Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sličná strašidla v podobě nejrůznějších Percht a Bílých paní mají u nás předlouhou tradici. Vždyť hodná Bílá paní mohla nasytit chudé lidi a ztrestat naduté pány či dráby. V polovině šedesátých let se k těmto legendám vrátil spisovatel Karel Michal ve sbírce Bubáci pro všední den. Bílá paní – Perchta z Borštejna – v jeho pojetí pokračovala ve svém bohulibém poslání i v době socialismu. Perchta musela suplovat arogantní netečnost těch, kdož měli pečovat o blaho lidu a zatím pečovali jen o své vyhřáté pelíšky. Její trestuhodná aktivita vzbudila pozornost orgánů všech stupňů a byla velmi, velmi nežádoucí. Stejně nežádoucím se posléze stal i film, natočený podle této povídky režisérem Zdeňkem Podskalským v roce 1965. Aby snímek neprovokoval k nepříjemným otázkám, odpočíval přes dvacet let v trezoru. V satirické – tak trochu duchařské – komedii se setkáte s Jiřinou Bohdalovou, Milošem Kopeckým, Vlastimilem Brodským, Irenou Kačírkovou a Rudolfem Hrušínským. (Česká televize)

(více)

Recenze (310)

Šandík 

všechny recenze uživatele

Bílá paní je čistokrevná satira, ostrá jak bič a řemeslně dokonale zvládnutá, rozhodně vůbec nejlepší Podskalského film. Nepochybně tomu velmi napomohla skvěle napsaná předloha a účast těch nejlepších tehdejších herců, kteří navíc hráli jak o život. Není divu, jen málo co mohlo v době natáčení tak jednoznačně rezonovat s obecnými pocity většiny obyvatel. Přitom stačilo zdánlivě nesmírně málo, vždyť socialistický režim byl absurdní a nechtěně komický tak nějak sám od sebe, stačilo použít mnohokrát omílané fráze v jiných souvislostech, aby jejich prázdnota zazářila ve vší nahotě... Celkový dojem: 85% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zřejmě jeden z absolutních vrcholů Podskalského tvorby. Jemný humor černobílé komedie víc než obstojí vedle obdobně koncipovaného staršího Jasného filmu AŽ PŘUJDE KOCOUR. Satira se vzbouřivší se posmrtnou šlechtičnou slouží účinně jako lučavka pohledu na soudobou společnost posledních předlednových let. Není podstatnější části maloměstského života, aby nemohla být dotčena nesmlouvavým pohledem nemilosrdné věcnosti. Hledáme-li příčiny povrchnosti naší doby, v tomto starším československém filmu nalézáme hned celou přehršel možných a vždy přesných odpovědí. Příležitost pro dnes již vymřelou hereckou generaci velikánů (Brodský, Menšík, Hrušínský II., Bohdalová, Kačírková, Kopecký) byla v tomto případě využita beze zbytku. Opakovaně uzavírám větou, že je pro mne nepochopitelné, proč tak kvalitní dílo již dávno nebylo převedeno na DVD nosiče. Jeho zhlédnutí potěší, jeho poznání obohatí. Trvale. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Počáteční komunální satira přerůstá v blasfemickou dekonstrukci "lidovědemokratického" zřízení reálného socialismu a vrcholí vymknuta v šílené scéně přechodu mostu. Naruby obráceno je tento film - přes pevnou ukotvenost ve své době nadčasovou - příručkou na téma Jak si udržet moc. "Přechodem mostu" je toto téma završeno a současně překročeno, ačkoli manipulovatelnost lidu se ukazuje už průběžně. Filmu by slušelo tímto obrazem končit. Ale ani to ještě tvůrcům nestačilo: končí tedy teprve tím, že Bílá paní za noci vychází do ulic hlavního města Prahy. Dobré ráno, soudruzi. Jo a v komonické hospodě visí Práce a Berliner Zeitung. ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Nezvykle stavěná komedie postavená na legendě o paní Perchtě oplývá silným politickým podtextem. Jestli jste se ted lekli, že to bude nějaká komunistická propaganda, není tomu tak. je to přesně naopak, vtipná, ostrá satira plná sarkasmu a ironie, reagující na neomylnost předsedy atd. baví od úvodu až do konce, stejně jako postava Brodského jako idealisty, který chce být vždy na správné straně. Konec hořkosladký a hlavně zase zábavný. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Ještě z mládí si nesu vzpomínku na Michalovy Bubáky pro všední den, jejichž humor mi tehdy učaroval. Už si dobře nepamatuji tu povídku "Jak Pupenec k štěstí přišel" a nemohu tedy posoudit, jestli se její filmová podoba drží předlohy nebo ne, ale protože scénář je dílem samotného autora povídky Karla Michala, je to vlastně úplně jedno. A asi se nemýlím, když budu tvrdit, že filmové zpracování vtipnost ještě vystupňovalo a satiru přiostřilo! Ty neskutečně vtipné hlášky! Vůbec se nedivím, že se tahle politická satira udržela na plátnech kin pouhých 5 let a v době přituhující normalizace zmizela do trezoru, naštěstí ne navždy! - - - "Ty přece už dávno víš, že nejde o to, co je a co není. Důležitý přece je to správně vidět, jak to správně zhodnotit a jak na to správně reagovat." (Je to pořád stejné, nemyslíte?) ()

Galerie (16)

Zajímavosti (7)

  • Kostel, kam se jde stará Blažková (Darja Hajská) pochlubit farářovi, že jí Bílá paní přičarovala vodovod, a kde ji farář přesvědčí, že to nebyla Bílá paní, ale že vodovod má díky Městskému národnímu výboru, je kostel sv. Jakuba v Kasejovicích. Dále se filmovalo také v Blatné. Psychiatrická léčebna se nachází v Praze Bohnicích. (Cucina_Rc)
  • Katelán (Vlastimil Brodský) si bere v 16. minutě filmu při noční procházce zámkem halapartnu s plnou čepelí, o chvíli později drží ale v ruce halapartnu s čepelí proděravělou vzorem. (rakovnik)
  • V závěru filmu, kdy činitelé z ministerstva (Čestmír Řanda st. a Josef Bek) odkládají obraz s Bílou paní v pražské depozitáři mezi portréty bývalých nepohodlných státníků, třeba Franze Josefa nebo prezidenta Háchy, je ve filmovém obrazu opticky rozostřeno několik obrazů a bysta s Josifem Stalinem. (Ganglion)

Reklama

Reklama