vykresliť DiCapriov vzťah k miestnej holčine). A záver by to tiež chcelo iný. (10.01.2009)

AMERICKÉMU GANGSTEROVI bylo (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí a zapamatovatelných scén, které se sice stane klasikou, ale přitom se jedná o sázku na jistotu. LABYRINTU LŽÍ je (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí (ale se zapamatovatelnými scénami!), které se nestane klasikou, protože se jedná o průměrnou, rutinní a schématickou podívanou._____ Depersonalizované, značně cynické vidění světa je pro Scottovu tvorbu typické, ale nevnímal bych ho jako chladné (nakolik osvěžující je románek se sestřičkou, kterému není dán plný průchod!). Epičnost vyprávění, v němž se spolehlivé informace distribuují skrze média a moderní techniku, zatímco klíčové informace jsou nám v dialozích zatajovány, popř. je nutné je hledat mezi řádky, je typická pro obě poslední scottovská díla. Zatímco ale v tom předposledním je potěšení ze setkání dvou ústředních protagonistů oddalováno až do samého konce, kdy nedojde k výraznému vyjednání, ale naopak rozumnému vyříkání a předtím jsou (žánrové) světy policisty a dealera stavěny do protikladů, v tom posledním stojí postavy DiCapria a Crowea na stejné straně a ve stejných světech, ale jejich přístup je zcela odlišný. Ryze efektivní, rychlá a přehledná akce (stříhá se každou třetí sekundu, je snímána v polocelcích, popř. detailech) je součástí vyprávění a film tak zůstává po celou dobu kulturně velice citlivý, na rozdíl od černobílé kovbojky KRÁLOVSTVÍ._____ Jsem sice v menšině, ale filmy, v nichž se neustále pracuje (a to i v těch případech, kdy se pomáhá synovi na záchodě a dcera se veze do školy) a v nichž postavy za pochodu přemýšlí a diskutují, mi přijdou velice opojné. Stejně tak i ty, v nichž nedochází k vyjednání mezi dvěma různými žánry (jako v AMERICKÉM GANGSTEROVI), ale v nichž se v jednom thrillerovém žánru vyjednává na poli "bratrském" (srovnej NEPŘÍTELE STÁTU a SPY GAME s LABYRINTEM LŽÍ). 9/10 (30.11.2008)

Scénář: William Monahan .. If you're not thinking about pussy, then you're just not concentrating enough. __ Bez lhaní, válka s terorismem pokračuje. Ridley Scott toto (pro někoho již) okoralé téma s příchutí moderní špionážní telekomunikace důkladně shrnuje - a nemyslím si, že by Barack Obama udělal dalším podobným filmům rychle přítrž. Co víc, jde o velice chytrý, propracovaný a přehledný snímek, kde se hodně pracuje, hodně sleduje, hodně mluví a občas nutně střílí. Scénárista William Monahan sklízí díky především za dialogy, obecné glosování situace a také za fakt, že z tématu neudělal takový nadutý guláš, jako když se posledně ponořil do dávných blízkovýchodních problémů v Kingdom of Heaven. ___ Oceňuji jak tvůrčí přístup nejen k akci (které je skromně), tak komplexní, protože Scott a jeho partička vytříbených techniků potěší každého, komu se dělá při současné trendy roztřesené a nepřehledné filmařině/akci špatně. Otylený Russel Crowe má roli, kde na výraznější výkon prostor není, přesto není rozhodně zastíněn a trojici (ultra charismatický Mark Strong a ultra dorolevložený Leonardo DiCaprio - za Body of Lies sice Oscar nekápne, ale brzo bude, to je jasné!) skvěle doplňuje. Celkově je mi Body of Lies mnohem sympatičtější než Kingdom (průběh/vyústění děje) nebo Eagle Eye (technické serepetičky), prostě film, který osloví a jen tak nevyprchá. 80%. (27.11.2008)

Na poprvé mám jen lehce nadprůměrný dojem z filmu s nepříjemným tématem potírání teroristů muslimského světa (ale to jsem měl z Černého jestřába taky, a teď ho zbožňuju). Leonardo DiCaprio a Mark Strong srší charismatem, obrýlený Russel Crowe bohužel vůbec ne a přijde mi tu jaksi nadbytečný. Technika už nepřekvapí, akce není dost, ale jizev si hlavní špionážní hrdina odnese požehnaně. Zbývá pocit stokrát viděné zápletky - my nebo oni, i když Ridley Scottem solidně řemeslně zpracované, a příjemné filmové hudby s arabskými názvuky http://www.youtube.com/watch?v=NguiH0GChwc. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=C8oYugFe0-Q (15.07.2012)

Ridley zabrousil do tematických vod bratra Tonyho, aniž by si naštěstí osvojil i jeho epileptický styl a natočil komerční (pro širokou diváckou obec srozumitelný) pohled do zákulisí boje o labyrint na pískovišti zvaném Blízký východ. O to nekonečné bludiště, které je postaveno z peněz, moci, ropy a Svaté války a kdyby v něm náhodou nechala princezna Ariadna klubko nití, tak ti hoši budou dělat v rámci politických a náboženských zájmů, že jej nevidí.. V každém filmu, co jsem s ním viděl, je Mark Strong jeho the strongest stránkou, ovšem všeobecné nadšení z DiCapria nemohu sdílet a třeba jeho obsazení zde považuji za castingový omyl. To, že si půjčí vousy od Benicia Che Guevary z něj ještě rozhodně neudělá rodáka z Bagdádu s arabskými rysy, nicméně když jsem ho viděl s tou dlouhou bradkou a představil si ho bez vlasů, vidím jeho budoucnost v krásném životopisném filmu o Vladimiru Iljiči Uljanovovi, nejen bolševickým ksindlům též známém, jako Lenin. Ta podoba se prostě nezapře.. (04.08.2010)