Šťastné míle

Skvělý film, který mě oslovil svým humorem a neotřelým námětem. Je to bytostně nekomerční podívaná, která přibližuje neveselé téma nápaditým a divácky vstřícným způsobem. Skutečnost, že se jedná o snímek natočený podle skutečné události, dodává filmu na další zajímavosti. Příjemné překvapení na obrazovce ČT2 - víc takových "festivalových" filmů! (29.12.2012)

Subžánr road-movie u protinožců má svou dlouholetou tradici a bylo mu věnováno mnoho teoreticko-kritických statí, jež se zabývaly jeho proměnou (hlavní znaky australských road-movies je duo anebo trio, které má problémy se sociálním začleněmím a vzájemným porozuměním, podstatná je práce s hloubkou ostrosti, rámováním a rozmístěním jednotlivých věcí a herců v mizanscéně kvůli symboličnosti a taktéž poušť jakožto necivilizované, nedomácké a nepředvídatelné místo má ryze metaforický význam, kdy se projevuje sociální a politická angažovanost tvůrců, hlavně tedy ta politická). Klokaní cestovní filmy se po 11/9/2001 výrazně změnily, jednalo se o diskurz mezi západní a východní rétorikou tak, jak ji podávají média (západní pohled vidí poušť jako blízkovýchodní zemi, kterou je nutné civilizovat, musí být prolita krev, aby zem získala svou integritu a imunitu), ale Šťastné míle na tohle všechno do jisté míry rezignovalo a představují nám mírně zdlouhavý - i když záměrně - humanistický apel o utečenectví a segregaci, kdy se vychází hlavně z amerických děl (Jarmusch a Coeni jsou jasní) a sází na vhodně obsazené herce a humor jako prostředek k přiblížení problematiky divákovi. ani se není čemu divit, že Šťastné míle sklízejí různá ocenění na "západních" festivalech (Zvláštní cena poroty na MFFKV) a domácí kritika, když pomineme slušné divácké přijetí na sydneyském festivalu s dlouhatánským potleskem po skončení a hurónským smíchem při projekci, film ohodnotila jako průměrný. A mají rech, vačnatci, jedná se max. o mírný nadprůměr. (26.11.2007)

Deset malých černoušků na pláž vylezlo, jeden se hned utopil, devět jich zbylo. Devět malých černoušků lezlo na kopec, čtyři z nich se zabili, zbylo jich jen pět... Demolition derby přistěhovalecké směsky, které zaujme především krásnými a propracovanými záběry pouště, moře, suchých stromů a roklí atd. (09.01.2011)

Lucky Miles mě zaujaly už krátkým popiskem na plakátu k filmu, což se mi delší dobu nestalo. Těšil jsem se na vzájemné setkání postav z různých světových stran, kultur či náboženství, to vše v atraktivním neutrálním prostředí schopném dohánět postavy k hranicím psychické i fyzické vyčerpanosti. Izolovanost herců v prostoru, byť velkém, se projevuje docela pomalu a místo očekáváného dramatického stupňování jsem si připadal jako na houpačce. To podpořil i závěr, který mě ne zrovna dostatečně uspokojil. Taktéž linie australských rangerů a indonéských rybářů dle mě trochu rušily, otázka zní, zda byly ve filmu opravdu potřebné. Celkově se však jedná o povedenou road-movie s komediálními prvky a absurdními situacemi. I´m going to Perth! (23.01.2008)

Přesně tak, jak to mám rád. Komedie má u mě úspěch, pokud vychází z komických situací a na ty je třeba diváka "připravovat". U tohohle filmu je příprava tak důkladná, že se do situace bloudících uprchlíků naprosto ponoříte. Poté s nimi prožíváte strasti a karamboly, které Vás postaví do role pozorovatele s nadhledem, a tudíž se jim musíte smát. To je u mě kvalitní humor! Jasně, není to přehlídka hláškujících šašků, ale o to hlubší filmový zážitek Vás s touto nevšední komedií čeká. "Dobrý. - Sušené hovězí." Víc, víc takových filmů! 100% = 5/5 (09.01.2011)