Reklama

Reklama

Horko jako v červnu

  • Velká Británie Hot Enough for June (více)
Trailer

Kdo by neznal proslulého agenta 007 s povolením zabíjet. Ten je ale mrtev a tajná služba Jejího Veličenstva musí ihned najít náhradu. Volba padne na Nicholase Whistlera, nezaměstnaného spisovatele, který je obratem pověřen špionážním úkolem v Praze. Vtip je v tom, že nic netušící Nicholas se vydává za železnou oponu v domnění, že je jako zaměstnanec sklářské firmy na zcela nevinné služební cestě. V Praze je mu přidělena sličná šoférka Vlasta, která samozřejmě pracuje pro tajnou policii. Ve chvíli, kdy je jeho mise prozrazena, začíná dramatická hra na kočku a myš s komunistickou tajnou policií, v jejímž průběhu se Nicholasovi dostane vydatné pomoci z opačné strany barikády... V 60. letech se zrodila jedna z nejoblíbenějších filmových sérií, jejímž hrdinou je nezničitelný britský agent James Bond. A v Bondově vlasti vznikla také jedna z prvních parodií na dobrodružství agenta 007, film Horko jako v červnu režiséra Ralpha Thomase, volně vycházející ze špionážního románu Lionela Davidsona "Night of Wenceslas". Hlavní roli ztvárnil hvězdný Dirk Bogarde a snímek kromě zdařilé žánrové zábavy nabízí jednu humornou vrstvu navíc, kterou ocení pouze český divák. A totiž představu britských filmařů o životě v tehdejším Československu. Pro úplnost dodejme, že Prahu ve filmu zastoupila severoitalská Padova. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

fragre 

všechny recenze uživatele

Moc jsem se pobavil u toho, jak si britští tvůrci představovali Československo. Příliš se s ním nepárali a udělali z něj obskurní balkánskou zaostalou zemi, kde obyvatelstvo ještě chodí namnoze v krojích, které občas vypadají jako by jejich tvůrci snad kdysi viděli Prodanou nevěstu, ale pak se inspirovali snad i Tyrolskem. No, ještě že agentka Vlasta je hraná dobovou italskou kráskou, jinak by tohle Československo dopadlo úplně pod psa. Jinak, ani jako parodie na bondovky to není moc zdařilé. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Úsměvný pokus britských filmařů přiblížit a třeba i zparodovat život v někdejším Československu. Přestože přesun z ostrovů začíná statickým pohledem na Pražský hrad, v tehdejším Československu se docela určitě netočilo (kromě pinewodských ateliérů se točilo také v Itálii). Všude visí československé vlajky a prezidentské podobizny s člověkem lehce podobným Tondovi Zápotondovi (není tak ušatý), a sem tam v záběru přejede nějaký žigulík, ale domy, fasády, ulice i ostatní automobily jsou prostě západního střihu. České nápisy jsou všude, hodně z nich je zkomolených, chybí háčky a čárky, za všechny jmenujme nedotažený dvouřádkový transparent VINAŘ SLAVNOSTI či nápis PÁNSKÉ ZÁCHODY. Jména místních postav jsou bůhví proč rusky znějící, snad záměrně. "Na červen dost teplo" je označováno jako komedie, mnohem přesnější ale bude žánrové zařazení akční parodie. Našláplý začátek utone v milostné romanci a četných nedodělaných vtípcích, snaha tvůrců vést humor cestou grotesky (zakopávání o židle atd.) se zcela míjí účinkem. Dirk hrál v mnoha lepších filmech. ()

Reklama

Pan.Antonin 

všechny recenze uživatele

Až někdy půjdete na úřad práce, dejte si velký pozor, ať vás nezaměstná britská tajná služba. Jinak by si vás mohli vybrat jako náhradu za Jamese Bonda a vaše pracovní cesta do Prahy se mohla změnit ve velké dobrodružství. Natáčelo se sice v Padově (lepší by byla Vídeň no), tvůrci si o životě u nás a hlavně češtině moc nenastudovali (znali tak akorát prezidenta Zápotockého).  Postavy mají často ruská/jugoslávská jména, české nápisy mají špatné skloňování a v restauraci hraje ruská hudba. Druhý problém je, že film ve srovnání s jinými agentskými parodiemi se dost drží při zemi. Představoval bych si daleko víc humoru a zábavy. Na druhou stranu má film velmi dobré herecké výkony, ať už hlavních nebo vedlejších postav, takže za shlédnutí určitě stojí. ()

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Nojo, no. Parodie se musí umět. Dobré komenty Isard a Han22. Lehce se mi vybavil film dle románu le Carrého Muž, který přišel z chladu. Bylo docela zajímavé zjistit, co připadalo tvůrcům na filmu vlastně vtipné? Nechápal jsem, že si dali takovou práci s nápisy a měli je vesměs špatně. Britům by to nic neřeklo, bylo to typicky kouzlo nechtěného. A co se týká reálií? Na rozdíl od některých místních tydýtů vím, že šedesátá léxta byla obdobím citelného uvolnění a jak to v tehdejším Československu vypdalo si mohli tvůrci zjistit snadno. jenže to by byla práce a na tu podobní umělci nikdy moc nebyli, povrchnost i odfláknuté řemeslo tady přímo stříká ze všeho. Film nebyl ani zábavný, ani vtipný a zajímavý byl pouze tím, co asi tvůrci nechtěli. A k onomu Bondovi. Ten je přece v široké škále ironický až sebeparodující přece víc než dost. Když chcete natočit parodii čehosi, co je taky tak trochu parodie, co vznikne? Trapárna. A nezachrání ji ani nádherná Sylva Kscina, hvězda šedesátýcha sedmdesátých let, narozená v dnešním Chorvatsku řeckému otci a polské matce...to je společně s dvěma vtípky (o tom, jak se na Etonu stávají ze studentů komunisté a ono pozor na kořalku, vody se bát nemusíte a opak na konci) tak vše, co stojí na skoro stominutové trapárně za povšimnutí... ()

Prubner 

všechny recenze uživatele

Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňování a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky. (sator)
  • Dirk Bogarde byl obsazen na poslední chvíli, původně roli odmítl a byl obsazen Tom Courtenay, poté si to Bogarde z finančních důvodů rozmyslel a úlohu přijmul. Courtenay nakonec hrál v další špionážní komedii s názvem Otley (1969). (sator)
  • Jedna z prvních parodií špionážních filmů Jamese Bonda spolu s filmem Carry on Spying (1964). (sator)

Reklama

Reklama