Weavers of Nishijin, The
Recenze (2)
[...] the aim of giving form to something more deeply submerged within the situation, something warped and hard to express. I wasn't trying to depict the place called Nishijin or show people weaving, but to give shape to the thick, silent, unvoiced voices lurking beneath Nishijin. I eliminated so-called "unusual" subjects or decisive moments and opted for the form of a cine poem that persistently piled up exacting images. [...] - - - Tošio Macumoto ()
Bezmála půlhodinový dokument o japonském tkalcovství postavil Macumoto na napětí mezi abstraktními, symbolickými, šifrujícími záběry na rozpohybované stroje, látky, nitě, tvořící ruce apod., a sondami do souvisejícího, průmyslového i obchodního, provozu. Nevyčerpatelná mnohotvárnost rozehraných tkalcovských mašin má charakter ornamentu ukrývajícího pod zdánlivě bezmyšlenkovitým opakováním nějaké tajemství; ke skrytému životu tohoto živlu pak odkazuje i využitá hudba. Přítomnost tajemství je dále násobena v záběrech na tvořící tkalce, kteří s obdobnou vytrvalostí, neomylnou přesností bravurně tkají své látky s nádhernými vzory. Tento svět však není prost dramatu. Ono napětí není přítomno v dialozích manažérů či soutěžních porotců, ale v mytologickém jádru této činnosti. Její reflexí nabývá transcendentního příznaku vše dosud viděné a tu již snímek nevypovídá o japonských tkalcích na počátku šedesátých let dvacátého století, ale o přízračných bytostech sžitých s přízí. Mimořádné spirituální dílo překvapivě přesahující své téma! ()