Invictus: Neporažený

Tak tohle jsem od Eastwooda nečekal ani v těch nejhorších snech. Něco podobného se snad nevidí ani na Nově v dvoudílném německém megafilmu. Od sportovního žánru se nějaký ten patos a citové vydírání očekává, ale to co zde Clint předvedl, to hluboce překračuje hranice dobrého vkusu a je mi úplně jedno, do jaké míry jde o rekonstrukci. Prvních pár desítek minut jsem trpělivě čekal, kdy se konečně začne něco dít, kdy nám přestanou tlouct do hlavy, že rugby je jediný způsob jak sjednotit národ a kdy Mandela přestane mluvit ve filozofických frázích o budoucnosti, bratrství a víře (jeho první rozhovor s kapitánem rugbyového týmu je asi nejkreténštěji napsaná smrtelně vážně míněná scéna jakou jsem poslední dobou v áčkovém filmu viděl). Nestalo se, rugbysti vyhráli a film skončil stejně hloupě jako začal, akorát se všichni usmívali, měli se rádi bez ohledu na rasu a postavení a asi se i vymítila chudoba a AIDS. Mandela je ve Freemanově podání tak přehnaně úžasný přemoudřelý vševědoucí superstařík, až mi lezl fest na nervy, stejně jako všechny ostatní postavy, prodělávající tu ohromě originální proměnu z odpůrců na fanoušky. Scény ze hřiště jsou nevídaně nudné, přiznám se, že pravidlům moc nerozumím a rugbyový zápas jsem nikdy celý neviděl, ale zde jsem si připadal jako když koukám do pogujícího kotle pod pódiem Visacího zámku kolem druhý ráno – dvacítka oplácaných třicátníků těžkopádně vykopává nohama, postrkujují se, občas nějakej upadne a pak se strhne mela, při které se tahají za trička. Jenže tady u toho nadšeně křičí přeplněný stadión a vlastně i celá Afrika. Mám právě podezření, že z mnohamiliardového rozpočtu zrovna probíhajícího MS ve fotbale pořádaného JAR šlo pár milionů právě do Eastwoodovi kapsy, aby ještě před zahájením šampionátu natočil tento propagandistický film, abychom my všichni potenciální návštěvnící viděli, že se nemáme čeho obávat, JAR je v dobrých rukou a ulice jsou bezpečné, protože dobrá hra nasytí hladové. Naštěstí domácí nepostoupí ani ze skupiny, takže se snad za pár let nedočkáme podobně oslavného blábolu – to máte za ty zkurvený vuvuzely. (22.06.2010)

Děkuji bohům a bohyním... Za duši svou nezlomnou... Jsem pánem svého osudu, jsem kapitánem své duše..... Pohádka o tom, jak Nelson Mandela dokázal vyhrát MS v ragby. C. Eastwood propaguje osobnost člověka, který začal budovat NÁROD bez snahy se mstít menšině (která stále ovládala policii, armádu a ekonomiku), člověka, který sloužil zájmům národa a snažil se (za pomoci MS v ragby) změnit bílé i černé. JEDEN TÝM, JEDNA ZEMĚ! Tady jde o víc než o titul mistra světa! Jestli máte rádi politiku a sport, úžasnou atmosféru vyprodaného hlediště a pohádky – nemůžete prohrát! Navíc zjištění, že Clint kromě politickýho timingu zvládá náramně dobře i ten sportovní, stojí za to. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci se něco dozvědět o ragby. 2.) Nelson Mandela? O tom jsem slyšel, ale nikdo u nás doma ho neviděl. 3.) Chci vidět fandit Jihoafričany bez vuvuzel. 4.) Ještě jsem neviděl novozélandskou ,,HAKU“. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ** (21.03.2011)

Půjdu proti proudu a dám největší hodnocení, protože takhle mě žádný Eastwoodův film za poslední roky nezaujal. Ať už je to netradiční téma, zpracování nebo herecké výkony. S dojemnými projevy jsem problém neměla, od Freemana to totiž vyznělo tak přesvědčivě, jako by ho na těch 30 let opravdu zavřeli. Plusem pro mě byla jistá nepředvídatelnost filmu(historii rugby po nocích nestuduju) a jeho nerušivé splynutí s politickou částí filmu. Takže ve výsledku nemám moc, co vytknout. Výborný film. (29.12.2009)

Eastwood je skvělý herec a ještě lepší režisér, ale trochu v tomto případě selhal ve výběru a záživnosti tématu. V korektním souladu se současným geopolitickým světonázorem celou první půli úžasle sledujeme, jaký že je ten jihoafrický Havel skvělý vůdce, filantrop, prefíkaný stratég a mesiáš. Ještěže v druhé půli vidíme trochu toho OBJEKTIVNÍHO, dobře natočeného reálného rugby.... Morgan Freeman ovšem ty černochy fakt zahrát umí a oskar za hauptku ho zřejmě nemine!! (11.01.2010)

Když o filmu Invictus zpětně přemýšlím, nenapadá mě jediná památnější scéna. Jediné nové moudro, které bych si z něj odnesl, nebo jen důvod, proč ten film vidět. Je to skvělé herecké cvičení Morgana Freemana a režijní zkouška Clinta Eastwooda. Jinak je to ale bohužel neuvěřitelně zbytečný film, který má asi něco říct, ale nedaří se mu to. Mrzí mě to, protože Clint Eastwood odvedl precizní práci, za kterou si nejspíš nějakou tu cenu odnese, stejně jako Freeman, ale význam celku jako takového je velmi mizivý. Ani Clint Eastwood nezrežíruje všechno. Precizní práce, která ale z velké části přichází vniveč kvůli příšernému scénáři. 60%/70% (26.12.2009)