Reklama

Reklama

Sluha

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Dobře situovaný stavitel Tony (James Fox) si po návratu z projektu v jihoamerické džungli najímá do svého londýnského domu sluhu. Hugo Barrett (Dirk Bogarde) se zdá být pro tuto práci ideální, má dobré reference, dlouholetou praxi se službou u několika členů Sněmovny Lordů, nechybí mu ani profesionální vystupování. Barrettova přítomnost v domě se nicméně nezamlouvá Susan, která svého snoubence Tonyho přemlouvá, aby se nepohodlného sluhy zbavil. Barrettova pozice je však už natolik silná, že si dovolí do domu nastěhovat i svou sestru Veru (Sarah Miles). Jeho důmyslný plán tak pokračuje… (dopitak)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (40)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Nahlížení do světa těchto artových filmů bývá pro mne často obrovskou houpačkou, některé podobné kousky mne úplně nadchnou, vyvolají silné emoce, jiné i přes své nesporné silné kvality spíše minou. U Sluhy jsem v poslední půlhodince už doslova trpěl, těžko se mi hledá odpověď, proč. Film jsem před nedávnem po zhlédnutí prvních minut odložil pro rozpoložení na daný styl, díval se úplně v klidu odpočinutý, v případě nutnosti udělal i přestávku. Spočátku mne film hodně zaujal, už od prvních minut začal přinášet podivně depresivní náladu, ale dostával mne do očekávání, jak se načrtnuté vztahy vyvinou. Občas jsem byl trochu otráven z poněkud monotónní formy ve znamení dusivé atmosféry na prostorách jednoho pokoje, ale definitivně to zazdila úplná destrukce všech postav spějící k závěrečnému dění, kdy se skoro ze všech přítomných stávala jakási podivná monstra a celé to začlo nabírat na surrealistických obrátkách. Ač mne povětšinu času zaujala minimálně osobitá experimentální kamera, za cca poslední půlhodinu (a mé dojmy z ní) nakonec musím jít s hodnocením ještě níž, než jsem předpokládal. S Josephem Loseyem jsme se ve finále totálně minuli. 45% ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Moc roztomilé byly záběry ulic a dost dobré scény na schodišti. Ale nějak nevím, co s postavami, které se jen válejí a plkají o všem možném, jen jako by si dávaly pozor, aby to nebylo něco smysluplného nebo nedejbože důležitého. "Žijí tam Pončové." "Pončové? To jsou lidi?" "Jasně, kovbojové." "Já myslela, že pončo je ten hadr s dírou na hlavu." "Kdepak, to je pláštěnka, miláčku." Místy se mi zdálo, že to není úplně špatná cesta, protože film mě kupodivu nenudil a příjemně plynul. Dialogy, právě tím, že jsou o ničem, působí sympaticky. Ale stejně mě to nějak nenaplnilo. Příště si to zkusím dát jako komedii. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Perfektná, geniálna, dokonalá, progresívna čierno - biela kamera, kameramana Douglasa Slocombea, a to je úplne TO NAJ, čo by som skonštatoval, zhodnotil, pochválil na tomto, dosť znepokojivom snímku o všestrannej manipulácii človeka človekom. Všimol som si, že nezainteresovaní okoloidúci občania, sem - tam pozreli do kamery, lebo nemali tušenia, čo sa deje. Fox a Bogarde, si vymenia úlohy, najprv pán a sluha, po čase naopak, sluha a pán, Tony si mal dobre premyslieť myšlienku vzatia Barretta do pracovného pomeru komorníka, lebo tento človek kuje veľké plány, ako ho zdecimovať, podviesť, oklamať, nastražiť naň svoju pôvabnú sestru, ktorá je v skutočnosti, jeho snúbenicou, o to prekvapivejšie sa všetko začína vyvíjať v jeho neprospech, že sa stáva poslušným barančekom, ktorý si necháva dobrovoľne vymývať mozgy. Škoda, že Patrick Magee sa v snímku len na pár scén, sotva mihol, ale aj tak by tu preňho nebolo miesta, vo filme na to stačia traja, štyria, aby bol divák totálne opantaný výnimočnými hereckými výkonmi, kamerou, scenárom a réžiou. A práve z hereckého zoznamu vyzdvihujem najmä Dirka Bogarda, ktorý je vo svojej role Huga Barretta maximálne presvedčivý, strhujúci, prefíkaný ako líška, zároveň vo vnútri je slizký a hnusný, na pohľad by ste mu nepovedali, že by vás opil rožkom. Pozor si treba dávať na extra milých ľudí, z ktorých sa vykľujú... ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Film na který jen tak nezapomenu. V ději dochází ke dvěma zásadním zvratům v důsledku nějaké události. V první třetině jsou rozdané role - pán se chová jako pán, dává příkazy, vyžaduje, sluha posluhuje, poslouchá. Je patrné napětí mezi přítelkyní Tonyho Susan a jeho sluhou. Jí se Hugo nepozdává a staví ho do přímé konfrontace. V druhé třetině dochází ke zvratu, pán je sesazen ze své pozice, ukazuje se jeho zranitelnost, nezvládá každodenní starosti o sebe a o dům, poznává, že se bez pomoci neobejde. Sluha přestává být pouhým sluhou, stane se jakýmsi kumápnem, který určuje pravidla. Samotný závěr filmu je vyhrocením přechozích konfrontací, postavy jsou odhalené bez příkras, nkdo nezůstává ve své původní roli, je odhalená vnitřní destrukce všech zúčastněných. Nový český dabing (Etzler, Zedníčková, Trojan) ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

V podstatě se můj názor blíží "dopitakovu", jen jsem zřejmě ještě přísnější. Kamera snímku je strhující, všímavá, ostražitá, plynule proměnlivá, herci jsou krásní, s mnohovrstevnatými gesty, postoji, pohledy, mimikou, hudba je podmanivá a výmluvná, a celý film drží kompaktně pohromadě alespoň tím, že nálada v něm je v každé scéně napjatá, jitřivá, víceznačná, ovzduší je konstantně naplněno podezřívavostí a nejistotou, a to mezi všemi postavami bez výjimky: vyberte si kteroukoli dvojici ze čtyř hlavních postav, a rozvine se Vám mezi nimi celá škála nejasností, tušených možných sympatií i antipatií, ale jisti si nebudete ničím – jste svědky jejich střetávání, ale důvody, pozadí ani minulost neznáte. Stejného (a z podstaty věci mnohem silnějšího) efektu by se však dalo dosáhnout, i kdyby se děj vyvíjel logičtěji, plynuleji, bez tolika zásadně nesoudržných přeryvů a skokových proměn v psychice postav a vzájemném vývoji jejich vztahů. Ke konci to už skutečně unavuje a rozptyluje, jak se ony diskrepance sčítají, i ta zmíněná (a vskutku působivá) scéna svádění se zdá méně mocná pro svůj křiklavý a nečekaný nástup, a závěrečná dekadentní pasáž působí pak svým nezapojením jako už extrémně přitažená za vlasy. Po shlédnutí Vám nicméně zůstanou do paměti vypáleny silné obrazy jednotlivých scén, kolem žaludku se rozhostí stísněnost z jejich nepochybně neklidné atmosféry i brilantně nasnímané krásy – jenom Vám budou tanout na mysli izolované obrazy, jako byste prošli spíše čarovnou galerijní výstavou než viděli lineárně se odvíjející film. Silnou působivost tomuto snímku nelze upřít. Jsou to tedy čtyři z pěti za svébytnost, u níž je pozoruhodná i její dysfunkčnost. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama