Warcraft: První střet

A začíná to tak krásně. Krutohustá, demagogickým čarodějem vypláchlá orcká Horda, udělaná tak, že se z toho každý funoušek Majt end medžik musí probudit s totálně ulepeným pyžamkem, příznačně ve své zhovadilosti vyžrala a zplundrovala vlastní zemi, tudíž se chystá k migraci do kulturního a kultivovaného světa. Co mi to jen připomíná?! Nicméně, po takovém úvodu si člověk ve slastném očekávání málem podvědomě začne epicky leštit palcát a v hlavě mu duní Emrld sórd. Pak ale, KURVA!!!, ta banda nemilosrdných orkamedánů zaútočí na Dyznylend! Palcát je rázem gumový a mezi ušima rezonuje YMCA. V čele toho Mumulendu, obklopen partičkou vyhřátých řytířů, jako vystřižených ze speciální jednotky nemilosrdných zabijáků otylých lesních víl, hrdě stojí brutálně vymydlený homokrál, dobrý akorát tak k tomu, aby rachitickou ručičkou poplácal Sněhurku po zádech a pomohl jí tak vychrchlat z průdušnice zaskočené jabko. O nic víc hetero na tom není ani jeho první genitál Ragnar, který jen trochu smyl vikinský bordel, navlékl přihřátější brnění od Benetonu, ale jinak se dál konstantně culí jak Medvídek Pů a ani si nemusel oholit to vypelichané lůno sedmdesátileté důchodkyně, co si tak pečlivě vypěstoval na bradě. Takovou kohortu teploušů by Horda za normálních okolností smetla jen svým smradem, nebýt vyměklého, altruistického a tolerantního klanového náčelníka Vinetrola a afroorcké humanoidní čokoprincezny Džamily (o tom, jak se dostalo negerské sperma na planetu Gurun nechci raději ani začít polemizovat), kteří jsou jednoznačně pro integraci a naklonění bilaterálnímu dialogu. Džamila navíc neprodleně romanticky vzplane k Ragnarovi, až si z toho slintá na kly, a oba jsou zjevně pro interanimální styk. A tak zatím jediným výrazným tahákem pro druhý díl je zvědavost, jak bude technicky vypadat ta franckovačka s divokým prasetem a také, jestli naše krasavice pod vlivem mocné magie Felu vykrouží svými rtíky dokonale hladké „O“, nebo těmi páráky pohryže Ragnarovi žaluda. Za příběhy z vymatlané počítačové hry nemůžete čekat žádného Džejárára, nýbrž druhořadého brakového rychlopissálka polodebilních kolovrátkových pejprbeků alá Uorhemr, co se stěží vůbec mohou nazývat literaturou. A tak je výsledkem povrchní a prostoduchá kokotinka, dostatečně anemická a přiteplená, aby se do sálu procpala i tolik cinkající cílová skupina retardovaných páťáků, ovšem s několika opravdu velkolepými bitvami a epickými scénami, které ji s odřeným bojovým kladivem dostrkají k hnusné trojce. Každopádně všem těm slaboduchým mentálům včetně velkohubého režiséra, co se to vůbec opovažují dát do jedné věty s Pánem prstenu, bych s chutí nakopal Heryho Potrata! (11.06.2016)

Překvapivě dobrá práce. Bez vytáček a zaváhání táhne na bránu s razancí Hordy, aby chvílemi zapojila nápaditost Aliance. V prvním případě nabízí monumentální a přehlednou řež, v tom druhém zase fajnové osobní momenty, hlášky a dokonce i emocionální vrcholy hrdinského sebeobětování. Jonesův biják by sice zasloužil ještě půl hodiny nášup, aby ten svět představil ještě o chlup podrobněji a divák mohl lépe proniknout do vnitřních nitek každé strany sváru, ale chápu, že studio chtělo spíše vějičku, která zaboduje lépe, pokud diváka budou balamutit trikaři a Djawadiho hřmotné vibrace, aby nám mohlo díky výdělkům naservírovat osobitou trilogii. Za dobré adaptace her stále považuji už Mortal Kombat a Silent hill, ale Warcraft snad ostatním rozrazí žánrová stavidla do quality cinema. (05.08.2016)

Překvapivě kvalitka, vlastně bych si to dal klidně znova. A ještě radši bych viděl pokračování, ačkoliv jednička (díky bohu) nekončí cliffhangerem nebo tolik oblíbeným naznačením, že se vlastně nic nestalo. Naopak je to dost povedená (a jakž takž uzavřená) fantasy, která má možná kostrbatý rozjezd, pár podivných zvratů a hrstku slabších postav, to všechno ale přebíjí oddanou žánrovou vervou. Většina hrdinů je solidně vystavěná a dějí se s nimi nečekané věci, scénář kupodivu není úplně idiotský a hlavně je tu spousta kouzlení a bitkaření, které se vůbec nemá za co stydět. Už po pár minutách jsem si říkal, že tu něco takového docela chybělo. A našlápnuté finále mě v tom jen utvrdilo, takže radím poladit humor, vyhnat elfí cosplayery a hurá na dvojku! (7/10) (07.06.2016)

Duncan Jones aspol. udělali krok správným směrem. Jsem rád, že to můžu napsat. Obavy z filmového Warcraftu tu byly od začátku všech spekulací (kolik že to je už desetiletí?). Jones však dokázal propojit geekovské nadšení hrami a jejich silnou vizualizaci s filmovými nástroji a buduje velkolepé fantasy. V ní nejsou postavy jen prázdné sklenice, ale prokazují duchaplnost a mají zajímavý vývoj. Stejně jako příběh a i scénář celkově, který je někdy samozřejmě zjednošený a občas mi přišlo, že se film mírně zkracoval (hlavně souboj s mágem v závěru). Snad jeidnou výtku bych měl ke gradaci filmu, která je pro mě mírně zklamáním. Hudební i příběhová gradace neměla vrchol. Warcraft má rozměr srovnatelný s Pánem prstenů, nezaměnitelnou vizuální stránku včetně důrazu na odpovídající oblečení/zbroj postav a hlavně má potenciál silně naznačený závěrečným twistem. Takhle to má vypadat, když chcete začít novou sérii... o to víc mě zajímá, kam se půjde a koho všechno uvidíme v dalších dílech. PS: tenhle film je pro všechny, v podstatě znalot Warcraftu nepotřebujete, jen se možná tolik nezasmějete u ovce:) PPS: u "kulatého" stolu elfka, kterou bych rád v dalších dílech:)) (12.06.2016)

Něco na tom asi bude, že sem potřeboval ten třítejdenní internetovej hejt, než sem se na nejryzejší fantasy od LotRa (tak dobře, od Hobita) vypravil osobně... aby mi pak Warcraft hrozně sednul! Skvělej Azeroth, výborně zpracovaná magie, dostatek blockusterové akce, neskutečně návyková hudba a dokonce i ucházející herci a super triky. Čekal jsem průser a vono to je nakonec víc než koukatelný. Je to zábavný! Hodně! (02.07.2016)