Juno

Juno je vlastně takový malý milý kotě. Škrábe a kouše jako malá šelma a jako taková mi dělá velkou radost, cítím s ní, fandím jí a nechápu, jak může být Paulie takový trouba, co jenom stojí opodál a bojí se hrábnout pořádně po tom, co mu může přinést štěstí. Jenže jakmile kotě zjihne, schoulí se do klubíčka a všechno se uklidní, jde všechno velmi strmě dolů a Ellen Page, ať jinak válí jakkoliv, nemá ve vážné uplakané poloze moc co hrát. Ta nostalgie dospívání a odlehčená trpkost jsou dokonalé. Ale čistě vážná poloha a překvapivě vlažný závěr si pozitivní dojmy berou s sebou. (01.06.2008)

Juno je komedie, která se od začátku až do konce pohybuje v mnohokrát ověřených vodách amerického mainstreamu. V Evropě by podobné téma tvůrci zpracovali buď do podoby osudového dramatu nebo maximálně jako hořkou tragikomedii, Reitman ale natočil příjemný pohodový film o nepříjemných věcech. Pečlivě ulámal všechny potenciální hroty, takže hrdinka, která zjistí osudový průšvih v podobě nechtěného těhotenství, má skvělého chápajícího otce, macechu, která má - světě, div se - porozumění větší než vlastní máma, výbornou kamarádku, které je možné se vždycky svěřit a díky níž není nikdy sama, a konec konců i fajn kluka, se kterým i přes počáteční zádrhel hodlá navázat plnohodnotný vztah. Čím víc o ději uvažuju a podrobuju ho kritické analýze, tím víc zjišťuju, že je po obsahové stránce tak na 3 hvězdičky. Všechny potenciálně nepříjemné konflikty jsou už dopředu zaretušovány. Jen pro příklad, když se Juno rozhodne jít na potrat, nečeká ji skupina rozhořčených, bigotních a nepřátelsky naladěných demonstrantů, jak je to v Americe běžné, ale rozpačitá, komicky vyhlížející spolužačka, která evidentně neprotestuje z vlastní vůle, a celá scéna končí úsměvným dialogem. To, co film povyšuje nad průměr, jsou právě vtipné dialogy a řada hlášek, které vtipně posouvají děj dopředu, a i když už dávno nejsem teenager, myslím, že dobře vystihují pohled náctiletých, a zejména výborný výkon Ellen Page v hlavní roli, která je prostě jako hubatá praštěná puberťačka neodolatelná. Film disponuje navíc velmi dobře poslouchatelnou hudbou a zajímavé jsou už úvodní titulky s využitím animace. I když má tahle komedie řadu slabin, opravdu jsem se pobavil a odcházel z kina s příjemným pocitem, takže s oběma očima zamhouřenýma: 90 % celkového dojmu. (22.10.2008)

Byl bych moc rád, kdybych se uměl vyjadřovat stejně jako uživatelka Nathalie, která opět svoji libozvučnou češtinou popisuje veškeré moje vnitřní culení nad punkovými divno-pozerskými filmy jako je právě Juno, jako je 500 days of summer, perks of being a wallflower apod. Je to kalkul? Je to vtíravé? Možná, ale rád bych vás upozornil, že dobrá fungující komedie se musí umět napsat a musí se umět natočit. Tyhle věci se moc spočítat nedaj. (17.03.2021)

"This is even better than Susperia." Juno se nevyhne srovnání se Zbouchnutou a Napoleon Dynamitem. Což je vůči všem třem snímkům trochu nefér. Jedním si je sice podobná tématem a druhým zdánlivě "geek" atmosférou, ale jinak prakticky nic společného nemají. Oproti Napoleonovi jsou tady všichni normální, byť tu a tam poněkud výstřední, a řeší běžné problémy. Oproti Zbouchnuté se zase hraje na vážnější notu. Což ani v nejmenším neznamená, že by Reitman junior nezvládal navzdory vážnému tématu i skvostně a trefně pobavit. Navíc to umí bez tisíc a jedné variace na popkulturní hlášky. Znovu narozdíl od Judda Apatowa. Juno je velmi sympatický a příjemný snímek, který pro mě paradoxně brzdí zde nejvíce vyzdvihovaný klad. Ellen Page. Netvrdím, že nehraje výborně, ale někdy tlačí na pilu až přespříliš. A čistě osobně mě také bylo líto odsunutí Paulieho na vedlejší dějovou kolej. Ta postava je tak sympatická, že bych celý film nejraději viděl udělaný z jeho Tic-Tacového pohledu. (22.01.2008)

So this was supposed to be like totally cool, like indie kind of cool, right? Tahleta indie vlna nás v Česku celkem úspěšně míjí, ale teď už chápu, proč řada lidí na západě kroutí očima nad podobně frikulínovskými filmečky, kde se protagonisté seznamují skrz The Smiths nebo White Stripes, nosí tašku přes rameno s odznáčky, mají polepené školní skříňky a chtějí bydlet v loftech. A konkrétně tohle je fakt až nechutně milé. (17.01.2010)