Dharm

Silne nábožensky ladené filmy, nech už ide o akékoľvek náboženstvo ma neberú. Ani tento nebol veľkou výnimkou, aj keď sa filmu nedá poprieť že v rámci možností ma vlastne zaujal. Myšlienka uvedomenia si kňaza, podstatu viery a náboženstva je síce pekná, ale všetko ostatné čo sa dialo okolo, zaváňalo zaslepenosťou, potrebou ovládať, krutosťou a hlúposťou, čo ma vzhľadom k tomu v akom storočí žijeme vždy dokáže vytočiť... Záver značne zidealizovaný, tomu, že by tlupu maniakov bažiacich slepo po vraždení moslimov a ich krvi zastavil jediný pohľad a pár slov kňaza, snáď nemôžu veriť ani sami autori. Samotný kňaz by tiež asi ťažko došiel k prezreniu, keby sa nejednalo o lásku k dieťaťu, aj keď nanešťastie pre neho muslimskému. (13.06.2018)

Film, který dává nahlédnout do nitra oproštěného od ega. Cesta je to ale dlouhá a často bolestná. Odhodí-li kdokoliv své ego navzdory tradici, povýší tradici na lidskost. A myslím, že toto je pravé poselství tohoto hlubokého filmu. (02.07.2016)

Nevylučuji, že jsem jej jen špatně pochopil, ale rozhodně mi nepřipadá, že by tento film ukazoval nějaký pravý význam náboženství, či by dokonce nějak paušálně obhajoval jeho potřebnost. Spíš bych se o něj opíral, kdybych měl náhodou někdy potřebu někoho přesvědčovat o tom, jak je vlastně náboženství zbytečné a překážející - copak by pandit Chaturvedi nedošel k závěrečnému "osvícení" daleko snáze, kdyby se nemusel obtěžovat tradičními rituály a postupy? V Dharm je hlavně vidět snaha omlouvat a obrušovat některé ostré hrany hinduistických praktik a místo toho, aby se dokázalo, že duchovní cesta Chaturvediho je správná, ukazuje se, že je jen (o něco) lepší, než cesta těch, kteří si ve jménu náboženství klestí cestu mečem. Ehm, ehm.... (05.01.2010)

Název je poněkud zavádějící. Mohlo by se zdát, že půjde o snímek s opravdu duchovní tématikou, myšleno vnitřní formu všech náboženství, ale není tomu tak, což na zajímavosti nic neubírá. Tento film se soustředí hlavně a de facto jen na to vnější a na poselství lidství, o kterém všichni rádi mluví, ale s plněním v myšlení a skutcích to už tak slavné není. Takže přesněji než Dharma, snímek vystihuje slovo Karma - poznání zákona Pravdy, aneb pochopení, co kam vede, ale jen v lidském světě, neb o skutečně vyšším přesahu se zde takřka nemluví. Ústřední téma se zaobírá postavením lidí v kastovním systému Indie a zaměřuje se na tu nevyšší, kastu kněží (bráhmany), jenž požívá mezi souvěrníky logicky i největší úcty. Jak ale můžeme sami vidět, je to život ve zlaté kleci, spoutaný zvyky, předpisy a obřady. Nápad s nalezeným miminkem, kterého se ujme knězova rodina, a z kterého se časem vyklube synek z muslimské rodiny je vskutku výborný. K tomu musí být ale dobře uchopen a zfilmován, což se v tomto případě povedlo měrou vrchovatou. Rovněž znamenitý výkon Pankaje Kapura přispěl k intenzivnímu prožitku. Žádné silné a hluboké duchovní pravdy tedy nečekejte. Pokud však budete chtít nahlédnout a poodkrýt život hinduistické společnosti současné Indie se všemi klady i zápory, tak mohu jen doporučit. Silné čtyři hvězdy a velká spokojenost. Země není a nikdy nebude rájem a fanatismus v každé formě vede jen k většímu zakořenění do země, nikoliv k povznesení do nebe. (18.03.2019)

Myslím, že pro člověka z Čech je jen těžko pochopitelné, jak důležité je náboženství pro lidi v některých částech světa. Pro tyto lidi je náboženství také společenským systémem, oporou, dává smysl jejich existenci. I když chudáci dostávají na frak v každém náboženství (jako zde v úvodu filmu), drží společnost pohromadě. Je těžké dohlédnout za kastu a ještě obtížnější dohlédnout za náboženství. A i když dohlédneš a uvidíš stejného člověka, jako jsi ty, co s tím objevem ve svém každodenním životě uděláš? Tento film mluví jednoduchou názornou a působivou řečí, což je zde, myslím, účelné. (01.06.2020)