Smrt čeká všude

Opravdu vynikající válečné drama. Jeho tvůrcem je navíc žena a ten nový pohled na ryzí svět mužů je z filmu cítit. Namísto klišovité válečné akce s přehnaně implementovanou a mnohdy neopodstatněnou vrstvou patosu je Hurt Locker sestaven z množství v podstatě nezávislých (a dokola jedno schéma opisujících) příběhů (spojených hlavními hrdiny), z nichž je pak sestavena dějová osa snímku, osudy speciální pyrotechnické jednotky. Bez prvoplánových oslav, patetických záběrů a hudby je tu poznenáhlu předváděn skutečný hold vojenskému povolání. A míra empatie je veliká... Režisérka Kathryn Bigelow natočila mnohem reálnější reflexi válečné traumatizující mise než většina hollywoodských mužských rádobyspecialistů na tuto tématiku. Akční scéna je tu upozaděna a kupříkladu výbuch rovná se především zpomalené záběry detailu explozí nadzdvižených kaménků, až potom přichází spíše popisný celek s rostoucím detonačním hřibem... Tenhle neutrální (a depolitizovaný) rastr dovoluje divákovi soustředit se na motivaci i narůstající přetlak kumulovaného stresu jednotlivých aktérů a ten si o to více uvědomuje jejich osobní hrdinství. Válka je lakmusovým papírkem krize civilizace, v níž vina jedince pozbývá významu, voják je též jen jednou z jejích obětí... Přesto ten civilizačně kritický tón v závěru přeroste do nečekaného významového obratu - v krizi je celý hodnotový systém současného západního člověka i jeho život sám - Hurt Locker se tak staví překvapivě po bok filmů jako je třeba Útěk do divočiny... Podobné filmy a seriály: Království, Mariňák, Generation Kill (05.06.2009)

Syrový a realistický vhled do života pyrotechniků v Iráku? Možná. Mně to ale přišlo v první řadě jako ne moc uvěřitelná výpověď o tom, jaký ve slavné americké armádě panuje nebetyčný bordel a jak je plná nezodpovědných asociálů (na což klidně můžete namítnout, že je z nich přece udělala ta šílená válka a blablablabla, jenže filozofii tady neřeším). Jiná věc pak je, že si Kathryn Bigelow vybrala pro tenhle portrét vynikající dobu, pročež jí nemálo velmi známých herců neváhalo zahrát jakýkoliv štěk, a jak ukázaly Oscary, omotala si odbornou i laickou veřejnost (kromě několika publikačně činných vojenských veteránů) kolem prstu... a to se vyplatí!;) Ještě jiná věc ovšem je, že jí ti její "kluci šikovný" všechno zahráli jako z učebnice, a že to mozek sžírající vedro a neustálý oprávněný strach z každého čumila můžete z filmu cítit v každém záběru. Jasně, není tu klasický nosný příběh s nějakým tím obloukem, ale to se jednak u snímků vycházejících ze zápisků válečného zpravodaje stává, a druhak ho tady k ničemu nepotřebujete - tohle není Četa ani Black Hawk Down, ale regulérní psychologická sonda z válečného prostředí. A v tomhle ohledu nemůžete Hurt Lockeru upřít jeho kvality, byť samozřejmě můžete nesouhlasit s tou proklamovanou realističností (ona tu totiž tak nějak je a není, podle toho z jakého směru to vezmete). Já za sebe vím, že se na to celé velmi pravděpodobně už nikdy znovu nepodívám, ale že Rennerovu závěrečnou desetiminutovku, kterou bych si klidně pouštěl čas od času několikrát za sebou, bych si bez těch dvou hodin předtím nemohl vychutnat. 70% s varováním, že to opravdu není pro každého. (26.08.2012)

Vybrat ty správné kukuřičné lupínky v supermarketu je mnohdy těžší, než deaktivovat Iráčana s módními doplňky v podobě drátů a plastické trhaviny. Někdo je holt institucionalizován (domácím) vězením, někdo válkou.. Kathryn Bigelow - dobrej striptér ryze pánského světa si v dětství evidentně nehrála jen s panenkami a jejímu Hurt Locker vlastně stačilo k úspěchu jen slepit sled pyrotechnických událostí, kde se o emocích, či pohnutkách prakticky nemluví, ale vy je vnitřně cítíte a dokážete si je domyslet. Renner jako oplácaný D.Craig střižený Belushim, co uhasí hořící auto plné výbušnin jedním hasicím přístrojem, zvládl svůj part nadstandardně, přesto všechno se mi ale film udržel v mysli stejně dlouho jako jepice Fiennes a Pearce. Zde srovnávaná Četa zkrátka zahrála své adagio mnohem poutavěji. (12.04.2010)

S týmto filmom bojujem. Všetku atmosféru a napätie ťaží z banálneho faktu, že bomba môže (a takisto nemusí) kedykoľvek vybuchnúť. Pričom postavy sú nezaujímavé, dialógy príšerné a dramaturgická kostra takmer žiadna (ide iba o niekoľko doradu nasekaných situácií, ktoré musia postavy so smrťou v očiach riešiť). Na druhú stranu je to všetko o to realistickejšie a hodnotnejšie čoby výpoveď z daných miest. Možno len chcelo ujasniť si, či chceme nakrútiť strhujúci thriller alebo zaujímavé docudrama. (20.12.2009)

Je to podpriemerný americký film z vojenského prostredia. Má iba priemerný príbeh o vojenskej jednotke pyrotechnikov pôsobiacich v súčasnom Iraku. Potenciál príbehu nie je najhorší, ale už samotný scenár je na tom veľmi zle. Celý film nemá v podstate žiadny dej, teda ani žiadnu gradáciu, celý čas sa nestane nič, čo by mohlo nejak prekvapiť, takže sa doń vôbec nedá vžiť. Je to prakticky iba súbor po sebe idúcich lepších alebo horších scén, ktoré sa snažia zobraziť vojakov v prostredí, kde na nic zovšadial číha nebezpečenstvo, či už z nastražených bômb alebo od teroristov. Ale film podľa mńa zostal len pri snahe, lebo mu nič nevyšlo. Atmosféra všadeprítomnej smrti je tu veľmi slabá, o žiadnu postavu sa nedá ani trochu obávať a zneškodńovanie bômb je zase absolútne bez napätia alebo aspoń nejakého zaujímavého nápadu. Ale niekedy sa udeje aj niečo zaujímavé ako napríklad súboj odstreľovačov alebo snaha pomôcť civilistovi s bombou. Najväčším záporom tohto filmu je až príliš veľké množstvo silných nelogičností, ktoré by ma prekvapili aj v najväčšom braku a nie ešte v slávnom a cenenom filme a sprevádzajú film od začiatku až do konca. Takže aj týmto akýkoľvek pocit reálnosti neprichádza do úvahy. Postavy sú tu úplne nezaujímavé, bez akejkoľvek charizmy alebo lepšieho herectva a nikomu sa postava vojaka nedá veriť hlavne kvôli tým nelogičnostiam v ich chovaní. S technickou stránkou filmu a s réžiou tiež nie som spokojný, pôsobí na mńa až príliš amatérsky. Uvedomujem si, že sa jedná o pomerne lacný film, ale aj s prihliadnutím na tento fakt ma vôbec nezaujal. Veľký úspech tohto filmu je pre mńa veľkou záhadou. Ak už niečo takéto dokáže vyhrať oscara v najhlavnejších kategóriách, tak to už môže vyhrať akýkoľvek film. Objektívna kvalita filmu- 48%, film sa páči mne na 45%. (11.03.2010)