Mamma Mia!

Mohl by mi někdo bystřejší než já prosím vysvětlit, proč tu tolik lidi tvrdí, že je to kravina, a jedním dechem sypou 4, ne-li 5*? Já se spokojím s konstatováním, že podle mě to kravina opravdu je, protože tak odpudivou splácaninu teenagerské komedie (ovšem určené ročníkům výrazně starším, hybrid dosud vídaný jen u některých tuzemských "tvůrců") s letním povyražením a vykalkulovaným tahem na nostalgickou branku jsem při vší lásce k ABBĚ a muzikálům a při vším respektu k tomu, že to, že už vám není dvacet, neznamená, že jste dobří leda k nacvičování nejpohodlnější polohy do rakve, v životě neviděla a pevně doufám, že už neuvidím. Po půl hodině jsem myslela, že se z toho vypiskování, křepčení a infantility zajišťované telecíma očima Amandy Seyfried a jejích melody boys and girls zblázním, po hodině už jsem si byla jistá. Herecké výkony bych s nepříliš čestnou výjimkou Meryl a jejích tří mušketýrů po dvaceti letech bez váhání označila za ochotnické, kdyby nehrozilo, že mi za to nějaký ochotník v návalu spravedlivého hněvu rozbije hlavu maketou strašidelného hradu, a ne, nevěřím, že Bondův recitál je to nejhorší z celého filmu (resp. uznám to ve chvíli, kdy si vyslechnu ranní koncertování v koupelně od všech, kteří ho kritizují, a budu nucena uznat, že šéf náborového oddělení Metropolitní opery musí být slepý a hluchý, když po nich ještě nedrapl). I to, že se kvarteto herců, kterých si stále ještě vážím, snaží ustát slalom mezi vtípky retardovanými a fórky vhodnými pro zapomenutelné šašky z amerického moučníku, by se ještě dalo vydržet. Jenže děj a základní inteligence tu absentují víc než prababiččiny pravé zuby, a s předpokladem tvůrců, že nad tím zavřu oči, neb je to přece letní záležitost, kráčí ruku v ruce očekávání, že na jaře dám plné hodnocení záběru na dvojici laškující mezi petrklíči a v zimě akčnímu nemehlu kosícímu protivníky mezi vločkami. Je mi líto, za povzneseného inťáka se sice nepokládám, ale nemusím jím být, aby mi primitivnost vadila v každé roční době. P.S. V průběhu filmu jsem se nemohla zbavit pocitu, že neustálý výraz Colina Firtha "kde to ksakru jsem, kam jsem se to ksakru zase dostal" není ztracený klid Angličana v řeckém blázinci. Věřte mi, ten chudák to vůbec nehrál. (24.10.2008)

Hodne prijemnej muzikal, samozrejme hlavne diky pisnickam. Tech je tu narvana spousta a jsou to samy nejvetsi hity, tvurci v podstate na ty pisnicky nabalily jednoduchej pribeh o hledani taty a je fakt, ze vzdy kdyz zazni nejaka pisnicka, docela slovy do deje pasuje, takze tohle se povedlo na vybornou. Herci jsou taky super sympaticky, jak roztomila Seyfried, tak tri tatkove nebo vyvadejici Streep. Jen mi moc nesed pan snoubenec, takovy nevyrazny nagelovany hovadko. Skoda, ze zaverecna pulhodina uz je takova natahovana a uz to moc nezachranujou ani pisnicky. Ale vetsinu casu to je skvele sviznej a optimistickej komedialni muzikal, takze to ty 4* v klidu da. (23.12.2010)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)

Rád si poslechnu Abbu, mám rád Meryl i tři přítomné pány, líbila se mi Amanda Seyfried... Co se mi opravdu nelíbí, je představa, že bych se na tuhle barevnou skopičinu musel dívat podruhé. Jeden z mála filmů, u kterého jsem polovinu času zvažoval, jestli nemám vzít nohy na ramena a utéct. Nemám ani moc náladu se mi rozepisovat, co všechno se mi na tom nelíbilo, jenom doporučím: pokud se navzdory mému varování na tenhle pojuchaný ostrov vypravíte, ujistěte se, že je léto, jste opilí a nemáte nic lepšího na práci. 40% (13.05.2009)

.. bohužel jede na půl plynu!! Někdo tu má před svatbou a někdo (a těch bude požehnaně) v hlavě docela nasr.. tedy prázdno!! Že chce být diváctvo neustále baveno je jasné, a v principu proti tomu netřeba nic namítat. Jenže tady je to tak pro 40+, osamělá, unuděná, u filmů příliš nepřemýšlející.. Žijící legenda a trošku jiná liga (jen považme samotné nominace = 12 nominací na cenu BAFTA, 23 na Zlatý glóbus a neuvěřitelných 15 na prestižního Oscara) Meryl v záviděníhodné kondici táhne hereckou plejádu, jenže tady nelze přivírat oči nad nedostatky. Příběh je prabídný, kdy se prakticky na "všem" dalo vytěžit o poznání více. Prázdná dramatická stavba mnohdy nutí k údivu, jak se s látkou pracovalo a jak okatý je sled samotných písní legendární švédské formace, mezi kterými se postavy ani nemohou nikam posunout a zase je tu zpěv, aby se naše 40+ mohli řádně nakrucovat v sedačkách. Chaotická, úsměvná a těžkopádná choreografie rozhodně nemůže těšit, stejně jako jednání postav netepe vnitřním životem. Při natáčení se určitě všichni náramně bavili, ale ani přes prosluněné Řecko (rozhodně plusové body) a letní bláznovství to z plátna není cítit!! Rozjuchaná až telenovelská Mamma Mia! mě nesemlela ani nepobavila a nesympatický starý kámošky skákající na posteli taky nejsou zrovna mým šálkem kávy!! ** až ***.. stačí si vybrat!! (04.02.2009)