Cesta

V mezích možností citlivá a adekvátní adaptace novely Cormaca McCarthyho. Pravdou je, že to, co v předloze odkazovalo kamsi do nepostižitelných výšin "božství", "soucitu" a "humanity" se ve filmu logicky drží bláta a prachu. Ale podle mého to o moc lépe a syrověji natočit nešlo – pouze větší sevřenost by nepochybně nezaškodila. (24.04.2010)

Scénář: Joe Penhall .. Zvládnuté. Od jistot, kterými jsou Viggo Mortensen, hudebník Nick Cave a především adaptace proslavené předlohy po nedůvěřivě obsazený post režiséra, jenž svojí prací naštěstí přesvědčil. Podobně jako v knize je téměř vše, co se okolností spalující katastrofy týče, zahalené rouškou nejasností a tajemstvím a vlastně jediné, co je rozpracované svévolně, je dění okolo ztráty matky. Žádné zbytečné okázalosti anebo efektní akční momenty navíc se naštěstí nekonají. Jde o strohé ovšem působivé putování anonymních osob postapokalyptickou pustinou, jejich vzájemné pouto i rozdílné pohledy, kde mi jen ten neustále z temného nebe padající popílek a častější nalezení jídla chybělo. Cesta nekončí. Cíl je stále v nedohlednu. (12.01.2010)

Tolik mi po shlédnutí filmu chyběly barvy, že jsem musel jít ven na slunce a pokochat se krásou přírody. Tón všech barev z filmu zmizel a vy už od počátku jste v depresích stejně jako hlavní hrdinové McCarthyho knihy Cesta. Skvěle adaptováno a vy nemáte téměř co vytknout. Trošku mě mrzelo, že se víc nehrálo s napětím. Zatímco u knihy se mi zastavovalo srdce na několika řádcích stránky, ve filmu to napětí uteče velice rychle a jste už v další kapitole dlouhé cesty. A já jdu ven se zase kochat barvama. (27.02.2010)

Málo úderný, velice těžko uchopitelný post-apokalyptický film. Sice depresivní, ale vše vyšumí do prázdna už v závěrečných titulcích. Bez hrdiny, bez zachránce, bez úkrytu - svět bez lidskosti. První dvacetiminutovka za 5*, bohužel čekal jsem, že útěk bude delší, kdy divák by nestíhal dýchat. Vedle 28 Days Later..., Stake Land vypadá Road áčkově, ale i tak se budu raději vracet k těmto agresivnějším flickům. (06.08.2015)

Smutný krásny film. Pomaly a citlivo rozprávaný príbeh putovania dvoch bezbranných postáv po svete bez ľudskosti. Po svete, v ktorom som ich nechcel nechať samotné a chcel som ich chrániť. Skvelý Mortensen, fenomenálny Duvall, jedna pekelne mrazivá scéna a jeden pekný, všadeprítomný klavírový motív. Zatiaľ druhý prírastok (po Shutter Island) do mojej tohtoročnej top 10. (03.05.2010)