Kam čert nemůže

Hodně příjemná záležitost, která je v našich končinách dost neobvyklá. Přece jen romantických komedií se u nás moc netočilo a netočí a tohle je jedna z mála. Navíc je poměrně inteligentní, ironická, chytře napsaná a nechybí jí nenucený humor. Podskalský si pomohl velmi hezkou kamerou, tehdy obvyklou sytou barevností, nádherným snímáním "mefistofelky" a krátkou stopáží, v níž vskutku není místo na zbytečnosti. Taktéž tempo je natolik svižné, že to celé rychle uteče, aniž by něco vysloveně chybělo. Dobré je obsazení, v němž je nejzajímavější osobitý a specificky hrající Miroslav Horníček, který spíš glosuje dění a existuje, než že by vysloveně hrál, ale do role lehce přepracovaného se náramně hodí. Výborně mu sekunduje začínající Hlaváčová, jejíž stylizace do čertice je nápaditá, ve vedlejších rolích se pak "vyřádili" Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. Potěší i to, že o nějaké politické angažovanosti nemůže být ani řeč a nebýt tu zmínka o JZD a scéna pobíhání v kravíně, nebylo by poznat, že jde o film z padesátých let. Občas si tedy tvůrci neodpustí nějaký ten nesmysl a motivace postav mnohdy není úplně vysvětlena, to ale tolik nevadí, protože Kam čert nemůže je svěží a inteligentní žánrovka, která moc nezestárla. 70 % (27.10.2019)

Jak se na scéně objeví Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský, začíná uragán! Jana Hlaváčová ve své první filmové roli ihned zazářila. Miroslav Horníček mě nikdy moc nebral, ale jako dr. Faust mě vyloženě bavil, podobně jako v Písařích. Skvělá, tak trochu netradiční komedie z konce padesátých let, Podkalského režie se nezapře. Moc příjemný film, jehož duší je inteligentní humor s mysteriózním nádechem. Jako vysoce kvalitní koření posloužila Liškova hudba. (13.12.2020)

Hodně letitá komedie, z které je doba vzniku silně znát, a nejsem si jistý, jestli to má ještě šanci oslovit současné publikum - osobně jsem se u toho docela nudil. První půlka, v níž film člověka znejisťuje, zda je postava ztvárněná Hlaváčovou skutečně čert či nikoli, mi osobně přišla filmařsky zajímavější, na druhou stranu teprve v druhé půli, kdy filmový pár opustí Prahu a vydá se na cestu, to začne být konečně trochu vtipné (přesto ne zas až tak vtipné, jako pozdější Bílá paní nebo Světáci, v nichž Podskalský dosáhl svého tvůrčího vrcholu). Osobně mi navíc přijde, že hlavním zdrojem odvěké popularity tohoto filmu (pro mě trochu nepochopitelné) je herecké obsazení, protože mladinká Hlaváčová je zde skutečně okouzlující, byť ten 20letý věkový rozdíl mezi ní a Horníčkem mi přijde nevkusný, stejně jako její uhánění Fausta k svatebnímu oltáři. Diváctvo důchodového věku si jistě na svou srdcovku sahat nenechá, ale osobně mi ten film vlastně přijde docela prostoduchý a přeceňovaný. (03.08.2023)

Je to blbost. Moc jednoduchý nápad, u kterého je pak vařeno z vody. Pointou je pouze to, že Hrůšovi hráblo z toho, jak se snažil zachránit a vyléčit schizofrenika. Horníček je tu ale geniální, jeho skvělý hlas a intonace zcela vévodí. A Jana Hlaváčová je krásná a tajemně svůdná, škoda, že je film tam plochý. Sovák a Brodský si to pěkně házejí. Je to trochu podobenství, mysteriózní. (30.05.2018)

Roztomilá veselohra s panem Horníčkem a paní Janou Hlaváčovou v hlavních rolích. Je to prima námět, kde se mohli v zápletkách "vyřádit" i ostatní herci jako pan Hrušínský, Sovák a Brodský. Nejlepší je scéna o půlnoci v hospodě, kdy se pánové Sovák a Brodský hádají, jestli se na hradě svítí anebo zda tam hoří. Je to nestárnoucí komedie a na pana HORNÍČKA báječná vzpomínka. Režisér Zdeněk Podskalský UMĚL udělat veselohru, klobouk dolů. (21.09.2007)