Nezvaný host

Hlavní hrdina předstírá, že žije užitečný život, dokud ho z toho nevytrhne to, že se setká a nepravděpodobně spřátelí s pár nelegálními imigranty. Možná vám to zní vypočítaně (a možná i je), ale rozhodně to funguje, africká hudba je nakažlivá, až sami dostanete chuť si zabubnovat, herci jsou výborní (zejména Richard Jenkins a Hiam Abbass) a režisér také věděl, co s tím. Takže další povedený nezávislý film. (18.07.2011)

Znuděný univerzitní profesor Walter učící již 20 let stejnou látku najde nový směr života díky neobvyklému setkání s ilegálními přistěhovalci žijících v jeho druhém bytě v New Yorku, kam přijel přednést článek na konferenci, kterého však nebyl ani autorem. Vstoupí do bytu a náhle potká dva nezvané hosty - Tareka ze Sýrie a Zainab pocházející ze Senegalu, kteří se stali obětí fingovaného pronájmu bytu. Tarek hraje na buben, který se jmenuje Djembe a Zainab prodává na trhu své ručně vyrobené ozdobné šperky. Magické zvuky Dejmby brzy pohltí Waltrův fádní život a postupně se i on stává svým vlastním "mistrem". Skrz rytmické zvuky Djemby se mezi nimi brzy vytvoří pouto přátelství, ale Tarek je náhodně zadržen a hrozí mu deportace. Zainab ho ale nemůže ani navštívit neboť by ji potkal stejný osud. Jejich prostředníkem se tak nestane nikdo jiný než sám Walter. Do toho všeho se ještě objeví Tarekova matka Mouna a další, tentokrát nejen přátelské spojení je na světě. Společně se snaží zachránit Tareka před hrozící deportací a film není zrovna typickým příkladem happyendu. Ač je The Visitor dost dramatický, je proložen vtipnými situacemi a dialogy, což jej staví do trochu jiného světla a příjemně se na něj dívá. Richard Jenkins v roli Waltra je výborný a pěkně předvádí různorodá emocionální rozpoložení. Šikovně napsaný a věrně zahraný snímek je ve své podstatě nejen o vztazích, lidskosti a přistěhovalcích, ale i kritickým pohledem na (ne)svobodnou Ameriku především po 9/11. (8/10) [MFFKV 2008] (11.07.2008)

Nečekán, nezván, nenápadně přišel do mého pokoje, usídlil se v mém nitru a už tam zůstal. Ano, přesně takhle to s Walterem Veleym bylo. Zapůsobil hluboce a já na tom nic nezměním. Thomas McCarhty tichým a nenásilným způsobem promlouval tóny, na které já slyším. Co víc dodat? Výkon Richarda Jenkinse byl parádní, příběh mě zasáhl a atmosféra byla "jednoduše" dokonalá. (30.09.2009)

Visitor trochu až príliš kričí, aký chce byť síce posmutnelý, ale pozitívne naladený, chápajúci a ľudský. Zámer je tu jasný, niet čo riešiť, diváka nič nerozruší, neprekvapí. Veľmi jednoduchá záležitosť, ale chvíľami naozaj chápajúca a ľudská. Niečo ako pohladenie od starej mamy, ktorá o živote nikdy neklame, ale ktorej veríte, že bude dobre. Napriek nie vždy najšťastnejším koncom... bude dobre. (29.09.2012)

Walter (Richard Jenkins) ako starnúci univerzitný profesor ("ožiarený" klavírom) v zovretí nekompromisného stereotypu exceluje. A čo viac, pri náhodnom multikultúrnom zoznámení (Zainab, Tarek) preukazuje svoju distingvovanosť, dobrosrdečnosť, veľkorysosť - dnes tak málo prejavovanú empatiu. Môže sa aj rozkrájať, ale zabednenosti celosvetového (stavu) zmýšľania niet pomoci a preto cestou do metra pod pazuchou zviera djembe, sadá si na lavičku a razantne bubnuje na protest. Paradoxy, ohrozenia a nepokoj prisťahovaleckých presunov. Muzikálne očarenie ako aj novo nájdená chuť byť na povrchu zemskom. Materský inštinkt v službách lásky. Hurá, Amerika má McCarthy-ho ! Niekto z tejto samovražednej PREkomercializovanej ríše konečne pred oponu podsúva významovo nedoceniteľný a už desiatky rokov spoločensky trpký vzlyk. NEnarcistický, ľudský, kde tu milý a na kopu nespravodlivých skutočností vyhranený poklad, ktorý je možno zakopaný aj v samom vnútri tvojho ja. Ja už som "bohatší", teraz si na rade ty. (10.03.2010)