Job, czyli ostatnia szara komórka

Filmy Konrada Niewolskeho bohuzel maji silne sestupnou kvalitu. Po vynikajicim vezenskem dramatu Symetria (2003, uvedeno v soutezi na MFF KV) prisel v roce 2006 hned se dvema snimky, nejdrive s ne prilis fungujicim krimi-thrillerem Palimpsest, posleze ho o tri mesice pozdeji v temze roce zazdil jeste druhou premierou, a sice touto "komedii". Zamerne davam do uvozovek, protoze ten film je tak dementni, ze si takove oznaceni ani nezaslouzi. Ano, zasmal jsem se u sceny, kdy na dva hluchoneme, intenzivne gestikulujici ve znakove reci, revizor v autobudu zarve "Ticho!", pobavila me predstava souteze mezi dvema sousedskymi domactnostmi, kdy vitez muze za odmenu porazenemu zdemolovat byt (ne ze bych v minulosti obcas nemival chut tak ucinit). Ale to je trochu malo. Jestlize zakladnimi prvky, na kterych stoji "humor" pribehu, je bud postava, ktera se intenzivne uci anglicky, posleze je turistou v temze jazyce pozadana o popis cesty k Palaci Kultury, pricemz tento palac se tyci presne za turistou a nasledujici sceny turistovi porad neni jasne, jak se k nemu dostane, anebo druha postava, ktera jde nekolikrat behem filmu na velkou stranu a posleze si sve vytvory foti, tak ac mam sklony k fekalnimu humoru, nepovedlo se tvurcum pobavit ani takove prase, jako jsem ja. Maximalni uleva prichazi v okamziku napisu "Konec", ale zdani klame, jeste na zaver je divakovi naservirovano nekolik radobyvtipnych scen, jejichz ucelem zrejme bylo pribeh zavrsit. Teda ha ha, zasmal se pribinak a zkysnul. (25.10.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,042,436║ (11.09.2010)