Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moja fascinacia ceskoslovenskou kinematografiou nadalej pokracuje, a Zdenek Podskalsky zacina byt pre mna zarukou kvality. Vyborna komedia, ktora ma reziu na urovni, dobre komicke prvky. No a par zaujimavych hercov /Hornicek, Sovak a Brodsky/ k tomu. Pre mylovnika ceskoslovenkej kinematografie mila povinnost. 90 % ()

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála zástupců romantických komedií tady u nás. Když vidím Vlastimila Brodského jak už se chystá, že klackem zpacifikuje i Rudolfa Hrušínského, tak nemám daleko k tomu, abych umřel smíchy. Všichni herci jsouz beze zbytku dokonalí. Když se v jednom filmu sejdou taková esa, jako je pan Sovák, Horníček, Brodský a k tomu jim přihrává nádherná Jana Hlaváčová, tak nemůžu dát menší hodnocení než 5*. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Hodně příjemná záležitost, která je v našich končinách dost neobvyklá. Přece jen romantických komedií se u nás moc netočilo a netočí a tohle je jedna z mála. Navíc je poměrně inteligentní, ironická, chytře napsaná a nechybí jí nenucený humor. Podskalský si pomohl velmi hezkou kamerou, tehdy obvyklou sytou barevností, nádherným snímáním "mefistofelky" a krátkou stopáží, v níž vskutku není místo na zbytečnosti. Taktéž tempo je natolik svižné, že to celé rychle uteče, aniž by něco vysloveně chybělo. Dobré je obsazení, v němž je nejzajímavější osobitý a specificky hrající Miroslav Horníček, který spíš glosuje dění a existuje, než že by vysloveně hrál, ale do role lehce přepracovaného se náramně hodí. Výborně mu sekunduje začínající Hlaváčová, jejíž stylizace do čertice je nápaditá, ve vedlejších rolích se pak "vyřádili" Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. Potěší i to, že o nějaké politické angažovanosti nemůže být ani řeč a nebýt tu zmínka o JZD a scéna pobíhání v kravíně, nebylo by poznat, že jde o film z padesátých let. Občas si tedy tvůrci neodpustí nějaký ten nesmysl a motivace postav mnohdy není úplně vysvětlena, to ale tolik nevadí, protože Kam čert nemůže je svěží a inteligentní žánrovka, která moc nezestárla. 70 % ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Roztomilá veselohra s panem Horníčkem a paní Janou Hlaváčovou v hlavních rolích. Je to prima námět, kde se mohli v zápletkách "vyřádit" i ostatní herci jako pan Hrušínský, Sovák a Brodský. Nejlepší je scéna o půlnoci v hospodě, kdy se pánové Sovák a Brodský hádají, jestli se na hradě svítí anebo zda tam hoří. Je to nestárnoucí komedie a na pana HORNÍČKA báječná vzpomínka. Režisér Zdeněk Podskalský UMĚL udělat veselohru, klobouk dolů. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Scéna na nádraží (příjezd vlakem z Prahy) a následující scéna (půlroční rozhovor hlavních postav v sedě na schodech) se natáčely v jihočeských Vodňanech. (Empatic)
  • Při výpadku proudu při přednášce používá Mefistofela (Jana Hlaváčová) mechanickou svítilnu, která dodávala proud do žárovky opakovaným mačkáním páčky. Charakteristický zvuk svítilny skladatel Zdeněk Liška zesílil a udělal z něj magický. (sator)
  • Název filmu vychází z polozapomenutého úsloví „Kam čert nemůže, strčí babu“. (sator)

Reklama

Reklama