Raising Cain
Raising Cain
Režie:
Brian De PalmaScénář:
Brian De PalmaKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Pino DonaggioHrají:
John Lithgow, Lolita Davidovich, Steven Bauer, Frances Sternhagen, Gregg Henry, Tom Bower, Mel Harris, Teri Austin, Gabrielle Carteris, Barton Heyman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Carter Nix (John Lithgow) je uznávaný psycholog, milující manžel a oddaný otec, který se rozhodne věnovat rok výchově své dcery. Carterova žena jenny (Lolita Davidovich) je samozřejmě nadšená tím, že její pozorný manžel bude doma. Když se ale Carter začne k jejich dceři podivně chovat, Jenny je znepokojená. Situace se začne komplikovat ve chvíli, kdy se znovu objeví Jennyina stará láska (Steven Bauer). Nikdo ale nepředvídá vývoj rozdvojení Carterovy osobnosti, ani to, že se budou opakovat ďábelské experimenty jeho choromyslného otce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Když opominu to že film točil De Palma která má na kontě plno vynikajících filmů tak se jedná o nadprůměrný thriller, ale on to natočil Palma takže jsem byl ve výsledku docela zklamaný. Film je to dobrý ale zdálo se mi že Kain je až moc přechytralej a plno scén mi přišlo strašně náhodných. Nicméně Lithgow je a byl naprosto parádní charismatickej herec. Opět mi dokázal že hraje naprosto dokonale. ()
Naprostá píčovina, u které jsem se ale občas dobře zasmál. Zásadní chyba je to, že bezpečně víte, co se stane za pět minut (až na jeden cekem nepodstatný zvrat) a tím i nulové tempo příběhu. Navíc to celé vypadá jako televizní inscenace ostravského studia české televize (až na ty mega dlouhé jednolité záběry). ()
Brian De Palma je takový chameleon. Viděli jsme už hrát si na Scorseseho, Coppolu, Verhovena a tady to zkouší s Lynchem. Nevím, nakolik je to záměrné kopírování a nakolik prostě ovlivnění žánrem... Kainova výchova ale nakonec vůbec není špatná. Napínavá atmosféra a výborný John Lithgow drží celý film na solidních čtyřech hvězdách. Vše se ale sesype velmi špatně podaným finále a jakýmsi useknutím. Tohle bylo téma na víc než 90 minut, Palma se takhle rychle prostě neumí vyjádřit a Kainovu výchovu to ke konci srazilo o stupeň níž. ()
Já mám divné filmy rád, ale Kainova výchova není dostatečně divná na to, aby mě zaujala, ani natolik normální, aby mi nepřišla divná. Většinu času jsem u toho filmu protrpěl, byl mi vyloženě protivný a kdyby na tom nebyl řemeslně tak dobře (procházka budovou na jeden záběr), dal bych mu bez milosti dvě hvězdy. ()
Téma rozdvojené či roztrojené osobnosti není ve filmu tak frekventované, jak by se mohlo zdát. Jasně, duševních poruch jsme na plátně viděli dost, ale vyložené „já nejsem já“ jsme zažili kupříkladu u klasik jako Klub rváčů nebo Psycho. Tady je magorem dětský psychiatr, jinak oběť praktik svého otce. Sleduje ho provokativní autor, který má za sebou řadu zajímavých kousků, žánrový experimentátor, který se občas ukáže jako cynický pošuk: Brian De Palma. Chvíli sledujeme solidně se vyvíjející příběh, vzápětí De Palma předloží bizarní zvrat nebo hodně dlouhou scénu. Celkově jsem si to ale úplně neužil. Nicméně řemeslně velmi dobré, John Lithgow znovu přesvědčivým psychopatem. ()
Reklama