Mamma Mia!

Asi jsme s Civalem viděli jinej film než ostatní, ale já jsem trpěl jako zvíře už někdy od páté minuty. Ne, vážně nejsem stavěnej na to, abych sledoval Meryl a její hnusný starý kámošky, jak skáčou po posteli a Brosnan u toho zpíval tak, že vám to málem urve obě uši. Choreografie nestojí ani za řeč, scénář je jedno velké prázdné nic a všichni se tváří jako by byli na dovolené a film točili "by the way". Nikdy víc... ani po deseti panácích nebo pořádném potahu ze zelené rostlinky. Mamma Mia! je zlo. Nechoďte na něj, jinak dostanete cukrovku, ucpou se vám žíly a umřete v nesnesitelných bolestech. Tedy pokud už po třech písničkách od ABBY nepřiložíte ke spánku nabitou pistoli. (08.08.2008)

Ale no ták, lidi, je to muzikál s písněmi od ABBY! Co byste jiného čekali? Já jsem čekal nenáročnou zábavu a pár dobrých fórů. Zábava byla velká, a fórků bylo ještě víc! Navíc, tento film je tak prošpikován pozitivní atmosférou, že i když jsem pak šel hladový z kina, (navíc byla i dost zima), měl jsem na tváři takový nenucený úsměv. A to se mi stává jen u mála filmů. Na závěr takové upozornění: Kdo nemá rád písně od ABBY, či muzikály, ať se radši nedívá. Vy ostatní si to pusťte a uvidíte. Po druhém zhlédnutí na DVD: Zvedám na plný počet a klidně mě všichni ukamenujte! Tohle je prostě záležitost, která vám zvedne náladu a vy se smějete.. Navíc pokud tohle srovnáte s muzikály "této" doby, (ano, narážím na Muzikály ze střední...), tak tohle je muzikál, při kterém se Vám nebude chtít zvracet.. (18.09.2008)

Mohla to být skvělá ABBA revival show, nebýt několika faktorů: jednak - někteří protagonisté zpívali asi jako já po amputaci hlasivek a druhak - do jinak dobře seskládaných ABBA-textů někdo omylem rozsypal nějaký psaný nerýmovaný text, to asi proto, aby film neskončil už po hodině a čtvrt (no dobře, já vím, že je to podle muzikálu, ale to na věci de facto nic nemění). No a aby to nebylo málo, tak ještě treťjak - scény, kdy trio skorodůchodkyň skotačí v blyštivých oblečcích na známé švédské songy působí jako by je vystřihl někdo z Dobrodružství Priscilly, královny pouště. Hollywoodskému muzikálu vrazila Mamma mia nůž do zad, ale kvůli fenoménu jménem ABBA (no a ještě trochu kvůli mladičké Amandě) dávám za tři. (17.02.2014)

V normální filmové produkci je Mamma Mia! tak trochu zjevením. Vypráví o ztrátě a hledání otce, ale nedisponuje žádnými dějovými zvraty nebo hlubší zápletkou. Téměř pořád se v ní zpívá, přesto hlavně mužská část obsazení zrovna bezchybným hlasem nevládne. Je natočena v 21. století, ale při sledování se cítíte jako vrženi do let osmdesátých. Hlavní postavou je matka, která ještě jako mladá otěhotněla a chce provdat svou ani ne dvacetiletou dceru, přesto ji hraje herečka, které je přibližně šedesát. Ale proč to obcházet. Řekněme si to narovinu. Mamma Mia! je kýč. Ta nejbarevnější nejsladší pohádka, jakou si kdo mohl vymyslet. Jenže já si stejně podupávala nohou do rytmu (na zpívání jsem neměla odvahu) a po celou dobu se naprosto pitomě usmívala. A, ač to zní neuvěřitelně, dokázala jsem i naprosto pochopit těch několik diváků, kteří se dali do nadšeného potlesku, i to, že tenhle film už šest týdnů kraluje žebříčkům návštěvnosti českých kin. (20.09.2008)

Štyria báječní herci sa zapredali prostoduchému scénáru, režisérke bez talentu a farboslepému gréckemu kameramanovi. Aj slimáky v Microcosmose boli nakrútené dynamickejšie, záživnejšie a nápaditejšie než tanečné čísla v tomto filme. Laciná zábava pre nenáročné (skôr televízne než kino) publikum. Pre prvoligový hollywoodský muzikálový žáner ostuda. (25.08.2008)