13. komnata - Série 3 (2007) (série)
Režie:
Pavel KřemenObsahy(1)
Třináctá komnata s Martinou Navrátilovou má dvě ústřední témata: homosexuální orientaci Martiny a její emigraci z komunistického Československa. Aby mohla hrát svobodně tenis, utekla Martina z rodné země a na čas přišla o rodinu. Ta se za ní posléze přestěhovala, jenže v té době už Martina žila s partnerkou. "Bylo pro mě jednodušší prozradit celému světu, že jsem lesbička než vlastní rodině," popisovala redaktorce Janě Ciglerové těžkou dobu coming outu. Její rodiče se po roce života v Americe zklamaně rozhodli vrátit zpátky, zatímco Martinu tam čekaly problémy se sponzory ženských turnajů, kteří se stahovali ze zápasů, protože nechtěli být spojování s homosexuálně orientovanou ženou. Nejen, že to všechno nakonec Martina překonala, ale stala se nejlepší hráčkou tenisu všech dob a jednou z nejvýraznějších aktivistek v boji za práva gayů a lesbiček. V dokumentu vypovídá její sestra Jana, vzpomíná i Helena Suková a obtíže homosexuálně orientovaných lidí přibližuje sexuoložka Hana Fifková a někdejší mluvčí Gay iniciativy Jiří Hromada. Upřímná a nesmírně otevřená výpověď jedné z nejlepších sportovkyň světové historie odhalí divákům i události, o kterých do té doby nevěděli - například, že biologický otec Martiny spáchal sebevraždu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
jeden z povedenějších dílů tohoto cyklu o nelehké životní volbě a tom největším tabu, které snad mohl člověk mít... 70%... k vidění zde: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1186000189-13-komnata/207562210800031-19.10.2007-21:35-martina-navratilova.html ()
Nejsem si jistá, zda 13. komnatou Martiny Navrátilové je skutečně její sexuální orientace, nebo zda do téhle pozice byla tvůrci pořadu vmáčknuta. Ten díl mi přišel povrchní. Homosexualita snad není nic, k čemu by se musel na kameru vyjadřovat psycholog nebo gay - aktivista Hromada. Já chtěla pořad o Martině Navrátilové. ()
Tento cyklus dokumentů (medailonků či profilů) o neřestech či potížích známých osobností hodnotím jako celek, jako projekt. Pravda, některý dokument je lepší než jiný, ovšem to jistě záleží na tom, jak dobrý, špatný, či pestrý příběh si pro nás připravil daný protagonista. [8/1O] Martina Navrátilová: neznám / vadí mi / neutral / mám rád ()
Příběh Martiny Navrátilové je osudem volného, svobodného člověka. Samozřejmost, byť zdánlivá jako každá složitá jednoduchost, s níž toho dosáhla, imponuje právě tak jako její pozoruhodná sportovní dráha. Podobně jako Alena Ája Vrzáňová i ona zná své meze, které nepřekračuje. Nedusí se ani v pocitech nedostatečnosti či dokonce méněcennosti, ani stejně falešné sebestřednosti. Je spokojená s tím, co je, právě proto, že je taková, jaká je. Není mnoho lidí, u nichž je možné tuto jejich vlastní, těžce vnitřně vykupovanou sófrosýné (uměřenost) konstatovat s takřka neúchylnou jistotou. Řečeno s nadsázkou, Martina dosáhla na sebe samu, na to, co skutečně je, čím být mohla a kým se také vskutku stala. ()
Totál nesympatický člověk už prostě vším. Navrátilová a Lendl, oba tenisti, oba emigranti a oba stejně mluví s nemožným "emerickým" přízvukem jakože ted jsme odlišní, ted jsme to bolševikovi natřeli a úspěchy v tenisu to je něco. Už ale Navrátilová neřekne vypadám jak chlap a lesba jsem podle vzhledu už pět kilometrů na dálku a tak není třeba vůbec přiznávat svoji orientaci, když to každý vidí. Pořád jenom mele o svých úspěších tenisu tak zastaralého, že by dneska si ani nepinkla, tak kde je světová jednička. V prdeli, akorát tak max tančí v americké verzi Star Dance. Tak takovou já hážu do odpadu a vůbec mě nezajímá kdy, kde a co vyhrála. A nepotřebuji slyšet její šplechty, jak bylo a jak trpěla. Normální člověk má být normálně orientovaný. Ostatní je nenormální a nemíním to omlouvat. Tak to je, slavná navrátilko. A když je tedy homosexualita tak strašně normální, pustte odpoledne v televizi, jak dva chlapi si perou klády a dvě lesby k tomu. Je to přece "normální", tak se přece nikdo nebude pohoršovat. Došli slova? Já si to myslel. 0% ()
Reklama