Vicky Cristina Barcelona

Zjišťuju, že Allen se v něčem docela podobá Vejdělkovi (korektně řečeno Vejdělek Allenovi). Až po VCHB mi došlo, že stejně jako Vejdělek vypráví Allen o lidech uvězněných v jakémsi mezičase, dobře zajištěných (aniž víme, jakým způsobem si na žití vydělávají), kteří nemají reálné problémy a nejde se s nimi ztotožnit. Prostě řeší své pseudoproblémy tím, že cynicky a sarkasticky komentují svět. Rozdíl je v tom, že Allen to se svými intelektuály zvládá častěji, líp, sympatičtěji a nepoměrně chytřeji než Vejdělek se svými burany... Ale v jádru je to až děsivě stejné. Utvrzuju se navíc v tom, že se Woody musí za každou cenu držet komedie... (26.06.2012)

Hmm, nechal sem se pěkně nachytat, prej že to má bejt komedie, hmm, buď má Woody Allen skrytej humor a musí se to někde zapnout jak skrytý titulky, nicméně hledal sem marně a nebo to je prostě jen další Allenova vztahová dramatická ukecaná vyprávěčka o ničem. Musí se ale Allenovi nechat, že vztahy umí nastínit fakt dobře, ale mě to prostě nic neřikalo, bylo to takový nijaký, bez jiskry a bez pořádnýho nápadu a já to jen sledoval aniž by mě to nudilo a nebo bavilo (15.01.2009)

Žijící klasik si vyjel ohřát kosti pod katalánské slunko a splnil si přitom svůj stařecký mokrý sen. A jelikož není labuť, tak se o Scarlettiny bradavky přes celé plátno (*glurp*), Penelopin zadeček přes celé plátno (mlask!), Rebečina stehýnka či Bardemovo strniště přes celé plátno (ehm, ehm) nadšeně dělí i s publikem... Ba ne, dělí se jen o ty stehna a strniště, škrt jeden neurotická. Ale i tak je to místy tak žhavé, že byť nám začíná sychravý podzim, tak doporučuji na projekci vyrazit v letním úboru. Platí především pro ty, kteří se mohou pyšnit chromozomem Y ve své genetické výbavě. Navíc jak si Bardem uspořádá domácnost, to nemá chybu. Ale nebyl by to Woody posledních let, kdyby tu nebylo aspoň jedno "velké ale". Tady je jím fádní úvod. Je letně ospalý možná až moc. Vše tak musí zachránit vtrhnutí Marie Elen do děje. Osobně mě také mrzelo, že dvě nejlepší postavy (Juanův otec a právě Marie Elena) jsou trestuhodně upozaděny. Celkově to není žádný zázrak, který by se zapsal zlatým písmem do mistrovy filmografie, ale odpočinková letní zábava je to výtečná. (22.10.2008)

Z filmu přímo sálá letní, slunná, žhavá, vášnivá a příjemná atmosféra Barcelony (pro někoho, kdo ve Španělsku nebyl stejně jako já, velice lákavá reklama :-)). To vše navíc podporuje hravá hudba a také jemný, přesto chvílemi i lehce kořeněný humor; zvlášť společné soužití mezi Cristinou, Juanem Antoniem a Marií Elenou (krásná a temperamentní Penélope svoje španělské kořeny skutečně nezapře ;-)). Pohový film, který hodnotím 4* a nejspíš se (až si budu chtít přivolat trochu toho španělského tepla a slunce) na něj zase někdy podívám. (03.01.2009)

NOC PLNÁ FILMŮ. Výborné. Nejde o to, kdo ztvárňuje ony ústřední postavy a jaký přitom podává herecký výkon, ale co ony postavy představují. Po Cronenbergovi, Romerovi, Verhoevenovi a Spielbergovi svou tvorbu a jednotlivé tvůrčí přístupy a inspirace bilancuje i Woody Allen, přičemž opětovně nejzajímavější jsou střety jednotlivých hledisek a vyjednání mezi nimi._____ Zatímco Cristina je iracionální neurotička a zneuznaná umělkyně utíkající do Evropy, kde je lépe přijímána (viz Allenova ambiciózní "umělecká" tvorba odkazující ke klasikům jako Bergman či Fellini, která se dočkala uznání v Evropě), Vicky je racionální newyorčanka s dopředu nalajnovaným životem (viz Allenovy manhattanské a ceněné, komediálněji laďené vztahové počiny s Diane Keatonovou). Americký pohled představující dva odlišné druhy filmů obrýleného intelektuála je konfrontován s evropským temperamentem, přinášející do odlehčené podívané prvky tragiky (filmy natočené mimo Manhattan, v nichž je Woody nesmlouvavý ke svým postavám)._____ A komu myslíte, že může patřit onen hlas vyprávějící příběh? Něco mi říká (vzhledem ke konci filmu), že další Woodyho film už nebude evropský, nýbrž americký. (25.10.2008)