Precious

Tohle rozhodně není film na první rande. Svoje první dítě porodila na podlaze, zatímco jí její věčně nasraná matka kopala do hlavy, oznamuje obézní černošská dívka sociální pracovnici. Okolní společnost na ní zapomněla. Její děti přišly na svět poté, co na ní lehl vlastní otec. Žije v tmavé díře pouze s matkou, která chlastá, zneužívá sociální dávky, čumí na bednu a dceru obviňuje z odloudění partnera. A často po ní něco hodí nebo do ní strčí nad schodištěm. Ještě, že je tu nová možnost alternativního vzdělávání s chápavou učitelkou a andělskými křídly. Jenže výsledek si toho na svá bedra bere moc a u ničeho se příliš neohřeje. Máme tu obezitu, děravý sociální systém, chudobu, téma negramotnosti, rasismu, pak i homosexuály, dítě s Downovým syndromem, hrozbu HIV. A trochu té dívčí fantazie (tyhle „veselé“ vsuvky nicméně pro samotný vývoj příběhu nemají výraznější opodstatnění). Nejvíc se sice věnujeme vztahu dcery s tyranskou matkou, ale i tady bych si prosil víc péče. Tíživý sociální podtext je cítit, ale ve skutečnosti by nezaklepaly na dveře hodné víly v podobě učitelky a holek ze třídy a nevytáhly negramotnou těhotnou černošku, která zvládne tak akorát vařit a žrát ve fast foodech, z bryndy. Respektive vytáhly, ale co dál? Prostě když už jsme ve sračkách, přitlačil bych na pilu a šel na kost. A nevytahoval bych obláčky a všeobjímající scény. Sic se nějakého velkého moralizování nedočkáme (díky bohu), ale jednoduše by mě potěšily i ty mezistupně (určitě není tak snadné postavit se na vlastní nohy, když jsem v ne úplně fungujícím americkém sociálním systému „nobody“). Nemocniční sestra Lenny Kravitz a sociální pracovnice Mariah Carey vůbec nevyčnívají, mile překvapují tím, jak hrají nesmírně věrohodně. Obě hlavní představitelky jsou na jedničku, hlubší emoce (ať už jakékoliv) jsem však v jejich osudech (ač byly velmi pohnuté) tak úplně nenašel. 70% (20.02.2015)

„Svoje prvé dieťa som porodila na zemi v kuchyni, kým ma mama kopala do hlavy. TOTO ste mali na mysli, keď ste vraveli, aby som povedala prvé, čo mi napadne?“ Videl som votrelca drať sa naprieč hrudníkom, videl som rezanie v KANIBALOCH, znásilnenie v STRAW DOGS. Ale toto bola stokrát tuhšia káva. Bez cukru, len osem polievkových lyžíc Arabici v omlátenej dvojdecovej šálke, ktorú pred vami kde-to chytal, takže máte veľkú šancu okrem hnusnej tekutiny dostať ako bonus ešte aj žltačku. Šokujúcich zvratov v PRECIOUS bolo v určitej chvíli tak veľa, že som si chvíľu seriózne myslel, že to vypnem a nikdy nedopozerám. (28.05.2011)

Uf, bola to silnejšia skúška nervov než kdejaký horor. Keď som videla, čo robila a hlavne hovorila dennodenne Precious jej primitívna matka, bolo mi jasné, že z toho normálne, nezranené ľudské stvorenie nemohlo vzniknúť. V daných podmienkach je aj psychický stav Precious celkom pochopiteľný, ani na sekundu by mi nenapadlo začať na podobne stýranú bytosť kričať, nech sa vzchopí a postaví na nohy - v takýchto stavoch to jednoducho nefunguje, a keď sme to nezažili, nemôžeme to ani posúdiť (na margo komentára od Kiddo). A to vlastne - ako poznamenala KevSpa - režisér niektoré emočne vypäté scény utlmoval umeleckým zámerom. Lenže neviem akú rolu hrali Preciousine fantázie v knihe, spolieham sa preto na tvorcov filmu, že tam proste museli byť. (02.12.2013)

Jmenuje se Claireece ,,Precious“ Jonesová, je jí 16, chodí na základní školu, čeká svoje 2.dítě a sní o normálním životě..... Velice zajímavě natočený příběh, na který se velice špatně dívá. Ne snad kvůli tomu, že by Claireece byla škaredá hromada černýho tuku, která si přeje, aby na ní z nebe spadlo piáno, gauč, telka nebo možná - máma. On to totiž není film. Je to skutečnost. A vede k zamyšlení. To co mě však napadá, nejsou příjemný věci. Závěrečná, až dokumentární výpověď dokládá, že zkurvený monstra nejsou jen ve sci-fi hororech, ale nejčastěji se vyskytují v normálním životě. To je síla na kterou ještě nejsem připravenej a měl jsem nutkání ,,to“ vypnout. Možná TO jen nemůžu pochopit. Ale ,,TOHLE“ pochopí asi málokdo. A tak se ptám, co mě vede k tomu dívat se na film věnovaný dětskému utrpení? Jedině snad profesní zvědavost. Sadista opravdu nejsem! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne Víte že? Film vznikl na základě jediného románu autorky Ramony Lofton, která je známá pod pseudonymem Sapphire ,,PUSH“ (09.03.2010)

Veľmi silný príbeh, ktorý nesú herecké výkony, scenár a realistickosť, darí sa mu prenášať všetky pocity z plátna na diváka. Pri Oscaroch som bol síce nahnevaný, že ukradol sošky filmu Up in the air, ale po zhliadnutí musím uznať, že zaslúžene; zakaždým, keď sa dej presunul k Precious domov, hrozne som sa bál čo sa stane a keď dala Precious podržať svojej matke dieťa, bol som napätý viac ako pri nejakom horore. 90% (17.03.2010)