Režie:
M.J. BassettScénář:
M.J. BassettKamera:
Dan LaustsenHudba:
Klaus BadeltHrají:
James Purefoy, Max von Sydow, Pete Postlethwaite, Rachel Hurd-Wood, Alice Krige, Mackenzie Crook, Philip Winchester, Marek Vašut, James Babson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Při dobývání jednoho z měst na severu Afriky Solomon Kane jen tak tak unikne ďáblovu vyslanci, který si přišel pro jeho duši. Důvodem je Solomonova hamižnost a vraždy, které kvůli ní spáchal. Solomon pochopí, že je zle, a rozhodne se pro pokání. Stane se mnichem a vstoupí do kláštera. Z toho je však mnichy vykázán s tím, aby se vrátil domů, na hrad svého otce a bratra. Solomon se sice nechtě, ale přesto vydává na cestu. Na cestě je přepaden lupiči, kterým se ale odmítne bránit. Oni ho nejenom okradou, ale také vážně zraní. Od jisté smrti ho zachrání puritánská rodina Crowthornových, která právě tudy putuje do přístavu, aby odplula do Nového světa, kde si chce hledat lepší život. Solomon si v bezvědomí vzpomíná, jak byl otcem vyhnán z jeho hradu, když se odmítl stát mnichem. Později shodou nešťastných náhod Solomon shodil z útesu svého násilnického bratra Marcuse, který se měl stát jako prvorozený majitelem hradu po jejich otci. Solomon se uzdravuje a snaží se Crowthornovým pomoci projet nebezpečným krajem. Anglii totiž právě sužují nájezdy vojáků a příšer čaroděje Malachyáše. Solomon s rodinou putuje krajinou a pomalu se uzdravuje. Vůz Crowthornových je náhle přepaden Malachyášovými vojáky, které vede tajemný muž. Útočníci zavraždí otce a syna Crowthornovy a dívku Meredith unesou. Solomon slíbí umírajícímu otci Crowthornovi, že dívku osvobodí. Starý Crowthorn zato slíbí Solomonovi spásu jeho duše. Solomon se vydává po stopách únosců. Ve starém kostele je místním zrádným knězem předhozen příšerám, kterým se Solomon ubrání. Od umírajícího Malachyášova vojáka se dozví, že Meredith je údajně mrtvá. Solomon ztratí smysl žít, a začne pít. Opilého ho v jedné krčmě chytí Malachyášovi vojáci a pokusí se ho ukřižovat. Ve chvíli, kdy Solomon visí na kříži, jede okolo vůz s otroky. V něm je i Meredith. Ta Solomona na kříži uvidí a začne křičet. On se z posledních sil z kříže osvobodí a spadne na zem pod něj. Poté ho zachrání několik místních mužů, kteří vedou odboj proti Malachyášovi. Když se Solomon uzdraví, vypraví se na hrad svého otce, kde právě teď sídlí zlý čaroděj Malachyáš. Solomon s muži do hradu pronikne a v podzemí hradu objeví svého starého otce v okovech... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (941)
Kdo přišel na výpravnou trikovou fantasy, asi bude zklamán, že jsou všechna (nepříliš kvalitní) triková lákadla nacpaná v prvních a posledních minutách filmu. Ve zbytku sledujeme potemnělou story o souboji napraveného parchanta se středověkým Michaelem Myersem. Příběh samotný nemá moc co nabídnout - není zrovna nejoriginálnější, vnitřní boj titulní postavy je značně rozháraný a závěrečné zvraty divák přejde bez mrknutí oka. Hudba nijaká, akční scény bez vzruchu. Nejlepší je pasáž, v níž se Solomon jako vyděděnec potuluje krajinou a překážkou jsou mu maximálně lupiči či čarodějnice. Pasáž to bohužel není dlouhá. Michael J. Bassett si buduje pověst notorického béčkaře. ()
Generál A. J. Rimmer: "Zaútočíme zítra. Pod rouškou denního světla, přes minové pole." Škoda, zatracená škoda, že film je víc akční fantasy než horor. Protože těch pár hororových scén (začátek se zrcadly, proměna čarodějnice, polorozpadlý kostel) a vůbec celé temné ladění, sychravo a déšť jsou na filmu jednoznačně to nejlepší. Kdyby to bylo celé o tom, jak Solomon jezdí po krajině, pátrá po tajemném zlu a občas na něj bafne nějaký ten bubák, byl bych velmi spokojen. Nejde ani tak o akční stránku, která je celkem povedená, ale o to, že se od počátku hraje s moc otevřenými kartami. Plán útoku na sídlo zla a jeho provedení silně připomínají citovanou Rimmerovu bitvu parafínů, navíc je bohužel v zuřící bitvě víc času věnováno dojemnému návratu ztraceného syna než bojování samotnému. Závěrečná bratrovražedná šermovačka není ovšem špatná a démon strká do kapsy i Balroga. Jen je to utnuté moc rychle, že si to divák ani nestačí vychutnat. Za odvahu přijít s tímhle v době samých okostýmovaných supersráčů a teen upírů s problémy pro manželskou poradnu však musím autory ocenit. ()
Po téměř dvouhodinové intenzivní masturbaci chvíli zasněně hledím do stropu, lačně potahuji z cigarety a poté lepkavou rukou shrnu důvody, proč tímto odporným filmem tak pohrdám: 1. Nehraje tam PATYZÓN! Ani na malou chviličku! 2. Pan Kane nemá jedinou Bradavici a násadu od smetáku na famfbál asi tak v 10. minutě přerazí o hlavu nějakého posraného démona. 3. Ano, slyšite dobře, DÉMONA, nikoliv EMO vlkodlaka, blonďatého HomoMalfoye či toho, Jehož jméno mám úplně v prdeli! 4. Pan Kane za celou dobu ani jednou romanticky navzplane! A to ani k Vašutovi!! 5. Nemůže tudíž s "rozpolceným výrazem" tklivým monologem objasnit Belle s Hermionou osudové překážky jejich vztahu a proč by měly ony vysát jeho a ne naopak. 6. Pan Purefoy odmítl rozhovor pro Brávíčko na téma "Po čem kluci touží". 6. Čtyřicetiletý špinavý mastňák s nedokonale výrysovaným ABDOMINEM a bez kouzelné hůlky nevypadá dost kůl na stěně pokojíku čtrnáctileté fanynky! 7. Pan Howard nebyl padesátiletá grafomanka, libující si v extrémně dlouhých a tlustých .... pokračováních. 8. Ani jednou zde nezazní Vašutovo legendární a nesmrtelné: "Kurvapiča, kurvapiča...". 9. Film nerežíruje vyhlášený Shitmaker, pan Columbus. 10. Snad kdyby tam Hannah Montana za Soumraku Pottratila Harryho, ale jinak tohle hit NIKDY NEBUDE!! ()
Soundtrack Klause Badelta jede naplno a české reálie se snaživě tváří jako temný středověk, ale víc pochvaly ze mě tenhle bijec nedostane. Solomon Kane totiž místo ambiciózní fantasy vypráví lacinou báchorku. V knižní podobě mohla fungovat, ale rozpohybovaná až překvapuje svou otravnou průhledností. ()
Myslel jsem, že kvalitní filmové fantasy je už dávno mrtvé. Že se utopilo někde na pokraji dětinskosti, hlouposti, artovosti nebo přeplácaných triků. Od Barbara Conana a Maso a krev si nemůžu uvědomit žádný pořádně syrový drsný a zároveň zábavný fantasy, i když v tomto případě se jedná spíše os Sword/Sorcery dobrodružství. Občas se někde objeví něco zábavného jako Jestřábí žena, Vlkodav nebo Hvězdný prach, jenže ani těch není dost. Ve fantasy dnes vedou rodinné blbinky typu Harry Potter, Stmívání a Pán prstenů, které svou módností, zpracováním a všeobecnou přístupností tento žánr degradují a ničí. Solomon Kane má tu nevýhodu, že není humorný, je temný, syrový, nehláškuje se zde, tím míň vtipně, na což je dnešní publikum zvyklé a vyžaduje to. Je tu téměř dokonalý představitel hlavní role (k dokonalosti mu po většinu filmu chyběl jen ten supr knír z prvních několika scén), atmosféra zmaru a marnosti, akční bitky a realistická rozpolcenost Solomona pak dávají zapomenout na mírně epizodicky trhaný děj. ()
Galerie (74)
Photo © Wandering Star Pictures
Zajímavosti (16)
- James Purefoy si během natáčení zranil koleno a také byl zraněn na čele, což si vyžádalo pár stehů. Stehy musely být následně ze záběrů digitálně vymazány. (Puxina)
- Bassett chce o Kaneovi natočit trilogii, která by pokrývala celý jeho osud. Další díl se má odehrávat v Africe a další v koloniální Americe (gjjm)
- Za vlády Alžběty I. kolem roku 1600 stěží mohl Solomon Kane v Anglii vstoupit do kláštera. Její předchůdce, Jindřich VIII., je totiž do jednoho zrušil (gjjm)
Reklama