Reklama

Reklama

Šílenci z Manhattanu

(seriál)
Trailer
USA, (2007–2015), 73 h 4 min (Minutáž: 45–56 min)

Tvůrci:

Matthew Weiner

Hrají:

Jon Hamm, Elisabeth Moss, Vincent Kartheiser, Christina Hendricks, John Slattery, January Jones, Rosemarie DeWitt, Paul Schulze, Julie McNiven (více)
(další profese)

Série(7) / Epizody(92)

Obsahy(1)

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu.

Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky".

Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty. (Česká televize)

(více)

Videa (13)

Trailer

Recenze (187)

bouncer 

všechny recenze uživatele

Ano, jsou zde zdařile vykreslená atmosféra 60. lét, reklamního průmyslu, mentalita zaměstanců z Madison Av. Postavy jsou poměrně komplexní, ale... Ale když po téměř 4 odkoukaných hodinách se nic nestalo, tak všechna atmosféra a práce okolo ztrácí smysl, protože chybí děj a zápletka. Přečetl jsem si schválně popisek k nějakému dílu 5. série a zdá se mi to opět to samé v bledě modrém - minimální posun ve všech směrech. Dokážu zabít čas lepším způsobem než koukat na nesympatické postavy, jak se plácají nekonečné hodiny v TV. Tak nejde čas. ()

Defaultovna 

všechny recenze uživatele

Zatiaľ po prvých dvoch dieloch prvej série, a už viem, že mám nový obľúbený seriál z tej mimo-komediálnej sféry. Keďže marketing a reklama (plus celý ten biznis a machinácie) sú mojim chlebom každodenným, je pre mňa nesmierne zaujímavé a obohacujúce sledovať, ako to vyzeralo na počiatku v centre reklamného diania - Ameriky. It´s toasted! ()

Reklama

Starletka 

všechny recenze uživatele

Tento seriál u mě bohužel skomírá na hlavní postavě, protože Don je jednak hajzl a jednak je jeho osobní život ještě neskutečně nudný a zabírá až moc času. U epizod, které se točily jen a pouze kolem něj, jsem usínala. S čestnou výjimkou v podobě 5. série se prakticky děje pořád to samé dokola a dokola. První půlku vždycky zabere roztahaný románek Dona s nějakou náhodnou nafukovací pannou (které klesá zajímavost i inteligence s každou další řadou, kde asi nejvíc vede ta z 6, která povahu už radši neměla vůbec žádnou), kolem půlky přijde nějaký dějový či historický zlom (jako fúze nebo úmrtí), čímž druhá půlka pomalu začne nabírat na zajímavosti, až vyvrcholí skoro vždy skvělým finále, které nakousne něco obrovského a v tom momentně se všechno honem rychle utne, aby se mohlo začít zase od začátku (obzvlášť u konce 3. řady jsem si říkala, jestli si tvůrci dělají srandu). Můžu tak říct, že jen 5. série, která celý tento koncept věší na hřebík, jede si své vlastní tempo a dává mnohem větší prostor ostatním postavám, mě tak opravdu, skutečně bavila. Protože ostatní postavy, v čele s ženskými hrdinkami (Peggy, Joan, Megan, Betty, Sally) si zaslouží mnohem větší pozornost. Jinak dobová atmosféra je úžasná a stejně tak jsou skvěle vybráni herci (i Jon Hamm, kterého mám mimochodem moc ráda, ale Dona fakt ne). ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Mad Menům chvíli trvá, než se člověku dostanou pod kůži - a není to díky pomalému rozjezdu, tempo je totiž pomalejší pořád (nikoliv na škodu), jde o to, že tento seriál nevypráví prostřednictvím očividně úderných scén, či twistů. Mad Men se raději soustředí na nenucené, avšak komplexní vykreslení doby, prim dokonce nehraje ani samotné řemeslo reklamního agenta, jde spíš o pohled na tvorbu reklamy skrze pracovníka. Na řadu tedy přichází vztahy na pracovišti a tak nějak obecně život v 60. letech - občas vyprávěn i v takové šedi, jaká je realitě nejpodobnější - avšak vždy, a na každém dílu, je něco (opět zdůrazňuji) nenuceně, či mimoslovně zajímavého... Mad Men si zkrátka po vzoru The Sopranos plyne vlastním životem (nepodbízí se diváku)... 8/10 ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Mohu zamilovaně stvrdit, že dílo má smysl jako celek, je to sedm let pečlivě a chytře broušený mnohokarátový diamant: krásný, smyslný a smyslupný ve všech řezech i spojnicích, na něž dopadne a jimiž projde světlo zraku a mysli diváka. Jediná ploška nezůstala neopracovaná, pominutá či nedotažená do finální podoby jak sama o sobě, tak i vzhledem ke všem ostatním. Ambice mohly být těžko větší a naplněny byly beze zbytku. S výjimkou komplexu Dextera, který v celku osmi sérií také obsáhl přesně vymezený a krok za krokem budovaný a završovaný dramatický i estetický tvar, už mě nenapadá žádný další projekt, jemuž by se to stoprocentně podařilo. (Patří se tu povzdechnout za Twin Peaks, kde to Lynchovi v půlce zkazili.) *** Fascinuje mě to ve všech ohledech, včetně těch úplně nejdlouhodobějších zúročení a plynulých proměn a prohlubování rozumění postavám v čase a rozumění času samotnému skrze rozmanité kvality jasně vymezeného údobí. Právě ČAS je zde předveden a prožíván: onen magický, nezadržitelný sekvencovaný proud, vlna i sled částic-etap, ve všech ohledech stejně bravurně jako nemilosrdně zachycený fenomén - čas jako klíč k dílu, a možná i něco víc, dílo jako klíč k času - nakonec je to totiž právě prožitek času samotný, jeho zakoušení, čeho se tu na dlouhé ploše těm, kterří u seriálu vytrvají, dostane - prožitek, jaký připravuje třeba Proustovo Hledání ztraceného času, pokud je přečtete úplně celé, nebo v úplně jiné podobě třeba Vévodkyně a kuchařka. Ale o mnoho víc tak dokonalých děl, které do hloubky zreflektovaly čas (respektive ne jen tak ledajaký čas, ale konkrétně vymezenou společenskou etapu včetně jejích charakteristických rysů a vnitřních přerodů) tak, že to v inscenovaném díle zakoušíte myslí i srdcem, doslova hapticky, nenajdete. Tady to tak je. *** V seriálu se povedlo zachytit ono sedimentační vrstvení a zároveň proměňování významu a smyslu všeho v plynoucím čase, a zároveň je dílo dost zahuštěné, dost detailně subatomárně vystavěné, že divákovi umožňuje funkčně používat dynamiku soustředěného pohledu stejně dobře jako v realitě - dokud na nějaké místo v čase seriálu upíráte zrak a zájem, nepřestane k vám proudit tok dat, jen se příslušně zpomalí, zatímco vy se budete dozvídat pořád víc, víc do hloubky, o zvoleném okamžiku. Ten zdroj nevyschne tak dlouho, aby to dostatečně věrně simulovalo realitu času. A když následně popojedete, akcelerace vám při těch během zpomalení nově nabytých vědomostech pokaždé vyrazí dech. A stejná dynamika platí nejen pro diváky, ale i pro postavy. Postavy, které se o sebe v některou chvíli zajímají, se nutně dozvídají víc, i z minulosti, o sobě navzájem i o sobě samých, zatímco postavy, které se vzdalují, se zplošťují, a naopak: a není to umělé, v seriálu jako by nebyly trhliny, ta dynamika pořád funguje, jako by ani nebyla konstruovaná, simulovaná, jako by skutečně měla všechny rozměry a bylo jedno, kam se oko kamery, vypravěče nebo postavy právě upře, ta hmota tam je připravená, zaostřená část se pružně přiblíží, přeskládají se koordináty a perspektivy a vyplynou příslušné informace včetně nových důsledků v životě všech. Nelineární dynamika komplexní, turbulentně proudící reality, zobrazovaná na intimních životech intelingentních, odvážných, schopných a mocných lidí ve velké době doslova napěchované kulturotvornými ikonami Západu. Kdykoli si jako bohové či šamani zastavíte či přibrzdíte tok děje, abyste se na něco podívali hlouběji (našli si na internetu jistou reklamu, společnost, značku a její tehdejší vliv, dobovou politiku a problémy, na pohoršlivý film, který šel do kin a na dopad, jaký tehdy měl, na atentát na Kennedyho, na střih šatů, poznámku o Lindbergově dítěti, změnu morálky v pohledu na manželství, postavení ženy, barevných, nebo třeba na radikální změny ve firemním účetnictví), můžete čerpat do sytosti, seriál vás nezradí, funguje v dlouhodobém uchopení a předvedení každého rysu a jeho nedopočitatelných, ale nutných důsledků málem stejně jemně propracovaně jako realita sama - zpomalíte a můžete čerpat do hloubky, informačně těžit a následně i poučeněji uvažovat o postavách a jejich příštích osudech ve všech potřebných ohledech, jako by stavba jejich životů v seriálu ani neměla tvrdé dno, jako by to byla dokumentovaná tehdejší skutečnost. A přece víte přesně a s hlubokým uspokojením, že se jedná o uzavřený a ke svému završení logicky neúprosně dospělý tvar, cosi, co je právě možné podrobit přezkoumávání a promýšlení, cosi, co je v jednom určitém smyslu hotové. *** **** Já jsem mimochodem právě v čase sledování Mad Men téměř neuvěřitelnou shodou okolností překládala jednu ďábelsky chytrou povídku na stejné téma (vliv reklamních agentur na společnost) přesně z té doby a prostředí (agentury na Madison Avenue v roce šedesát jedna): Prameny Nilu od Avrama Davidsona, poťouchle sžíravého žongléra se sociokulturními referencemi, který o tom psal v době, kdy to zároveň žil. Takže jsem se do té problematiky nořila z více stran, a neustále se mi potvrzovalo a dourčovalo i skrze onu povídku, že reálie, narážky a veškeré detaily jsou v seriálu dechberoucně chytře a přirozeně distribuované a správně vyhmátnuté. Ať už jde o značku whisky, zadavatele reklamních zakázek, slavné slogany, politické aféry, ohlasy hospodářské krize, způsoby bydlení, rodinného i pracovního života, spektra mužského i ženského přátelství i soupeření, recepty na koláče, stolování, účesy, výchovu dětí, sžívání černých a bílých v různých společenských vrstvách, pohled na škodlivost alkoholu a cigaret, moderní výtvarné umění či staromilské estetické libůstky starší generace, otázku nástupnictví a předávání moci... nebo dokonce o konkrétní počasí v určitých zobrazovaných dnech, všechno sedí, extrapolujte si směle dál a šířeji. (Hned na začátku mezi řečí u rodinného stolu zmíněné Lindbergovo - unesené - dítě budiž nápovědou, jak se tam pracuje s historickými milníky, včetně těch, které se jimi teprve stanou. Smrt Marilyn Monroe. Doporučuju googlit každé známé i neznámé jméno (s výjimkou Dr. Lyle Evanse:), název, událost, nejasnost, nic tam není jen do počtu, žádná vata ani hlušina. A pak také ty songy na závěr, ty jsou štědrým zdrojem inormací, stejně jako identifikátorem dějů a kolorovačem atmosféry, pracujícím s předtuchami a nostalgiemi, s emocemi a tužbami, samy o sobě, změkčovatelé tvrdých dat. Kamera, střih, design, propracovaný background, herectví (stárnutí a zrání herců v čase - například co dokázali zprostředkovat v čase s těmi dvěma dětskými herci: zblízka se Sally a zdálky s jejím kamarádem Glenem, o odrůstání dětí a jejich proměně v samostatné dospělé jedince, o té nemožnosti zpětně říct, kdy sse to vlastně stalo..., nad tím zůstává rozum stát a srdce plesá) - všechno jsou to jen dílčí sady precizností a geniálních nápadů o sobě. Vlastně jsem ještě pořád ani zpětně nepřipadla na jedinou slabinu, poklesek, nebo nepatřičnost - veškeré pochybnosti, které mě zřídkavě přepadly, o správném utváření, se v čase (sic!) vyvrátily, vše bylo přesně tak, jak mělo být - pocit následného uvědomování a zpětných korekcí, který zažíváte neustále v realitě samotné a tak málo v jejích umělých nápodobách - tady je předestřen k intenzivnímu prožití a nahlédnutí. A to je doopravdy co říct. Tohle je tresť samotné reality v čase z jednoho z nejvíce fascinujících období západní kultury v naprosto dostatečné šíři a hloubce k jejímu plnému prožití. A přitom vás to ani na okamžik nenechá na pochybách, že sledujete konkrétní příběh, jste v něm, prožíváte propojené osudy jedné skupiny nezaměnitelných jedinců, kteří se vám dostali pod kůži. Chcete vědět, jak to s nimi bude dál, jak v té době zůstanou sami sebou a zdali, a co to bude znamenat. Ta encyklopedie za tím, to je Orbis Pictus, a kdo nechce, nemusí se při sledování, prožívání rušit vzděláváním. Jako v životě. ***** () (méně) (více)

Galerie (1 708)

Zajímavosti (20)

  • Na konkurzu se John Slattery původně ucházel o roli Dona Drapera, až poté mu byla nabídnuta postava Rogera Sterlinga a Dona si zahrál John Hamm. (3DD!3)
  • Roger a Mona Sterlingovi (John SlatteryTalia Balsam) si na manželé tak úplně nehrají. Ve skutečnosti jsou svoji už od roku 1998 a mají spolu syna Harryho. Pro Johna je to první manželství, Talia však byla původně provdána za George Clooneyho. (flaming_foot)
  • January Jones, manželka Dona Drapera, začala v této sérii přibývat na váze v důsledku těhotenství. Režiséři se proto rozhodli, že to budou v seriálu připisovat stresu z manželského konfliktu. Maskéři jí přidali druhou bradu a na sobě musela nosit více vrstev oblečení, aby to vypadalo, že na váze přibývá opravdu všude. Její maskování zabralo až šest hodin. [Zdroj: prozeny.blesk.cz] (Duoscop)

Související novinky

Oscaři nabírají trojici moderátorek

Oscaři nabírají trojici moderátorek

15.02.2022

Zájem o slavnostní ceny Oscar v posledních letech značně upadl. Filmová akademie se to pochopitelně zkouší různé způsoby změnit, v současné době je ale obtížné přijít na to, jak Oscary znovu učinit… (více)

Nejlepší seriály posledních deseti let?

Nejlepší seriály posledních deseti let?

01.11.2019

Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou… (více)

Anne Hathaway, Tina Fey a moderní láska

Anne Hathaway, Tina Fey a moderní láska

27.11.2018

Amazon Studios na své streamovací službě nedávno vypustilo poslední epizodu hvězdami nabitého antologického seriálu The Romanoffs od tvůrce Šílenců z Manhattanu Matthew Weinera. Nyní to však vypadá,… (více)

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

24.09.2013

65. ročník udělování cen Emmy, o nichž rozhodují členové The Academy of Television Arts and Sciences, nepřineslo žádné velké překvapení. Cenu za nejlepší dramatický seriál si konečně (a zaslouženě)… (více)

Reklama

Reklama