Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Vicky Cristina Barcelona
Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Javier AguirresarobeHrají:
Javier Bardem, Scarlett Johansson, Christopher Evan Welch, Rebecca Hall, Penélope Cruz, Chris Messina, Patricia Clarkson, Carrie Preston, Kevin Dunn (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Horkým sluncem provoněné letní dny, zbavené všech starostí a spěchu chtějí v Barceloně společně prožít dvě mladé Američanky. Jsou to poněkud volnomyšlenkářská Cristina a její na první pohled příkrá, zásadová kamarádka Vicky, která má před svatbou. Jejich plány se „lehce zkomplikují“, na cestě potkávají spontánního malíře Juana Antonia, s jeho krásnou a nepříčetně žárlivou bývalou manželkou, Marií Elenou. Je pochopitelné, že srážka tak temperamentních charakterů na malém prostoru nemůže skončit jinak než žhavým dobrodružstvím… Známý americký režisér Woody Allen se rozhodl natočit především oddechový romantický příběh točící se kolem lásky a citů, a nutno říci, že se mu to úspěšně podařilo. V hereckém obsazení se také spolehl na „hereckou chemii“ představitelek Scarlett Johanssonové, Penélope Cruzové, Rebeccy Hallové a jejich mužského protějšku, Javiera Bardema (známého z filmů Goya, Tahle země není pro starý). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (987)
Woody Allen opět sonduje partnerský život, tentokrát v panenské Barcelóně, obklopen krásnou Scarlett, Rebeccou a Penélope. Narozdíl od vynikajícího Match Pointu, kde šel příběh opravdu do hloubku vztahů a zaobíral se jimi ze všech úhlů pohledu, se ve Vicky Cristina Barcelona jedná pouze o povrchní story dvou slečen, jenž ztrávili prázdniny v daleké zemi, kde každá z nich propadla lásce stejného muže a každé to přineslo něco jiného. I přes gradování děje plného zvratů a nevěr, se ve finále nic (jako v reálném životě) nevyřeší a nezmění. Tato souhra romantický hříček nakonec vede k naprosto logickému a přesto nezajímavému konci, kde se naše dvojička vrátí do starých kolejí a svoje láskyplné prázdniny nechává za sebou. Režisér opět typicky nezklamal, ale také nepřinesl nic nového a proto stále platí jeho "Hra Osudu" za nejlepší film posledních let. ()
Woody mi imponuje. Je neuveriteľné, akým komickým spôsobom rozplieta citovú agitku hlavných postáv podobajúcu sa na trpkú telenovelu, ako bizarne na mňa pôsobila celá hlavná pätica s úmyselne kontrastnými charaktermi, aby sa divák v ich pomiešanej hlave náhodou nezamotal :) Racionálna Vicky spoliehajúca sa na svoj zdravý úsudok, ktorý absolútne ,,nič" ani sexuchtivý Javier nemôže rozbiť, povoľná Cristina hľadajúca večnosť v závane, temperamentná krása Penelope Cruz, voľnomyšlienkársky umelec Javier či nič netušiaci, v rozprávke žijúci partner Chris Messina + podmanivé španielske scenérie, ktoré musia nadchnúť úplne každého. Stáva sa pravidlom, že čím sú režiséri ( Clint Eastwood, Woody Allen,... ) starší, tým sú ich snímky ,,otvorenejšie"? ()
Žijící klasik si vyjel ohřát kosti pod katalánské slunko a splnil si přitom svůj stařecký mokrý sen. A jelikož není labuť, tak se o Scarlettiny bradavky přes celé plátno (*glurp*), Penelopin zadeček přes celé plátno (mlask!), Rebečina stehýnka či Bardemovo strniště přes celé plátno (ehm, ehm) nadšeně dělí i s publikem... Ba ne, dělí se jen o ty stehna a strniště, škrt jeden neurotická. Ale i tak je to místy tak žhavé, že byť nám začíná sychravý podzim, tak doporučuji na projekci vyrazit v letním úboru. Platí především pro ty, kteří se mohou pyšnit chromozomem Y ve své genetické výbavě. Navíc jak si Bardem uspořádá domácnost, to nemá chybu. Ale nebyl by to Woody posledních let, kdyby tu nebylo aspoň jedno "velké ale". Tady je jím fádní úvod. Je letně ospalý možná až moc. Vše tak musí zachránit vtrhnutí Marie Elen do děje. Osobně mě také mrzelo, že dvě nejlepší postavy (Juanův otec a právě Marie Elena) jsou trestuhodně upozaděny. Celkově to není žádný zázrak, který by se zapsal zlatým písmem do mistrovy filmografie, ale odpočinková letní zábava je to výtečná. ()
Okouzlující kříženec Woodyho a Pedra a nikdo se mi to nepoukoušejte vymlouvat. Úplně stačí, že bych se týhle charakteristice sama předem vysmála jako něčemu zhola nemožnýmu, ale JE to tam - zamotanej příběh, každej s každym to buď dělá nebo dělat chce, výčitky svědomí se střídaj s odvahou bláznů, myšlenkový pochoďáky s motivem kytary, křehký lidský nádobí a vášně, to celý rámuje ironická grimasa. Abych nezapomněla ... Bardem, Cruz ... další z ingrediencí, co můžou za henten afrodiziakální zážitek a moc pěknej film, 4,5 *. ()
Začal bych vtipem: Bardem = Macháček, Vicky = Vilhelmová, Cristina = Geislerová, Woody = Hřebejk. ____ Film Vicky Cristina Barcelona charakterizuje velice pozoruhodné hermeneutické, auteurské, stylistické a vypravěčské pnutí. Vždy mezi dvěmi hladinami. (i) První pnutí souvisí se svízelem, kterak zdánlivě povrchní a jednoznačný, a právě o to nejednoznačnější film vůbec vyložit. Kdykoliv nazíráme na nový počin Allena jako na banální romanci, cítíme zároveň cosi v podloží - čistě z toho důvodu, že v 73 letech tvůrce musí zákonitě bilancovat -, ale kdykoliv se do tohoto podloží vnoříme, moc sofistikovaného zde nevidíme, a navracíme se opět k povrchu, k filmu jako takovému. Obě vzdálenosti mezi povrchem a podložím se ale přibližují s tím, jak mezi nimi v průběhu filmu čím dál častěji pendlujeme a svazujeme je tím k sobě. Ale k tomu, abychom pendlování stezkami obměnili za rovinaté cesty, potřebujeme znát kód, nějaká pravidla, jimiž je film strukturován. Asociace hollywoodských zahraničních novinářů ony pravidla zřejmě zná, když udělila filmu Zlatý Glóbus. (ii) Druhá (auteurská) dialektická polemika vyplývá z podstaty filmu, protože jde – po dvojici Match Point / Cassandra's Dream - o třetí snímek, který definitně ustanovil Woodyho za žánrového režiséra s potlačeným rukopisem. Je to dané tím, že Woody dal na rady okolí a přestal hrát a navíc přestal nutit herce, aby ho napodobovali a přejímali jeho rejstřík. Velice rozkošné je pak pozorovat, jak Woody potlačuje sama sebe v dialozích, do níž za jiných okolností rád vkládá instantní žertíky, bohužel právě ony dovětky v „zarovnaném“ filmu citelně schází. Musím proto konstatovat, že přechod z auteurské do anonymní polohy Woodymu rozhodně neprospěl, neboť ve stejné míře přešly jeho filmy z polohy „allenovské“ do polohy „normální“ a zaměnitelné. (iii) Další pnutí se skýtá ve stylu. Mimo ladění filmu do sytě letního odstínu (témbru, chcete-li) a zajímavé vizuální finesy zhruba uprostřed, kdy se kamera při dialogu volně otáčí v rozpětí šedesáti stupňů mezi obličeji dvou hovořících, zůstává technofobní Woody dočista starosvětský a vágní; nejzazší atavismus moderního věku. Proto lze bez nadsázky tvrdit, že Woody pouze přesunul své oblíbené postavy z Manthattnu do Španělska, kde s nimi sice rozjel tzv. Almodóvar-story, ale Španělsko jako takové zachoval a využil pouze coby product placement v názvu. Přes teleobjektivy vytrhl postavy z okolí a dramatický prostor se mu tak nestal prostorem žijícím, neboť postavy pouze vyplňují popředí obrazu a proti plochému pozadí působí, jako by byly vystřiženy z papíru a parafrázovaly tímto obdobně řešené, sic nepoměrně významnější plátno Zrození Venuše od Botticelliho. (iv) A jak vnímat ten zřetelně nadužívaný voiceover? Jako vypravěčskou nemohoucnost senilního tvůrce, nebo jako parodii na osudová deus-ex-machina srážející k sobě cílové postavy? Inu, přes tu všechnu dvojakost se obávám, že je Vicky Cristina Barcelona – oproti hurónským počinům Mamma Mia! nebo Sex ve městě – jenom takový unavený evropský film, který počítá s finanční ztrátou a jistý druh ztráty i tematizuje. () (méně) (více)
Galerie (53)
Zajímavosti (21)
- K obsazení Penélope Cruz do role Marie Eleny, která jí nakonec vynesla mimo jiné i Oscara, podle ní patrně došlo tak, že "můj agent zaslechl, že se Woody chystá točit v Barceloně, tak mu zavolal a zeptal se, jestli nemá něco pro mě. A tak se domluvila naše čtyřicetivteřinová schůzka v New Yorku." Jde nejspíš o nadsázku, ale ne velikou, opravdu si povídali jen velmi krátce: "On mi řekl, že viděl Volver a moc se mu to líbilo a že píše jeden scénář, který se ubírá tím a tím směrem, že by se mi to mohlo líbit... a že se mi ozve za pár týdnů, děkuju pěkně. A to bylo v podstatě celé. S Woodym se nehraje na žádné okecávačky, to se mi libí. (...) Tehdy jsem odcházela s pusou od ucha k uchu, Woody je fakt sladkej. (...) Asi za měsíc mi zavolal, že má hotovo a jestli chci, je ta role moje. Hned jsem souhlasila, a když jsem pak četla scénář, měla jsem velikou radost, že jsem dostala tak úžasnou figuru v podstatě naslepo." (NIRO)
- V severoamerických kinech film utržil 23,2 milionu amerických dolarů, celosvětově v součtu nastřádal 96,4 mil. (z toho 9,9 milionu ve Španělsku). I vzhledem k patnáctimilionovému rozpočtu šlo o jeden z nejziskovějších filmů v kariéře Woodyho Allena. (NIRO)
- Jedná se o jeden z pouhých tří filmů Woodyho Allena, který získal nominaci na Oscara, aniž by byl nominován sám Allen. Dalšími jsou Zelig (1983) a Sladký ničema (1999). Vicky Cristina Barcelona je jediným z těchto tří filmů, který Oscara vyhrál (Nejlepší herečka ve vedlejší roli – Penélope Cruz). (peeteno78)
Související novinky
Woody vyměnil krásu za... zkušenosti
Všechno se točí kolem Woodyho Allena. No... možná ne tak docela, ale my už jsme si s ním dnešní nálož novinek nějak poslepovali ;-). Takže především je tu Woodyho nový film, který asi nebude tak… (více)
Zajímavé premiéry v Cannes
Chystáte se na filmový festival v Cannes? ;-) Že ne? Nevadí. Tak nebo tak je přehled filmů, které na francouzské riviéře mezi 14. a 25. květnem poprvé uzří světla promítaček, pozoruhodný. Třeba Clint… (více)
Další Jarmuschův vlk samotář
Španělsko se kdysi těšilo oblibě tvůrců spaghetti-westernů a historických velkofilmů, dnes se do sluncem zalitých končin pod Pyrenejemi stěhují renomovaní (skoro)nezávislí režiséři. Po Woodym… (více)
Reklama