Nezvaný host

Hlavní hrdina je vyhořelý stárnoucí muž, který od smrti své ženy vlastně jen přežívá a post univerzitního profesora ekonomie mu umožňuje předstírat pracovní vytíženost, aby před ostatními zakryl svoji prázdnotu, zatrpklost a osamělost. Náhodné setkání s dvojicí imigrantů mu umožní upnout se k něčemu novému a v pomoci zatčenému muži, kterému hrozí deportace do vlasti, nachází nový smysl své existence. Potíž je ale v tom, že to je takové uměle naaranžované, zkrátka mě to nevtáhlo do příběhu a nevybudilo to ve mně - autory bezpochyby očekávané - emoce. Neprožíval jsem dramata těch hrdinů a nesoucítil s nimi tak, jak by se dalo očekávat. Ten film totiž ukazuje jenom jednu stránku věci a to ještě citově manipulativními prostředky. Není to film analyzující a opravdu provokující. Ona ta záležitost s početnou armádou ilegálních přistěhovalců je pochopitelně mnohem složitější. Celá Amerika vyrostla na práci bezprávných přistěhovalců, kdy obvykle až druhá generace mohla těžit z výhod systému a stát se právoplatnou součástí společnosti. Pro systém je pochopitelně výhodné, že v něm existuje skupina těch, co bez odmlouvání berou podřadnou práci a nechávají si vyplácet minimální mzdu. Tomu je uzpůsobená i represivní složka, která nemá za cíl zlikvidovat nelegální přistěhovalectví, ale udržovat ho v nějakých rozumných mezích. Tady by se našlo pro kritiku spoustu prostoru. Na druhou stranu, co si budem namlouvat, myšlenka, že kdokoliv má právo vstoupit do cizí země, pracovat tam a žít, je pochopitelně naivní a nepřijatelná. Tohle by žádný sociální a ekonomický systém neunesl. Ta imigrační policie a příslušné úřady pochopitelně dělají špinavou práci na politickou a potažmo i veřejnou objednávku. V tomhle je film neupřímný, protože jen na základě toho, že jste slušný, se azyl, resp. trvalý pobyt, udělovat nedá... Celkový dojem: 45 %. Trochu mi vadilo i pomalé tempo a sucharský zjev hlavního hrdiny. (14.10.2011)

Visitor trochu až príliš kričí, aký chce byť síce posmutnelý, ale pozitívne naladený, chápajúci a ľudský. Zámer je tu jasný, niet čo riešiť, diváka nič nerozruší, neprekvapí. Veľmi jednoduchá záležitosť, ale chvíľami naozaj chápajúca a ľudská. Niečo ako pohladenie od starej mamy, ktorá o živote nikdy neklame, ale ktorej veríte, že bude dobre. Napriek nie vždy najšťastnejším koncom... bude dobre. (29.09.2012)

Výborný Richard Jenkins v roli znuděného univerzitního profesora Waltera, který se střetem několika náhod dostane do situace, která ho vyvede z všedního stereotypu.. a najde si novou vášeň v podobě hry na djembe - jeho učitel se však dostane do problému s imigračním a pro Waltera nastávají okamžiky, ze kterých čpí beznaděj.. (30.10.2009)

První půlka je výborná. Má rychlé tempo, příjemný humor a zvedne náladu o dobré dva stupně nahoru, jenže přechod k vážnému "oscarovému" fláku bolí docela dost. Skoro jako kdyby vás někdo nechal vylézt na petřínskou rozhlednu a pak vás skopnul ze schodů. Asi byste se zvládli oklepat, ale ten příjemný pocit při stoupání vám to docela zkazí. 7/10 (12.04.2009)

Nejen příjemné drama o vzniku mužského přátelství, o znovunalezení důvodu k životu, ale také zajímavý vhled do praktické aplikace amerických imigračních zákonů, podle nichž lze v zemi nelegálně žít mnoho let prakticky s vědomím úřadů, ale najednou jsou tytéž úřady absolutně nekompromisní a bez ohledu na jakékoliv lidské ohledy konají "svou práci". Úřednící jsou zkátka vždy a všude stejní. (12.07.2011)