Reklama

Reklama

K jedné z nejtemnějších událostí novodobých polských dějin se vrací film slavného polského režiséra Andrzeje Wajdy. Vypráví o zavraždění téměř pětadvaceti tisíc polských vojáků i civilistů, které provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Toto traumatem poznamenané téma dlouho provázela řada zfalšovaných důkazů, rozporuplných faktů a nejasností, proto bylo příznačně nazýváno Katyňská lež. Přitom hromadné hroby obětí odhalili Němci již v roce 1941. Moskva ale na oplátku z masakru obvinila Němce, západní evropské státy o hrůzyplné události raději mlčely. Až v roce 1990 Rusko přiznalo, že Stalin vraždy příslušníků polské vojenské a společenské elity skutečně nařídil. Přesto ruská strana stále odmítá odtajnit dokumenty, jež se týkají této události a uznat masakr za genocidu... Filmové drama začíná 17. 9. 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko, krátce předtím šokované drtivým útokem německé armády. V popředí děje jsou manželé Jerzy a Anna, na jejich příběhu jsou ukázány osudy příbuzných zajatých polských důstojníků, později také složitý úděl zajatců, končící tragédií… Scénář vznikl podle knihy "Katyń: Post Mortem" spisovatele Adrzeje Mularczyka. Pohled režiséra Andrzeje Wajdy zaznamenává nejen brutální zvěrstva obou režimů, stalinského i nacistického, v Polsku čtyřicátých let, způsobená totalitní ideologií a státní mocí, která v zahraničí nekompromisně prosazuje svou moc, ale také jejich následnou propagandistickou manipulaci i tresty pro všechny, kdo se oficiální lživé propagandě pokusí postavit. Dobové dokumentární záběry zůstávají součástí filmové výpovědi, stejně jako velmi realisticky a nekompromisně zobrazený masakr. Snímek přitom nepodporuje žádnou ideologii, na události pohlíží z hlediska obyčejných lidí. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (452)

castor 

všechny recenze uživatele

Pro mnohé bude na Oscara nominovaná Katyň doplněním historických nesrovnalostí, pro jiné jen akademická „nuda“ o bestiálním vyvraždění tisíců polských důstojníků sovětskou armádou v katyňském lese (vskutku syrová tečka) a událostech tomu předešlých. Polská legenda Andrzej Wajda („kino morálního neklidu“) zvolil dosti ohoblovanou, nedynamickou cestu, ve které chybí emoce (naopak přebývá několik nedůležitých scén), pořádné dialogy a pro diváka zajímavé postavy a snad i náznaky snahy navázat na své předešlé úspěchy. Temná kapitola nejen evropských dějin je strukturována nesourodě, chybí i hlubší položení se do příběhu.. Škoda!! Průměrných 60%.. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Andrzej Wajda se rozhodl postavit látce, která v Polsku dlouho vypadala jako tabu. Pro něho je to ostatně i velice osobní záležitost. Začíná s popisem toho, co zločinu předcházelo: útokem na Polsko z jedné strany německou a z druhé sovětskou armádou. A neukazuje to na bojujících vojácích, ale na civilistech před invazí utíkajících. Podobní civilisté jsou klíčoví i v (po)válečných scénách, kdy byl zločin Němci odhalen a později Sověty překroucen. Škoda, že většina těch osudů jsou jen takové načrtnuté mikropříběhy. Na druhou stranu toho tvůrci na malé ploše dokáží říci hodně. A překvapilo mě, že je to hlavně o ženách (muži tu skoro nejsou vidět). Nejsilnější záběry – tedy masakr samotný – si filmaři nechali nakonec. A dobře věděli proč. Ale i tak je to spíš 70%. ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

„Životopis má každý len jeden.“ Nebyť strhujúcej záverečnej štvrťhodiny, tak dám len 1*, fakt. Do neba volajúca poľská nuda, ktorá podľa mňa nemá výpovednú hodnotu pre ľudí, ktorí o Katyni nič nevedia (a chcú sa o nej niečo dozvedieť), ani pre divákov, ktorí si „len“ chcú užiť dobrý film (aj keď to v súvislosti s takou tragédiou asi nie je správne slovo). Otravne napísané, nudne zahraté, malátne dialógy, fádna výprava a samotná tragédia je odsunutá na vedľajšiu koľaj (čo je vzhľadom na názov divné). Namiesto toho sledujeme... čo vlastne? Ja som Katyň pretrpel ako mimoriadne nezáživný film. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Zatracená předčasná stařecká demence, pár desítek sekund mi trvalo vzpomenout si, na co jsem se to vlastně dívala v sobotu večer. Nebo je to dáno nevýrazností polského snímku? Když jsem o masakru v Katyňském lese četla jako dítě v Reflexu, hodně to se mnou zamávalo a vzpomínky na článek i otřesné fotografie zůstaly dodnes. Film je natočen s úctou a pietou, přesto (nebo možná právě proto) mě zanechal nečekaně chladnou a nezúčastněnou. Udělalo na mě dojem stigma národa postiženého tímto válečným zločinem, nevěděla jsem ani, že pravda o odpovědnosti rusáků byla dlouho popírána a tvrdě stíhána. Jinak mi "Katyň" nepřinesla nic, mozaika lidských osudů, spojených jedinou tragédií monstrózních rozměrů, mě nepřinutila uronit slzičku. Po dvou dnech jsou dojmy minimální, za měsíc pravděpodobně zapomenu, že jsem to vůbec viděla. Kde asi soudruzi z Polska udělali chybu? 59% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Chladnokrvné, programové vyvraždenie poľských dôstojníkov a inteligencie je obrovská téma, ktorá mohla a mala tvorcov inšpirovať k dielu siahajúcemu po métach najvyšších. Veľa som od filmu očakával, málo dostal. Niekde som čítal, že kto videl film Katyň, už nikdy nebude voliť komunistov. Myšlienka je to pekná, ale k nevoleniu komunistov nepotrebujem vidieť žiaden film a po zhliadnutí Katyne by som k takému záveru nikdy nedospel. Katyň je premárnená príležitosť. A premárnil ju najlepší (bohužiaľ už aj asi najstarší) poľský režisér, ktorý tam navyše prišiel o otca. A čo všetko sa dalo, veď stačí vidieť posledných 10 - 15 minút filmu a máme predstavu v akom duchu sa mal niesť celý film. Veľká škoda. Takých príležitostí nie je veľa. Už sa začínam báť, že Arméni nakrútia film o genocíde, ktorú na nich spáchali Turci. Inak je zaujímavé, že niekto spácha také nehorázne svinstvo a ešte si aj nárokuje, aby sa o tom klamalo alebo minimálne mlčalo. Akí sú si tí Rusi, Turci, Nemci a ďalší blízki. ()

Galerie (74)

Zajímavosti (15)

  • Wajda však nikdy nedúfal, že sa mu film podarí natočiť. Vedel, že by mu v tom komunistickí vodcovia zabránili. Mal s nimi problémy už kvôli svojej predošlej filmovej tvorbe a myslel si, že sa socializmus v Poľsku nikdy nerozpadne. Stalo sa. Film mal po dlhých prípravách premiéru vo Varšave 17. septembra 2007 – k výročiu vstupu Červenej armády v roku 1939 do Poľska. Poľská premiéra sa stala štátnou akciou, na ktorú prišla takmer celá vláda a v Poľsku hovoril o ňom snáď každý. Film bol aj patrične ohodnotený, z jedenástich nominácií na poľskú národnú filmovú cenu Orol získal sošku v piatich kategóriách, vrátane najlepšieho filmu a k tomu pribudla aj nominácia na Oscara v kategórii najlepší cudzojazyčný film. (PeterJon)
  • Agnieszka chce získať peniaze na pomník, ktorý má pripomínať spomienku na padlého brata v Katyni v apríli 1940. V scéne, kedy po strihu vlasov na parochňu odchádza z divadla, je vidieť pútač na hru "Antigona". Je to odkaz na známu Sofoklovu drámu, v ktorej ide o dôstojný pohreb Polyneika, brata Antigony. Antigona nechce, aby jeho mŕtvola bola vydaná napospas vtákom. O niečo podobné sa snaží Agnieszka, aby sa na jej brata nezabudlo. No pomník je zničený a ona sama je po výsluchu odvedená sovietskym vojakom na miesto smerujúce dole schodmi do temnoty. Opäť je to paralela k dielu a samotnej postave Antigony, ktorá je odvedená v čiernych šatách do kamennej hrobky. (Biopler)
  • Katyňský masakr se odehrál 5. března roku 1940, kdy Sověti popravili na 22 tisíc polských důstojníků, policistů a civilních zajatců. Stalin tak zlikvidoval značnou část polské inteligence. (Kailo)

Související novinky

Oscary 2008 - Výsledky

Oscary 2008 - Výsledky

25.02.2008

Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)

Nominace na Oscara

Nominace na Oscara

24.01.2008

Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)

Reklama

Reklama