Smrt čeká všude

Je mi záhadou, jak tahle brilantní pecka mohla zůstat stranou širší divácké odezvy. To, co znamenala Stoneova ´Četa´pro „druhý pohled“ na vietnamský konflikt, to znamená film Kathryn Bigelow pro současnou iráckou misi U.S. Army, pro její kluky, kteří se tam klepají o život a počítají každý den do konce služby. Film nemoralizuje, nepoučuje, jenom s velkou dávkou syrovosti a realističnosti nabízí krev, pot, frustrace, prach iráckých cest, strach ze smrti a všeobecnou paranoiu, kde i Iráčan s kamerou může znamenat potencionálního teroristu. Od doby Mendesova ´Mariňáka´ tady nebyl tak dobrý film s vojenskou tematikou. (13.05.2009)

Syrový a realistický vhled do života pyrotechniků v Iráku? Možná. Mně to ale přišlo v první řadě jako ne moc uvěřitelná výpověď o tom, jaký ve slavné americké armádě panuje nebetyčný bordel a jak je plná nezodpovědných asociálů (na což klidně můžete namítnout, že je z nich přece udělala ta šílená válka a blablablabla, jenže filozofii tady neřeším). Jiná věc pak je, že si Kathryn Bigelow vybrala pro tenhle portrét vynikající dobu, pročež jí nemálo velmi známých herců neváhalo zahrát jakýkoliv štěk, a jak ukázaly Oscary, omotala si odbornou i laickou veřejnost (kromě několika publikačně činných vojenských veteránů) kolem prstu... a to se vyplatí!;) Ještě jiná věc ovšem je, že jí ti její "kluci šikovný" všechno zahráli jako z učebnice, a že to mozek sžírající vedro a neustálý oprávněný strach z každého čumila můžete z filmu cítit v každém záběru. Jasně, není tu klasický nosný příběh s nějakým tím obloukem, ale to se jednak u snímků vycházejících ze zápisků válečného zpravodaje stává, a druhak ho tady k ničemu nepotřebujete - tohle není Četa ani Black Hawk Down, ale regulérní psychologická sonda z válečného prostředí. A v tomhle ohledu nemůžete Hurt Lockeru upřít jeho kvality, byť samozřejmě můžete nesouhlasit s tou proklamovanou realističností (ona tu totiž tak nějak je a není, podle toho z jakého směru to vezmete). Já za sebe vím, že se na to celé velmi pravděpodobně už nikdy znovu nepodívám, ale že Rennerovu závěrečnou desetiminutovku, kterou bych si klidně pouštěl čas od času několikrát za sebou, bych si bez těch dvou hodin předtím nemohl vychutnat. 70% s varováním, že to opravdu není pro každého. (26.08.2012)

Vše bylo řečeno, včetně toho, že Kathryn Bigelow má koule, na rozdíl od českých distributorů. Natočila film, který se nikam nežene a neoslňuje prvoplánovým válečným ohňostrojem. Vykašlete se na ILM, největší atrakcí tohohle filmu je neprostupný Jeremy Renner, zkušený rozebírač bomb, který si schovává pojistky z věcí, které ho málem rozmetaly na cucky, tají pod tričkem jizvy a dopočítává se svojí bombové tisícovky. Každý den je na život a na smrt, každý den je užitečný. Seberte mu tikající hračky a zabijete ho spolehlivěji než protitanková mina. Poetické, syrové a doslovné i bez tradiční hromádky klišé, zároveň ale natolik mainstreamové, že se vám derou slzy do očí, když si uvědomíte, že tenhle film vykrvácí v červených číslech. Přitom by s klidem překlikoval i Mendesovu vojenskou ódu. Svět holt není spravedlivý, ale jestli čtete tohle, můžete mu pomoct a Hurt Lockera okouknout. Minimálně zjistíte, že alespoň jedna holka umí držet kameru správným směrem i ve světě plném ostrých kluků. Dělej si poznámky, Mimi Lederová. :) (12.10.2009)

"Pokud mám umřít, tak se vším pohodlím." Hrdinní vojáci jedinečné US Army pobíhají po Iráku a nemá to vůbec nic společného s ropou. Možná s lidskými právy a taky s tím ... už si vzpomínám - terorismem. Nicméně situace je zapeklitá a do vystřídání roty Bravo zbývá právě 39 dní, když se k ní připojuje seržant James. Od této chvíle již nehrají roli rutinní vojenské události, ale důležitý je pouze výkon jednoho z úžasných amerických vojáků, který je úplně nejvíc nejstatečnější, nejschopnější, nejsilnější, nejchytřejší a nejpatriotičtější. Sice se na plátně dál bojuje, trpí i diskutuje, ale nic z toho mě nedokázalo do děje vtáhnout natolik jako zběsilý střihač drátů James. Mě to tedy celkem bavilo, ale titulování tohoto snímku nejlepším filmem roku 2009 svědčí o tom, že i slavná Akademie si občas naservíruje k obědu vlajku s hvězdami a nějakým tím pruhem. (23.11.2016)

Trochu jako Četa, ale z Iráku. Líbily se mi napjatý vztahy v hlavní trojce. A taky mě hrozně bavila různorodost misí, který plnili. Navíc je tam spousta napínavých situací, což ve válečnejch filmech moc nebejvá a samozřejmě herci jsou přesvědčiví. Díky scénám jako byl sniperskej souboj, nebo zneškodňování bomby připevněné na civilistovi to pro mě byl mnohem intenzivnější zážitek, než Mariňák ale i než Generation kill. (11.03.2010)