Milionář z chatrče

Je to tam. Slepý chlapec so stodolárovkou ma chytil za srdce a potom už to šlo iba hore. Na prvý pohľad je to len predvídateľná rozprávka, na druhý veľmi šikovne vymyslený a príjemne komplexný film, ktorý má viac temných názvukov, než by človek čakal. Predovšetkým je to ale nesmierne sympatický počin plný hravosti, vynaliezavosti a energie, ktorá inak "veľkým oscarovým eposom" chýba. Všetky tie ceny mu z celého srdca prajem. UPDATE: S odstupom času stiahnem hodnotenie o jednu hviezdičku, pretože tento film vyprcháva prekvapivo rýchlo a hlavne neznesie porovnanie so silou najlepších filmov sezóny, t.j. obidvoch eastwoodoviek. (24.02.2009)

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)

Danny Boyle se zbavil Alexe Garlanda a dotáhnul na Západ levnou pohádku, přesně dle bollywoodského mustru, které estetika špinavých slumů a hledání štěstí v něm, evidentně vynáší u publika jímavé chvilky, potlesky ve stoje a pozlacené sošky. Pardon, ale mě to zavání jako laciný kalkul, který nad vodou drží jenom fantastická pasáž s malými caparty, která je vtipná i smutná, a hlavně opravdová, což se o zbytku říci nedá. Ne že bych neoceňoval snahu, ale tenhle tah do branky pokryteckého světa jsem odzíval – vizuál jak z jednoho mexického výletu Tonyho Scotta a pořádná hudba (Boyleův trademark) vlastně taky nikde. Ale to všeobecné nadšení chápu, jen ho prostě nesdílím. (14.02.2009)

Nerada si kladu otázky, na které znám odpověď předem. Nerada zodpovídám otázky, které mi někdo šeptem napovídá. A nerada vybírám z možností, když vím, že ta správná mezi nimi není. Kýčovitý rám indické kastovní balady mi navzdory lásce k Dannymu, barvičkám a pohádkám nesedl, homo sentimentalis nicméně opět vítězí a diváctvo se dojímá nad obrazem sebe samých /MK/. Btw. kdo tvrdil, že kolonialismus je mrtvý koncept? :) (29.04.2009)

Kolem tohohle film use poměrně rychle nakupilo dost negativní energie - myslím, že to je v tomhle případě přehnané a některé výtky jdou až do extrému. Je to určitě pohádka, ale co se týče exploatace indické kultury - svým způsobem Boyle svou hyperaktivní režií exploatuje vše, na co se zaměří... Myslel jsem, že proto ho máme rádi. (12.12.2009)