Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Radost a žal – jeden bez druhého neznamenají v životě lidském nic. Tímto poznáním musí projít mladičká princezna z království Radosti (V. Žilková). Šťastná a bezstarostná je až do dne, kdy ji Pták Žal (J. Kemr) unese z bezpečí a klidu domova. Bloudí sama po světě. Kam přijde, tam přináší zmar. Pták Žal vždy její práci zmaří. Nakonec najde práci u krejčího (L. Mrkvička), když ale propálí princův oděv, je pozvána na zámek. Princ (P. Svoboda) se do princezny zamiluje a ožení se s ní. Pták Žal se ale nevzdává a ukradne mladé královně novorozeně a nabídne ji, že jej vrátí domů za podmínky, že si nechá všechny strasti a žaly, které prožila. A princezna samozřejmě volí dobře, protože není radosti bez žalu… (Česká televize)

(více)

Recenze (34)

kingik 

všechny recenze uživatele

Smích? Přejde. Jen co se vždy optimisticky naladěná a veselá princezna z království Radosti seznámí s černým havranem jménem Žal, který ji unese. Hned pozná odvrácenou stránku života plnou strastí a starostí, když se v roztrhaných hadrech bude potulovat světem, bude podrobena nepříjemným životním zkouškám a za princeznu ji nikdo nebude považovat. Pohádka pro odrostlejší diváky, malé děti ji pro myšlenkovou složitost nepochopí a hlavně nekonečný příval depresivních scén je bude děsit. Pohádka je to totiž temnějšího charakteru. A za své vypovídá i brilantní ztvárnění ptáka Žala v lidské podobě nepřekonatelným Josefem Kemrem. Nebylo by fér, kdybych nezmínil i velmi dobře hrající Veroniku Žilkovou. Originální námět a scénář se značně vymyká běžné tvorbě televizních pohádek a jedná se o zajímavý počin zkušené režisérky pohádek Věry Jordánové. Temnější pohádku s hororovými prvky, než je tahle, už nenatočila. Poučení na závěr si tvůrci přece jen neodpustili, i když se nabízely jiné varianty. Srát na Radost, beru Žal. Bez něho není radosti, to praví tahle pohádka. 70% ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Velmi působivá a tísnivá pohádka. Pravda, jako dítě jsem některé věci viděla trochu jinak než dnes na stará kolena, mému dětskému já připadal pochmurný už havran, mé dospělé já vidělo ubohého ptáka zavřeného do trapně malé klece. Při samotném začátku jsem ještě myla nádobí, takže jsem pak úvodní scénu musela vracet: Jsem Žal (co že sekal? a pijan pianinem.) Čím jsem starší, tím víc mi vadí radost a štěstí vyjadřované tanečkem spočívajícím hlavně v mávání rukama, chichotáním a prozpěvováním stupidních popěvků (čímž nechci říct, že by měli zpívat třeba hymnu), radost se obejde i bez doprovodných ruchů. Tahle pohádka potvrzuje to, co ví každé malé dítě - uklízení je smutek, proto je nejlepší se mu vyhnout. S přibývajícím věkem také v pohádkách čím dál tím hůř nesu oblíbený manévr, jak se někomu dostat pod kůži, vybrakovat kolébku. V druhém plánu je cílem pohádek ukázat dětem, jak jsou pro rodiče důležité (děti z Klokánku, u Ptáka Žala od obrazovek, prosím). Tím se už ale dává nezasloužená a nevyprovokovaná lekce do života i tomu dítěti. Přitom ve Zlatém kapradí se obejdou bez citového vydírání. Přes ty dospělé výhrady je takhle pohádka i se svým nuceným chichotáním nadprůměrná. ()

Reklama

milos.bradik 

všechny recenze uživatele

Tak tentokrát jsem nemohl jinak než dát plný počet. Josef Kemr je v této roli, stejně jako v písničce Stáří, prostě dokonalý. Vždy když slyším slovo žal, tak si vzpomenu na Kemra. Líbili se mi také Maciuchová nebo Mrkvička a mladí Bydžovská a Roman Skamene. Navíc česká televize dnes dokázala docela šikovně zařadit vedle sebe dvě pohádky, které jsou spíše horrory. Vysílat vedle sebe pohádky O Všudybylovi a Pták Žal, to je skutečně odvážný počin. :-) ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jestli jsem se jako malý u nějaké pohádky bál, byla to tahle. Přesněji řečeno spíš nepříjemný pocit, vyděšení z toho, co všechno může člověka potkat, aby poznal, co je to skutečná ztráta. Z Josefa Kemra šla opravdu místy hrůza. Tohle je případ, kdy jsem si opravdu přál, aby už ta noční můra skončila. Konec je myšlenkově mnohem výše, než by se od studiové pohádky dalo očekávat. V tom je jeho krása. ()

route60 

všechny recenze uživatele

Pokuď někdy budu chtít děti dostat do deprese tak jim schutí pustím Ptáka Žala v české pohádkové historii není snad drsnější pohádky než Pták Žal Věry Jordánové, mladá princezna v podáni Veroniky Žilkové si zažije doslova očistec který bych nikomu nepřál a k tomu uhrančvý hlas Josefa Kemra který pohádce dáva opravdu temný nádech. ()

Galerie (2)

Reklama

Reklama