Posedlost

De Palmova variace na Hitchcocka u které jsem skoro do konce věřil, že to bude o hvězdičku víc. Hlavní hrdina před lety přišel o milovanou ženu i dceru při nepovedené záchraně rukojmích. A po letech potkává ženu, která by jako z oka vypadla jeho zesnulé manželce a znovu se zamiluje. De Palma byl v roce 1976 ve formě nastartované Carrie a má tady bezchybnou "hitchcockovskou" kameru, hudbu i lokace. Debutuje tu ještě relativně mladý Lightgow, díky šarmantní Bujoldové funguje i ta romantika, jen Robertson se svým zasmušilým, bezvýrazovým obličejem to zazdívá. Problém je, že obě věci co mě napadly se ukázaly jako pravdivé, navíc finále (nůžky, letiště) nepůsobí napínavě, ale směšně, což by se u Hitchcocka rozhodně nestalo. SPOILERY!!! John LIghtgow se svou krysí tváří je jasný záporák celou dobu, za to De Palma nemůže. Ale to že je dívka hrdinova dcera je jediné logické vysvětlení, jen jsem čekal že to tak nebude. Když se ukáže že ano, ta incestní love story (spali spolu?) působí zpětně opravdu nechutně. (29.05.2023)

V komentáři k tomuto filmu samozřejmě nejde nezmínit Hitchcocka. Inspirace jím je jasná, zdvojení osob je jak vystřižené z Vertiga, osobně se mi líbil způsob nasnímání a Hermannova hudba. V čem ale tenhle film výrazně oproti své inspiraci pokulhává, je tempo. Vlastně od vyústění původního únosu se film neskutečně vleče a aspoň náznak atmosféry mu dodává jen hudba. Takže ve výsledku hezky nasnímaná, hezky zahraná (myslím hudební složku) nuda. (24.09.2016)

De Palmova hitchcockovská variácia na Vertigo. Zsigmondova kamera a Herrmannova krásna hudba presne imitujú Hitcha. Je to síce o kúsok slabšie než iné jeho hry na majstra napätia (Sisters, Body Double), ale stále je to príjemná štylizovaná pocta a zábava zároveň. Príslušnosť k Vertigu reprezentujú: hudobný motív, posadnutosť nahradiť stratenú osobu inou, kamerový „vertigo-efekt“ (dolly zoom na letiskovej hale) a záverečná rotácia kamery okolo postáv. 3,5* (22.03.2021)

Jednoznačné zklamání, inspirace Hitchcockem je sice velmi zjevná, ale De Palmovi se vůbec nepodařilo navodit aspoň jakous takous tajemnou nebo napínavou atmosféru vyjma poslední půlhodiny a to je na thriller setsakramentsky málo. Posedlost navíc díky mdlému hereckému obsazení a prázdnému scénáři nefunguje ani jako drama, snad jen Genevieve Bujold se trochu snaží, ale toporný Cliff Robertson ji s přehledem v negativním slova smyslu úplně zasklí a John Lithgow to svou průměrností a ploše napsanou rolí vážně nevytrhne. Hitchcockovu Vertigu Posedlost nesahá ani po kotníky, za přece jen vydařenější poslední půlhodinku a hudbu zklamané dvě hvězdičky :( (20.06.2012)

Zase jedna hitchcockovská variace, která se De Palmovi příliš nepovedla. Hudba i kamera jsou totální Hitch, příběh kopíruje Vertigo a snaha o budování tajemné atmosféry je zjevná, ale tentokrát se nedaří. Chybí charizmatické postavy a chemie mezi nimi, chybí nadhled a černý humor a kromě prvních a posledních 20 minut je scénář prázdný a prakticky se nic neděje. Povinné zvraty v závěru dojem malinko vylepší, ale nejsou ani tak zábavné a černohumorné ( Kainova výchova ), ani tolik kulervoucí ( Femme Fatale ), aby výrazněji vylepšili dojem. A De Palma v tomto případě zklamal i coby vyhlášený erotoman - ani jedna jediná sexuální scéna :)) -- Faktem je, že De Palma je hodně nevyrovnaný režisér, jednou natočí vrcholně zábavnou variaci Hitche, pak zase jen průměrnou, osobně mám pocit že čím méně vážně se jeho filmy tváří ( Kainova výchova, Femme Fatale ), tím lepší jsou... (31.07.2006)