Na druhé straně

Musím se přiznat, že jsem nesmírně ráda, že se mi Fatih Akin jako režisér připletl do cesty. Po jeho vynikajícím snímku Proti zdi jsem se rozhodla zhlédnout i další jeho dílo a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Snímek je zde velmi často přirovnáván k Babelu, já osobně si myslím, že se tyto dva filmy příliš porovnávat nedají. Obdivuji, jak režisér dokáže velmi citlivě, bez dalších příkras zachycovat dvě naprosto odlišné kultury - německou a tu tureckou. I přesto, že mi děj tohoto filmu přišel nepatrně slabší a mnohdy jsem uvažovala nad jeho reálností, rozhodně bych jej ke zhlédnutí doporučila. A já už se těším, až se zase pustím do dalšího Akinova díla. (21.07.2013)

Tak blízko, a predsa tak ďaleko... Film o neustálom hľadaní, odpustení a snahe pochopiť konanie svojich blízkych. Dve časti deju sa neustále pretínajú a snáď každý, kto tento film sledoval bol neustále presvedčený o tom, že tieto deje sa skôr či neskôr spoja. Toľko krát sa pretli, no napriek tomu nedošlo k vytúženému spojeniu, čo je podľa mňa dosť na škodu. Námet bol veru zaujímavý, dokonca aj samotné spracovanie a vytvorenie dvoch rovín príbehu - len tá mozaika osudu zostala akosi nedokončená. Nieže by som bol nejakým extrémnym odporcom otvorených koncov, lenže tu mi to prišlo také, že nezostal otvorený len koniec, ale samotné jadro oboch príbehov. To nič nemení na tom, že to bol zaujímavý a dobrý film hodný 4 hviezdičiek, no kvôli tomu odseknutému záveru mi to trochu pokazilo celkový dojem. (24.07.2013)

Na konci jsem zase zůstal jak opařenej, takže...já vím, mohlo to být proto, že ten konec přišel vlastně dost nečekaně, ale i to se počítá, jak to teď můžu vidět sám na sobě. Prostě jsem na to zůstal hledět s otevřenou pusou a po celé titulky jsem, možná stejně jako většina z Vás, vyhlížel jeho tátu na člunu. Neukázal se. Akin bere další a další body za překvapení. Je to BOREC. Jinak jestli Němci vrací i takovýhle případy, tak to jsme teď v EU s ochranou lidských práv hodně na štíru. Za komárů si tam byli ochotní nechat kdejakýho konfidenta, a teď vrátí holku, která může prokázat, že je v totálním průseru. (Tady jsem teď trochu hodil zpátečku - ona asi v Německu nic moc prokazovat nemohla, protože by to znamenalo naprášit kolegy i sebe sama a riskovat, že to na mě Němci ještě píchnou domů do Turecka. Ale takhle hovadsky se snad ještě pořád nechovají/nechováme??! Nebo snad jo?? (26.12.2013)

Opět jeden z těch filmů, kde mě mrzí, že musím jít s hodnocením dolů, protože některé počiny Fatiha Akina jsou jinak výborné. Tady bych byla asi taky spokojená, ale na konci jsem si uvědomila, že tam bylo tolik neuvěřitelných situací, či náhod, které to celé srazily o jednu hvězdu dolů. Někdy se zdá svět tak malý, že se stanou věci, kde nám zůstává rozum stát, možná se to stalo alespoň někomu z nás, ale co je moc, to je moc, tady si scénárista přece jen trochu zapřeháněl a přitom téma nebylo vůbec špatné. (20.04.2014)

Zatím podle mě nejslabší film Fatiha Akina. Přitom tak skvělé téma. Uvodní trojice otec, syn a prostitutka - příběh i provedení nemá chybu. Následné rozvíjení soběžného příběhu dcery prostitutky (turecké teroristky), její německé přítelkyně a její matky už mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Když se Turkyně, která den předtím byla ještě bezdomovkyní začně sebevědomě rozcapovat v domě matky kamarádky a drze si v kuchyni před ní zapálí cigáro, tak jsem měla chuť ji dát do huby. Matka na taky působila hodně rozporuplně a vůbec jsem jí její údajnou "hipísáckou" minulost nevěřila. Sice je asi záměrem ono neuchopitelné životní míjení, ale přeci jen mi tu něco chybělo. I "svatý" a dokonalý syn, bez vlastního soukromého života, který jediný oba příběhy sjednocuje by mohl být trošku reálnější.... (13.11.2008)