Sex ve městě

Podle mě v podstatě zbytečný film, který šel do kin v době, kdy už byl seriál dávno za zenitem (teď odhlížím od toho, že Sex ve městě u nás běží v telce dodnes, kdy už - v roce 2016 - nezajímá pravděpodobně vůbec nikoho). Vidět to po těch letech znovu pro mě ovšem bylo docela zajímavé, a to nejenom proto, že seriál jsem měl hodně v oblibě. Zaujalo mě tam třeba, jak rychle ten film zestárnul (předpotopní mobily a počítače), nebo že se v originále "Pan Božský" ve skutečnosti jmenuje "Mr. Big" (což mě docela překvapilo, podobně jako hlasy všech herců - film jsem zhlédl v původním znění, zatímco seriál znám jen v českém dabingu). Pokud jde o děj, ačkoli je film hodně dlouhý, bavilo mě to celou dobu, a dokonce se tomu filmu povedlo mě v závěru i dojmout. Film je to ovšem dějově dost předvídatelný, povrchní, jeho postavy mi jsou spíše nesympatické, a celé je to komerční až hrůza, proto za mě nakonec spíše jen průměrný dojem. (05.12.2016)

Na seriálu se mi líbilo, že velmi dobře dokázal snoubit snesitelnou reklamu na honosný styl života (což není zrovna moje krevní skupina) s kvalitním tematizováním/řešením partnerských vztahů (to naopak můžu kdykoliv). Filmová verze je vzhledem ke své neopodstatněné velkofilmové stopáži strašlivě dějově řídká a přestože se v ní tvůrci opět zabývají vztahy, převahu má tentokrát ona líbivá povrchnost, která se natvrdo projevuje ve scénách módních přehlídek, nakupování, nezáživného ženského tlachání (týkající se dvou předchozích zmiňovaných věcí) apod. Carriina (čili hlavní) dějová linie je vlastně úplně zbytečná (jenom nezajímavě a neuvěřitelně průhledně opakuje/nastavuje závěrečné epizody seriálu), navíc nechápu, proč si opatřila asistentku, z níž se stala regulérní (opět zcela nepodstatná) vedlejší postava (scénáristé byli vskutku zoufalí ve snaze natáhnout svůj snímek do té absurdní délky), Charlotta kromě střevních potíží je úplně bez starostí a problémy Samanthy a Mirandy, které mají největší potenciál, jsou odbyty příliš přímočaře a jednoznačně, než aby dokázaly emočně pohnout, a proto ani ony nemají šanci tenhle kolos vytáhnout do vod nadprůměru, v nichž se nachází snad všechny řady seriálového předchůdce. Je to opravdu jak několik (čtyři, možná pět) průměrnějších dílů puštěných za sebou – během prvního a druhého vás to ještě jakž takž baví, ale s každým dalším divácký zájem uvadá a ke konci už se sledování téměř rovná letargii… A recenzenty nenáviděnou dvojku si snad raději nechám ujít úplně… BTW Nechápu a nemusím lidi doslova posedlé nakupováním značkových výrobků (ano, nemám rád konzumní styl života). 50 – 60 % (08.05.2011)

Nějak se ve mě při sledování toho filmu prali dva lidé. Jeden nenáviděl hrdinky kvůli jejich sociálnímu statusu (hovno dělají, mají peněz jak šlupek a k tomu hovnodělání ještě potřebují asistentku), druhý si uvědomoval zvláštní univerzálnost toho, o čem ten film vypráví. A stejně se se sebou perou asi i tvůrci. Kombinace okázalé povrchnosti a konzumerismu a vážnost pravd o vztazích, je v zásadě těžko přijatelná. Ale obávám se, že takhle "nepřijatelně" teď začínají už žit lidé i u nás. Zatímco v USA působí Sex ve městě už přežile, u nás do něj teprve dorůstáme. (22.06.2008)

Ultimátní guilty pleasure, při jehož sledování je největší chybou divákovo mužské pohlaví. Teď už chápu, proč se někdy ženy cítí provinile po jednom kousku čokoládového dortu, i já se teď cítím vinen. Nejenom proto, že jsem Sex ve městě viděl ale klidně bych snesl i o 20 minut delší nášup.O rok později pod tíhou director´s cutu, který se nevyhnul mým zornicím, jsem nucen zvednout hodnocení o jednu hvězdičku. (24.11.2008)

"Na manželství moc nevěřím. Na druhou stranu botox vyjde pokaždé." S tím se nedá polemizovat. Nemám sice místnost plnou bot, oblek synchronizovaný se svou čivavou a vlastně ani pipinku, ale tohle je určitě pravda. Takže, když se pan Božský konečně rozhoupal, tak to Carrie dokázala zamotat. To je logické, ale který chlap kdy dokázal pochopit ženskou logiku? No to je jedno, protože já se bavil spoustou postřehů ze života a pokoušel jsem se přehlédnou notně přepálenou stopáž, ve které se mne kvarteto zbytečně bohatých skoro padesátnic neustále pokoušelo vyděsit. Marně, protože já už jsem roztančil godzillu, rozesmál terminátora a vzájemně jsme si s Hannibalem ochutnali mozky, takže se jen tak něčeho neleknu. (11.05.2016)