Noc na Karlštejně

Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené... (28.10.2011)

Tenhle film je jako parta přátel, navštěvujete se často a je úplně jedno, že se slyšíte po milionkráté, jste prostě rádi spolu............................jo když se sejdou výborní zpěvoherci, Karlštejn, hra od Vrchlického, hudební skladatel těch nejchytlavějších songů (Svoboda jak jinak) a režie, která tomu všemu hemžení dá tvar a nadhled, není co řešit. Muzikály mi nikdy nic neříkaly a říkat nebudou, ale ("vůbec ne tichá")noc na Karlštejně je paráda. Když připočítám chlapa v montérkách s bicyklem mezi rytíři a tu nejkrásnější českou herečku všech dob (Brejchová), není o čem..............protože slova jako "jak se struny v ženě naladí" dostávají úplně jiný rozměr. (07.12.2006)

Dvě věci (kromě toho chlápka s bicyklem, který míjí rytíře při úvodním turnaji) mne vždy spolehlivě pobaví- když Karel IV. při hostině recituje Nerudovy verše a poté, co oznámí, že je strašlivě unaven ("možná víc než kdejaký sedlák"), věnuje se ve své ložnici ještě pletení proutěného koše, v kteréžto činnosti neustane ani během audience bavorského vévody. Toť obrozenecké podání lidového panovníka a "největšího Čecha". (21.01.2009)

Jeden z nejlepších českých muzikálů a muzikálů vůbec. Císařovna říše římské národa německého opustí svého bílého králíčka a jede za manželem na Karlštejn, i když to je přesně to, co mají ženy zakázané. S tímhle bezvadným nápadem není tu noc na Karlštejně sama. A co muži na to? Ti tokají, jako legendární tetřevi honzlovci. (28.09.2010)

Ať si kdo chce co chce říká, Svoboda ve svém proudu prostě písničky psát umí (nebo alespoň uměl) a vyčítat tomuhle muzikálu nevalný děj nebo nehistoričnost mi přijde kapku scestné, protože to u muzikálu slouží většinou jako kulisa. Naopak potenciál zápletky je v rámci muzikálu využit znamenitě a ten se tak u mě řadí do naší muzikálové TOP3 (Spolu se "Starci na chmelu" a "Kdyby tisíc klarinetů"). I když popravdě, na ten nejlepší stále čekám. (17.10.2005)