Lucky Miles
Šťastné míle
Režie:
Michael James RowlandKamera:
Geoff BurtonHudba:
Trilok GurtuHrají:
Geoff Morrell, Rithy Dourng, Deborah Mailman, Dan Wyllie, Gillian Jones, Kenneth Moraleda, Don Hany, Sean Mununggurr, Rodney Afif, Jo Dyer, Osamah Sami (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1990 a kdesi na australském pobřeží přistane indonéská rybářská loď s pasažéry z Kambodže a Iráku, kteří se pokoušejí ilegálně dostat do země. Oklamáni falešnými sliby ocitají se uprchlíci na kraji pouště s třísetkilometrovou vzdáleností k nejbližšímu městu. Skupina se rozpadá a náhoda svádí dohromady podmračeného iráckého inženýra Youssifa, mírného, avšak rozhodného Kambodžana Aruna, hledajícího svého australského otce, a javánského rybáře Ramelana, jehož prokletím je přitahovat katastrofy nejrůznějšího druhu. Podobně jako Danis Tanović v Zemi nikoho přibližuje i scenárista a režisér Rowland ve svém debutu politické téma s lakonickým humorem vycházejícím z absurdity situace, aniž by však ztrácel ze zřetele její humanistický rozměr. Cestu podivné trojice za štěstím v podobě civilizace snímá vynalézavá kamera, která ideálním způsobem využívá fotogeničnosti australských širých plání. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (56)
Mě se to moc líbilo. Mám moc rád velmi dlouhé filmy. Mám tak možnost sledovat každého hrdinu zvlášť. Nic není vynechané nebo oříznuté. Mohu si dokonce vybrat svého hrdinu a sledovat jeho příběh do konce. U některý byl sice konec dost rychlý, ale co zábava to byla. Jak rád bych se potuloval krajinou a byl pronásledován. Jak rád bych měl jen jeden cíl a né sto padesát, ale nejde to. Věčná škoda. (PS: film výrazně doporučuji) ()
Ať o tom přemýšlím jak chci, převládá u mě pocit nevyužitosti. Hlavně po emotivní stránce je to věčná škoda, protože námět byl parádní. Přišlo mě to jako kdyby se tvůrci nemohli rozhodnout zda to bude víc "ha ha ha" a nebo "tak to je drsný". Film se jmenuje Šťastná míle, jenže právě pocity štěstí jsem z toho necítil. Přišlo mě to jako film, kde herci v poušti moc dobře vědí, že po klapce naklušou na catering dají si ledovou tříšť a pak budou pokračovat v natáčení. Na drama málo dramatické a nulově emotivní, na komedii málo vtipný. Jako oslava skupinového chození na sluníčku výborný, jako film průměrný. ()
Deset malých černoušků na pláž vylezlo, jeden se hned utopil, devět jich zbylo. Devět malých černoušků lezlo na kopec, čtyři z nich se zabili, zbylo jich jen pět... Demolition derby přistěhovalecké směsky, které zaujme především krásnými a propracovanými záběry pouště, moře, suchých stromů a roklí atd. ()
Kde nic, tu nic a najednou je australská poušť téměř přelidněná. Celistvé skupiny se rozpadnou a je zaděláno na průšvihy a katastrofy různého druhu. Ale i radosti, viz ta malá louže vody uprostřed pouště. Bavila mě ta různorodost postav i když jsem asi nejvíc přilnula k imigrantovi, který se neustále učil, co má říct, až se tam ocitne zřejmě na nějakém úřadě. Chvílemi jsem měla úsměv na tváři a vzápětí se to otočilo v dramatickou scénku. Nicméně, čím víc filmů vidím z různých míst naší planety, tím víc jsem ráda, že dýchám tady, uprostřed zeleně, kde nejsou například ještěři, hadi a podobná havěť. ()
Tak konečně jsou v Austrálii! Ale jak se dostat z té zatracené pouště? Řekli jim, že za kopcem je autobusová zastávka, mezitím je nejbližší město vzdáleno několik dní pěšky. Každý z nich to řeší po svém. K tomu jim šlape na paty místní jednotka vojáků se špičkovým domorodým stopařem. Ví všechno, i to, kolik dnes bude stupňů. A jak? Protože to říkali v rádiu... ()
Galerie (13)
Photo © Cineclick Asia
Reklama