Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

"Kam čert nemôže", tam pošle ženu. Myšlienka, či ak chcete námet, tejto českej čiernej komédie je celkom zaujímavá. Tak trocha mystická. Mierne temná. Technické spracovanie mi tiež v podstate vyhovuje. Je primerané dobe vzniku tohto snímku. Ale nedokážem prísť na chuť ústrednej hereckej dvojici Miroslav Horníček a Jana Hlaváčová. Najmä pán Horníček je neznesiteľný. Možno to bol výborný rozprávač, pohotový komik, improvizátor a bavič, ale ako herec sa nikdy neuplatnil. Aj v tomto filme je jeho herecký výkon len ďalší veľký, bolestivý kŕč. ** ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Hodně letitá komedie, z které je doba vzniku silně znát, a nejsem si jistý, jestli to má ještě šanci oslovit současné publikum - osobně jsem se u toho docela nudil. První půlka, v níž film člověka znejisťuje, zda je postava ztvárněná Hlaváčovou skutečně čert či nikoli, mi osobně přišla filmařsky zajímavější, na druhou stranu teprve v druhé půli, kdy filmový pár opustí Prahu a vydá se na cestu, to začne být konečně trochu vtipné (přesto ne zas až tak vtipné, jako pozdější Bílá paní nebo Světáci, v nichž Podskalský dosáhl svého tvůrčího vrcholu). Osobně mi navíc přijde, že hlavním zdrojem odvěké popularity tohoto filmu (pro mě trochu nepochopitelné) je herecké obsazení, protože mladinká Hlaváčová je zde skutečně okouzlující, byť ten 20letý věkový rozdíl mezi ní a Horníčkem mi přijde nevkusný, stejně jako její uhánění Fausta k svatebnímu oltáři. Diváctvo důchodového věku si jistě na svou srdcovku sahat nenechá, ale osobně mi ten film vlastně přijde docela prostoduchý a přeceňovaný. ()

Reklama

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Výborná komédia. Hoci začiatok je skutočne dramaticky mefistofelovský po návšteve hradu sa schizofrénia rozplýva v záplave roztopašných situácií končiacich psychickým zrútením psychiatra. Jana Hlaváčová je roztomilá čertica, ktorá zvláda všetky polohy svojej diabolskej úlohy. Miroslav Horníček svojimi cholerickým scénami dokonale predvádza Faustovské rozpoltenie. Jiří Sovák, Vlastimil Brodský sú starí komici, ktorí ako duo nič nepokazia. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Velice chytrý několikavrstvý scénář, navíc slušné herecké výkony a krásné exteriéry, práce s kamerou, ale hlavně světlem a barvami. Jak Mefistku neustále nasvěcuje nějaký zdroj červeného světla, to je dokonalé. Myslím, že zde měl Podskalský, který sám věděl, že má maximálně na televizní estrády, velmi poctivý podklad ve formě scénáře (ostatně Daniel je dodnes scenáristická ikona a M. V. Kratochvíl nejspíše dodal i historické souvislosti), takže vše funguje zcela v pohodě a ten rozpor vědeckého myšlení a selského rozumu je zde pojat snad nejoriginálněji, co mohu posoudit. ()

moriero 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem si to pustil až díky medailonku na pohřbu paní Hlaváčové. A nelitoval jsem. Nadčasová svěží romantická komedie s - na tu dobu - úžasně provokativním námětem. A i název tomu sedl jak prdel na hrnec. Hlaváčová naprosto okouzlující čertice a Horníček jako dokonale chlapský protipól. 85%. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Na jedenom z miestnych statkov premaľovali filmári fasádu na zeleno, pričom takto viditeľná je tam dodnes. (Raccoon.city)
  • Borovička (Vlastimil Brodský) říká: „Jsou to děti, tak vynechat zhýralou komornou Elišku a zdůraznit mnich Přibík – láska ke knize!“ Významným písařem své doby byl mnich Přibík, který je znám tím, že celý život přepisoval knihy. Jednalo se o časový rámec, kdy u moci byl Ota IV. Brunšvický, tedy jde o roky 1198–1218. Pobyt mnicha je však vztažen ke klášteru ve Vyšším Brodě, nikoliv hradu Pernštejnu. Zhýralá komorná Eliška je nesjpíše jen legenda, podle pověsti se jednalo o narcistní krásku, která bývá ztotožňována také s Bílou paní na hradě Pernštejn. Za svou sebestřednost a neúctu k Bohu byla prokleta a dodnes nešťastně bloudí hradními komnatami. (sator)

Reklama

Reklama