Invictus: Neporažený

Objektivne najhorsi Clintov film za posledne roky. Niekde urobili machri z planety Eastwoodovo chybu, kedze emocie sa nedostavili a to je uz co povedat. Je mi to nesmierne luto, film to bol pekny, ale zabudnutelny. Changeling a Gran Torino vo mne rezonuje doteraz, Million Dollar Baby, o tom ani nehovorim. Freeman bol bozsky, Matt Damon mi vadil. Nadherna sceneria, nadherny pribeh, ale prilis dlhe, rozvlacne a prvoplanove. Prilis vela temat, ktore zostali polosurove a moj pohar spokojnosti poloprazdny. (28.12.2009)

Mírnější ústup ze zabydlených pozic pana Eastwooda než jsem čekal. Většina uživatelů se tady vyjadřuje o Invictusu docela chladně. Přitom mě se zdálo že Clint opět nezklamal a vložil do svého díla poctivý kus práce. Je až s podivem jak tohle všechno ten starý protivný dědek zvládá. Jen namátkou za 2 roky 3 filmy (Výměna, Gran Torino a Invictus). Samozřejmě chválím výběr Morgana Freemana, který se opět překonává a Nelsona Mandelu mu nelze nevěřit. Vždyť i samotný Nelson byl jistě potěšen tímto výběrem. Pokud jde o druhého v pořádí Damona, tam budu shovívavý a nebudu nikterak komentovat. Slabý výkon a tečka, možná to tak mělo i být. "V televizi vypadal větší. A v mistrovství jsme bez šance" PS. Kdo zná vývoj mistrovství světa v roce 1995, tak nebude ničím zaskočen, protože tento film věrně kopíruje průběh celého mistrovství, včetně skórujících hráčů až po obrovitého Jonaha Loma z týmu All Blacks. (13.08.2010)

Na tomto filme ma bavil jedine Freeman. Ale čo sa týka samotného príbehu.... no čo ja viem, od Clinta Eastwooda som zvyknutý na onakvejšie filmy. Nenašiel som tu nič, čo by bolo hodné pamätania a ani jedna scéna mi neutkvela trocha hlbšie v pamäti. Tiež mi to prišlo až príliš idylické, cukríkové... ale nechcem krivdiť, do Mandelu a do všetkého okolo sa nevyznám a ani ma to nikdy veľmi nelákalo skúmať. Veľmi slabý priemer. 50/100 (13.10.2019)

Zvláštní jeví se na pohled symbióza politického dramatu se sportovním filmem a přesto se Eastwoodovi podařilo důstojné spojení obého. Prostor mezi sportem a politikou především líčí osobnost Nelsona Mandely jako politika obrovské mravní síly, jehož hlavním tužbou je stmelení národa rozeštvaného apartheidem a obavami z věcí příštích. Člověka spravedlivého, který nehledá mstu, ale porozumění. Člověka, který věří, že i sportovní vítězství může pomoci zklidnění napjaté vnitropolitické situace. Nu, zde je snad film (nikoliv zřejmě skutečný Mandela) naivní až příliš - nevěřím na přetrvání pout, které vytvořilo něco tak prchavého jako zlatá medaile. Naivní je zřejmě uvědoměle, jak lze tušit např. z občas zabíraných novinových titulků ("Kriminalita v JAR stoupá"), což mé protesty samozřejmě zmenšuje. Druhé ohnisko filmu leží v samotném rugby a i přes autentickou historicitu mi tato složka film kazí. Klasická cesta outsidera na vrchol, byť se skutečně odehrála, je tu vyzdůrazňována pro mě přehnanými prostředky: mýtizací finálového soupeře a přetaženou počáteční kritikou týmu (hlavní kritik plive jed jak kobra). Okoukané mi připadají scény líčení sportovního ducha a jeho posilování. Snad se tu negativně projevuje i moje averze k vrcholovému sportu jako takovému. Svým způsobem je to vlastně malý zázrak, že uděluji sportovnímu filmu silné ***. To se neděje často. (29.03.2010)

Ano, souhlasím s ohlasy, že je a bude přetěžké překonat laťku nastavenou Gran Torinem. Potvrzuje to však fakt, že pojem Clint Eastwood je zcela samostatnou kategorií, se kterou mohou ostatní jen těžko soupeřit. Pokud tedy upustíme od srovnávání s jeho předešlými snímky (především pak s Gran Torinem, které máme ještě všichni v živé paměti), je na snadě přiznání, že jde o vysoce kvalitní záležitost. Clint ději opět vdechl ohromné lidství, nad čímž se podivuji u každého jeho filmu. Povyšuje tím pouhou podívanou na hluboký zážitek. A opět, opět nádherně emotivní hudba, na které i tentokrát spolupracoval se svým synem, jehož bylo možné vidět na podzim 2009 v Hradci Králové v rámci festivalu Jazz goes to town. Není přeci vrcholem umění oslovit člověka filmem, ve kterém není žádná zápletka a v němž je jasné, jak všechno dopadne? (14.03.2011)