Saturno contro

Zarobilo to na seba pekne, len na art je ten film prilis banalny a nebojim sa napisat kazdodenny. Skupina priatelov sa schadza na veceru, - to veru nie je terno  a nejaky extra kvalitny namet na film. Prve dve tretiny filmu  ma hodne bavili, potom ta posledna je uz o nicom a hodne horkosladka ? Tak nejak mi  to prislo   : 50 % (08.06.2021)

Karlovarské utrpení numero uno a zároveň jedna z nejmarkantnějších ukázek evropské parodie na umění. Nekonečné zálibné záběry na fotogenické pozadí hlavního hrdiny, který za drásavé antihudby každý druhý záběr stoupá kamsi po schodech, mě sice rozesmály k slzám, ale jinak je to k pláči nudné a nabubřele hloupé. Telenovelám se vyhýbám jako španělské chřipce, pak přijedu do Varů, vystojím frontu na film z hlavní soutěže a takhle to dopadne-chytím italský průjem...Chtěla jsem utéct, žel nebylo kudy... 30% (01.10.2007)

Méně je opravdu někdy více…u Saturno Contro to v tom negativním významu platí dvojnásob. Ozpetek totiž v průběhu filmu zbytečně rozmáchle rozvádí několik osudů celkem početné skupiny lidí, u nichž mi je teda záhadou, jak všichni mohli přes svoji diametrální odlišnost být někdy vzájemnými přáteli, a nějakou potenciální kostru příběhu v té záplavě nedomrlých linií úplně utápí. S tím přichází druhý problém…délka. Skoro dvě hodiny nudné deprese s jedinou scénou, jež vyvolala na mé straně citovou odezvu, jsou opravdu moc. Saturno Contro se nebezpečně blíží odpadním taliánským ságám a já jsem rád, že Ferzanovi později došlo, že komediálnější cestou to jde přecejenom líp, viz jeho skvělý loňský počin Mine Vaganti. 40% (27.02.2011)

Současné období evropského filmu by mělo dostat zvláštní označení, které charakterizuje takřka povinný prvek homosexualismu ve většině produkovaných filmů. Zas takový rádoby ideově-výchovný film, který má zdůraznit normálnost nenormálnosti, která se asi brzy přemění v normu. Tak tu máme příběh dvou zamilovaných mládenců, z nichž jeden je náhle postižen smrtelnou mozkovou příhodou, a ten druhý se proto málem utrápí k smrti, jenže ho naštěstí zachrání podivná parta kamarádů, o nichž vůbec nevíme, jak se vlastně dali dohromady a co je k sobě poutá. Většinu filmu jsem se nudil a koukal na hodinky. Samozřejmě, že správně chápající otec přijme Davida za svého ovdovělého snachu, abychom se i my uměli správne zorientovat. Aby nebyla mýlka, nejsem proti LGBT obecně, jsem jen proti jejich nadměrné popularizaci. A to je děs.Snad se to mohlo líbit našim mladým intelektuálním neoliberálním sluníčkám. (27.04.2019)

I tentokrát Ferzan Ozpetek projevil svůj jemnocit, s nímž vybral stejné herce jako pro Le Fate ignoranti, zasadil je do ne málo podobných kontraverzních rolí a i obdobného prostředí. Je jasné, že ne každého se mu podaří oslovit. Opět složité hetero a homosexuální vztahy a osudy lidí, které spojuje vzácné přátelství. Rodina složená z přátel často člověku nahrazuje tu vlastní, v které se cítí nepochopen. Nesobeckost a krásná solidarita, když jeden z nich odejde a druhý trpí, přestože se každý se smrtí blízkého vyrovnává jinak. Tak lze odejít na věčnost bohatý. (27.07.2011)