Lars a jeho vážná známost

Dosti atypická a hluboká sonda do života člověka, který se nehodlá ztotožnit s tím, co se od něho očekává. Dnešní společnost jakoby nedýchala – a snímek Lars and the Real Girl je tu pro ty, kteří mají rádi žánrovou neujasněnost, zajímavé tvůrčí nápady i specificky minimalistické komediální vsuvky. Ryan Gosling představuje svoji další podivínskou kreaci (nominace na Zlatý glóbus) a vyhrává opět na celé čáře. Potěší i hudební motiv a moc dobře prokreslené vedlejší postavy (manželský pár úchvatně zahráli mezi mainstreamem a nezávislou tvorbou pentlující Emily Mortimer a prozatím spíše televizní režisér Paul Schneider). Graig Gillespie tak natočil drama, které se výrazným obloukem vyhýbá konfekční hollywoodské nabídce. Otázkou zůstává, jestli to nekomerčnímu divákovi stačí..? (10.04.2008)

I když to celé zezačátku vypadá jako komedie, postupně se Lars a jeho vážná známost změní spíě v lehké drama o člověku, co si vybudoval vztah k někomu, koho nikdo nečekal. Scény z kostela a z večírku jsou úsměvné, ale když film spěje ke svému finále, neubránila jsem se hořkému pousmání. Ale to byl asi záměr. Tahle civilnost, kdy se film nesnaží patřit do jediné škatulky, se mi moc líbí. Ryan Gosling je jako Lars uvěřitelný - včetně těch pejzů a krátkého knírku, které jako by k němu patřily odjakživa. Scéna, kdy oživuje oběšeného medvídka, se mi vryla do paměti :-) (03.04.2012)

Lars a jeho vážna známosť je krajne nepravdepodobný príbeh, napriek tomu pôsobí maximálne civilne a uveriteľne. Je to príbeh o priateľstve, láske a tolerancii v jednom malom mestečku, v ktorom sú jeho obyvatelia natoľko emancipačne vyzretí, že pre dobro jedného z jeho obyvateľov dokážu hrať jedno na prvý pohľad vtipné divadielko. Divák by nemal zabúdať, že všetky zvraty s Biancou vychádzajú s Larsovej hlavy a sú dôsledkom zmien jeho uvažovania. Jedine tak sa dokáže do tohoto filmu ponoriť. Mne sa to až tak nepodarilo, pričítam to za vinu konvenčenej Gillespieho réžii. (20.09.2012)

Zvláštny horko-sladký film, jeho pointa sa mi však veľmi páči. Nikdy nie je neskoro a vždy sa dá začať od znova. Ide o také jemné nazretie do vnútra veľmi citlivého, smutného človeka. Vytvorí si svoj vlastný svet, svoj prelud, ktorý všetci naokolo začnú rešpektovať. Získa tak mocný nástroj, silu postaviť sa svojmu problému. Aj to môže byť cesta za vykúpením z trápenia a za lepším zajtrajškom. Z toho dôvodu je pointa také milé pohladenie na duši. Na druhú stranu by som ocenil viac dramatických situácií, tiež tempo príbehu by som občas zrýchlil a celková atmosféra si vyslovene pýtala trocha väčší náboj. Ale inak som spokojný. 65/100 (02.07.2014)

Nevím, jestli fakt, že film se celou dobu tváří (navzdory absurdnímu námětu) absolutně realisticky a bez jakýchkoliv uměleckých příkras nám podává "skutečný obraz", je největším kladem nebo největším záporem filmu. Pravda je, že když jsem se usmívala, tak to byl takový ten nevěřícný úsměv typu "ano, teď jsem rozpačitá, ale v dalším záběru už se to určitě rozjede". Možná by se ale Lars dal brát jako uhlazeně zabalená metafora o tom, že "všechny boží ovečky si zasluhují lásku a když je hodnej, tak proč ne a tak dále", ale pro nás rozervané kreatury to není to správné poselství, co by měl film nést. Co ale obdivuju je proměna a výkon Ryana Goslinga; nevidět ho v jiném filmu, tak bych snad věřila, že trpí tím mrkacím tikem (Pozdější dodatek - asi jsem chlapce příliš přecenila, protože ve Fracture to dělá taky, i když ne tak často). Z ostatních postav mě ještě zaujala Karin Emily Mortimerové - sympatická obyčejná ženská, která chce jen pomoct (ano, ač se to zdá nemožné, pořád si myslím, že takové ve skutečnosti existují i v dnešní době a tahle ten typ krásně zobrazuje). -"Ona jenom chce všechny obejmout. Ale někdo to nemá rád. Někdo nechce být objímán." (02.07.2008)