Reklama

Reklama

K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (452)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Za druhé světové války se stalo hodně špatných událostí, kterými se zúčastněné strany moc nechlubí a spousta z nich byla zfilmovaná. Ať už se jednalo o masakry židů nebo o různé bitvy. O katyňském masakru polských vojáků, které provedla sovětská strana se však tolik nemluví. A možná právě proto vznikl tento polský snímek. Jako doplnění historických znalostí funguje film na výbornou a vše do podrobna vysvětluje, což je ale hlavní kámen úrazu. Snímek je příliš rozvleklý, pomalý a postrádá něco co by diváka dokázalo více vtáhnout do děje a přinutilo ho souznit s postavami. I konec mě nechal naprosto chladným a to je u takového silného tématu obrovská chyba. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Byl jsem na tom v kině se spolužáky, protože nám byl film doporučen vyučujícím dějepisu. A musím konstatovat, že takový filmový zážitek jsem dlouho nezažil! Pan Wajda mě svým zpracováním historické, ne zas tak známé (objasněné), události opravdu dostal; ale chápu, že kdo nemá rád (historická) dramata se špatným koncem a celkově filmy s depresivní atmosférou, může být těžko unešen tak jako já. Je sice fakt, že příběh vlastně ani nemá hlavní postavu (jejich zde několik), ale to v tomto případě nevadí; z herců mě obvzlášť zaujali Andrzej Chyra a Maja Ostaszewska. Dále se mi líbila přesná kamera a také výborná hudba. Říkejte si co chcete, ale podle mě by tato událost měla být v širším povědomí veřejnosti. Co se týče polského patriotismu; nevadí mi, dokonce bych řekl, že je v tomto případě na místě (minimálně s porovnáním s některými americkými snímky). A konec? Docela strhující (zvlášť když si režisér nechal tu "nejpodstatnější" část příběhu na konec a celou dobu ve vás budoval tísnivý pocit, kdy "to" přijde). Vím, že film není dokonalý a divák toužící po akci se u něj bude nejspíš nudit (ale myslím se, že by každému mohlo být jasné, co může zhruba čekat od historických dramat), ale mě opravdu zasáhl; no a nejspíš nejsem sám, soudě dle skoro 3-minutového ticha v kině při závěrečných titulcích (jo btw, kino bylo docela zaplněné ;-)). ()

Reklama

Phobia 

všechny recenze uživatele

Zatracená předčasná stařecká demence, pár desítek sekund mi trvalo vzpomenout si, na co jsem se to vlastně dívala v sobotu večer. Nebo je to dáno nevýrazností polského snímku? Když jsem o masakru v Katyňském lese četla jako dítě v Reflexu, hodně to se mnou zamávalo a vzpomínky na článek i otřesné fotografie zůstaly dodnes. Film je natočen s úctou a pietou, přesto (nebo možná právě proto) mě zanechal nečekaně chladnou a nezúčastněnou. Udělalo na mě dojem stigma národa postiženého tímto válečným zločinem, nevěděla jsem ani, že pravda o odpovědnosti rusáků byla dlouho popírána a tvrdě stíhána. Jinak mi "Katyň" nepřinesla nic, mozaika lidských osudů, spojených jedinou tragédií monstrózních rozměrů, mě nepřinutila uronit slzičku. Po dvou dnech jsou dojmy minimální, za měsíc pravděpodobně zapomenu, že jsem to vůbec viděla. Kde asi soudruzi z Polska udělali chybu? 59% ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

Informace o Katyni do naší země pronikly v šedesátých letech, když spolu začala trénovat vojska Varšavské smlouvy a českoslovenští vojáci se o incidentu dozvídali od polských spolubojovníků. Nenávist Poláků vůči Sovětům byla v té době ohromná a zajišťování kvalitních výkonů Armády míru stálo Sověty spustu sil, neboť polské "paňstvo" za svoji solidaritu vyžadovalo výrazně nadstandartní služby. Vyrovnat se s historií a ukázat světu jednu válečnou sviňárnu se však Wajdovi nepovedlo zdaleka tak dobře, jak by si toto téma zasloužilo. ()

lena60 

všechny recenze uživatele

Marně pátrám v paměti, kdy naposledy mě nějaký film pohltil natolik, že jsem po jeho skončení cítila až fyzickou slabost. Kytyň se mnou zacloumala pořádně a to nejen díky závěrečným minutám, zobrazujícím hrůzu, která se odehrála na začátku 2. světové války (1941) v katyňském lese poblíž Smolenska, kde sovětští vojáci brutálně odpravili ze světa několik tisíc členů polské armády a příslušníků inteligence. K neuvěření bylo především pozdější mlžení, překrucování faktů a tabuizace celého masakru ze strany samotných Poláků. Pravdivě se o celé události odvážili vyjádřit jen ti nejstatečnější. ()

Galerie (74)

Zajímavosti (15)

  • Agnieszka chce získať peniaze na pomník, ktorý má pripomínať spomienku na padlého brata v Katyni v apríli 1940. V scéne, kedy po strihu vlasov na parochňu odchádza z divadla, je vidieť pútač na hru "Antigona". Je to odkaz na známu Sofoklovu drámu, v ktorej ide o dôstojný pohreb Polyneika, brata Antigony. Antigona nechce, aby jeho mŕtvola bola vydaná napospas vtákom. O niečo podobné sa snaží Agnieszka, aby sa na jej brata nezabudlo. No pomník je zničený a ona sama je po výsluchu odvedená sovietskym vojakom na miesto smerujúce dole schodmi do temnoty. Opäť je to paralela k dielu a samotnej postave Antigony, ktorá je odvedená v čiernych šatách do kamennej hrobky. (Biopler)
  • Při přednášce, kterou má vést důstojník SS na škole, chybí runové označení SS na jeho límcové výložce. (Horryx)
  • V Katyni zmizel i otec Krzystofa Pendereckého, který pro film napsal hudbu. (blackrain)

Související novinky

Oscary 2008 - Výsledky

Oscary 2008 - Výsledky

25.02.2008

Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)

Nominace na Oscara

Nominace na Oscara

24.01.2008

Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)

Reklama

Reklama